„Stromy jsou naší nejúčinnější klimatizací a před jednostranně vynuceným plošným kácením, bychom je měli chránit. Ke kácení vzrostlé zeleně podél tratí musíme přistupovat s rozmyslem, až po vyhodnocení skutečného stavu jednotlivých stromů v konkrétní lokalitě. Zákon o ochraně přírody a krajiny dává železničářům jednoduché nástroje. Stačí je využívat, což se zatím bohužel neděje,“ upozorňuje Marcela Klemensová z Arniky.
Podle novely zákona o drahách účinné od 15. ledna 2020 ohrožují bezpečnost dráhy dřeviny nebo jejich větve, pokud by jen teoreticky mohly dopadnout na koleje. Provozovatel dráhy má zároveň právo takové dřeviny odstraňovat a může k tomu vyzvat i majitele pozemků v okolí dráhy.
Podle Nejvyššího správního soudu však nelze v okolí železnice odstraňovat stromy jen proto, že jsou v „dopadové vzdálenosti“ od kolejí. Provozovatel drah musí nejdříve zjistit u konkrétních stromů, zda hrozí nebezpečí pádu stromu nebo větví. Nestačí jen hypotetická možnost, že určitý strom by při pádu mohl zasáhnout dráhu, třebaže aktuálnímu nebezpečí pádu tohoto stromu nic nenasvědčuje.
Na změnách legislativy v neprospěch stromů má svůj podíl Ministerstvo životního prostředí. Zároveň je jedním ze spoluiniciátorů Sázíme budoucnost. Vždyť jsou to právě vzrostlé stromy, které jsou pro ochranu před negativními dopady klimatické změny nejcennější.
Proto spolky Arnika a Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu s Nadací Partnerství vyzvaly ministra životního prostředí, aby využil svých kompetencí a co nejrychleji podnikl kroky, které bezdůvodnému kácení stovek tisíc vzrostlých stromů zabrání. Úkolem ministerstva je nyní vytvoření jasného metodického pokynu pro státní úředníky svého rezortu, jak mají s ohledem na novou legislativu postupovat, aby vitální stromy zůstaly zachovány i v okolí drah.
[i] Zásadní text novely zákona o drahách - nový §10, odst. 3:
„Provozovatel dráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy.“
[ii] Interní pokyn SŽDC - Metodický pokyn pro údržbu vyšší zeleně
Průjezdný průřez je obrys obrazce v rovině kolmé k ose koleje, jehož osa je kolmá ke spojnici temen kolejnic a prochází středem koleje. Pohybem průjezdního průřezu ve směru podélné osy je nad kolejí vymezen volný prostor pro bezpečný průjezd.
Průjezdný průřez si tedy můžeme představit jako neviditelný tunel, jímž mohou vozidla volně projíždět. Vše okolo trati, tedy například budovy, nástupiště, návěstidla, stožáry, stromy a další, musí být jakoby za zdí pomyslného tunelu, a nic z nich nesmí přečnívat skrz jeho neviditelnou zeď do něj.
Jak je definována dřevina určená k odstranění v interním Metodickém pokynu pro údržbu vyšší zeleně SŽDC, str. 5, Kapitola II Základní pojmy:
11. Dřevinou určenou k odstranění se pro účely metodického pokynu rozumí dřevina takto
označená SŽDC, která ohrožuje provozování dráhy pro bezpečnou drážní dopravu. Takovou dřevinou je zejména dřevina, která
- v případě svého pádu nebo pádu nadzemních částí (větví apod.) v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek může způsobit ohrožení života či zdraví a vznik škody značného rozsahu, nebo
- svou podzemní nebo nadzemní částí narušuje železniční spodek nebo železniční svršek, nebo
- negativně ovlivňuje
rozhledové poměry na železniční dopravní cestě včetně viditelnosti návěstí a rozhledových poměrů na přejezdech, trakční či nadzemní spojovací vedení nebo zasahuje do evidenčního prostoru dle SŽDC (ČD) S65 (průjezdný průřez), případně volného schůdného manipulačního prostoru.
