Nabízíme ohlédnutí za pozitivními změnami v legislativě, která se bezprostředně dotýkají životního prostředí. Do stručného přehledu jsme zařadili předpisy, které aktivně připomínkovaly členské organizace Zeleného kruhu a v nichž Ministerstvo životního prostředí hrálo důležitou roli.
Na evropské úrovni poutalo největší pozornost projednávání nařízení na obnovu přírody (Nature Restoration Law). Konečné znění schválil na konci listopadu Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu a Evropský parlament by nové nařízení měl definitivně schválit na konci února 2024. Nařízení na obnovu přírody je klíčová právní norma, která pomůže plnit závazky vyplývající z mezinárodních dohod o ochraně biodiverzity a klimatu. Obsahuje cíle pro zlepšení stavu řek a potoků, lesů i zemědělské krajiny – ekosystémů, které nejen zaručují pestrou a bohatou krajinu, ale jsou i klíčové pro adaptaci i zmírňování klimatické změny. Členské organizace Zeleného kruhu, které se tématu intenzivně věnují, se shodují, že norma prošla všemi dosavadními hlasováními i díky aktivní podpoře ze strany MŽP. „Ve Výboru pro životní prostředí dnes převládla zodpovědnost s velkou převahou. Pokud bude podobně hlasovat i celý Evropský parlament, opravdu se dočkáme zdravější a odolnější Evropy. Prospěch z toho nakonec budeme mít všichni,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Zcela nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku, který nabývá účinnosti 1. ledna 2024, má zajistit účinnou ochranu veřejných zájmů v oblasti životního prostředí při povolování stavebních záměrů. Zákon vznikl v reakci na potřebu zmírnit byrokracii při povolování staveb a současně zachovat silné postavení orgánů veřejné správy chránících životní prostředí. „Od nového zákona si slibujeme především to, že vlivy stavebních záměrů na životní prostředí budou posuzovány ve vzájemných souvislostech a požadavky z jednotlivých oblastí si nebudou protiřečit,“ uvedla ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.
Významný pozitivní vliv si ekologické organizace slibují od dvou novel energetického zákona. Ty překládalo MPO, resort Ministerstva životního prostředí aktivně pomáhal odstraňovat pochybnosti a překážky, které projednávání a schvalování provázelo. Od konce ledna 2023 je účinná novela energetického a stavebního zákona přezdívaná Lex OZE I, která zjednodušuje podmínky povolování a výstavby obnovitelných zdrojů energie. Například fotovoltaické elektrárny na větších bytových domech již nebudou potřebovat licenci na výrobu elektřiny ani stavební povolení. Snadnější by měla být i výstavba velkých zdrojů OZE.
Druhá novela, známá pod názvem Lex OZE II, byla v Senátu schválena těsně před Vánoci, účinnosti nabývá 1. ledna 2024. Novela umožní zakládat energetické komunity a jejich členové budou moci mezi sebou sdílet elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. „Výsledná podoba předpisu se díky zapojení stakeholderů do celého procesu vyjednávání legislativy ubírá dobrým směrem a poskytuje českým obcím, domácnostem a firmám příležitost stát se v oblasti komunitní energetiky průkopníky, a to i v kontextu celé Evropy,” uvedla k zákonu Eliška Beranová, právnička Frank Bold a UKEN.
Mezi zákony z dílny MŽP, které Poslanecká sněmovna právě projednává, patří obsáhlá novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Zelený kruh podporuje hlavní cíle novely, kterými jsou ochrana nejkvalitnější půdy před zástavbou sklady a hypermarkety, zavádění agrovoltaiky a lepšího propojení pestré krajiny se zemědělskou produkcí. „Ekologické organizace navrhovaly v případě ochrany půdy před trvalým záborem ještě přísnější režim, ale pokud poslanci podpoří vládní návrh, bude to nepochybně krok správným směrem,“ uvedla k tomu Petra Kolínská.
Novela přináší definici agrovoltaiky, tedy instalace fotovoltaických panelů na zemědělské půdě při současném zachování zemědělské produkce. Agrovoltaika je již v zahraničí vyzkoušenou cestou, jak citlivě sladit zemědělské hospodaření a výrobu čisté energie ze slunce. Třetí výrazná změna k lepšímu se týká zakomponování mezí, remízků, stromořadí nebo mokřadů do zemědělského půdního fondu. Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, k tomu řekl: " jedná se jen o první krok, protože mnoho problémů stále zůstává a sám tento krok k plošnější obnově krajinných prvků nepovede. Klimatická změna postupuje rychlým tempem, a nemůžeme proto na nic čekat. Je potřeba začít odstraňovat další překážky a skutečně motivovat zemědělce i vlastníky půdy. Problematická je zejména tvorba krajinných prvků v rámci zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky, které jsou přitom jedním z hlavních faktorů, kterým se zemědělci v hospodaření řídí."
