Zelený kruh považuje schválení novely liniového zákona, resp. zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury Sněmovnou a Senátem za chybný krok. Zákon byl připraven netransparentním způsobem a s množstvím věcně nesouvisejících přílepků. Některé z přijatých změn přitom zásadním způsobem mění práva občanů i samospráv a omezují rozsah ochrany životního prostředí.
Zásadní změny liniového zákona zaměřené na plánování a výstavbu zejména dopravní a energetické infrastruktury byly připraveny netransparentně a v rozporu s programovým prohlášením vlády i jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Jak upozornili experti Sítě k ochraně demokracie, zvolený postup přináší zásadní rizika.
„Parlament schválil zásadní změny týkající se 17 různých zákonů bez jakéhokoli posouzení dopadů. K většině návrhů neexistuje ani důvodová zpráva, ani posouzení kompatibility s pravidly Evropské unie nebo dopadů na státní rozpočet. Většina návrhů přitom významně omezuje práva občanů i samospráv,“ uvedla ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.
Zelený kruh považuje za zvlášť problematické tyto schválené změny
Změny v zákonné úpravě těžby přináší možnost zrychleného vyvlastňování, omezení práv obcí i ochrany veřejných zájmů. Expert na právo životního prostředí a advokát specializující se na spory v ochraně přírody a krajiny Petr Svoboda k tomu uvádí „Formou věcně nesouvisejícího přílepku dojde k zásadní změně v zákonné úpravě těžby v oblasti vyvlastňování, omezení vlastnických práv k nemovitostem, práv obcí i ochrany veřejných zájmů. Vyvlastňovací účel ve prospěch těžby je krajním zásahem a neměl by proběhnout bez řádného projednání v souladu s legislativními pravidly vlády. Způsob vymezování jednotlivých „ložisek strategických nerostů“ formou nařízení vlády a bez jakékoli úpravy řízení s dotčenými osobami, zejména s dotčenými vlastníky nemovitostí a obcemi, je v rozporu s čl. 78 Ústavy ČR a čl. 36 odst.1 a 2 Listiny základních práv a svobod.“
Rozsáhlá novela zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové ekonomice podstatně mění pravidla přímé podpory nových jaderných zdrojů. Opatření se velmi výrazně promítne do ceny elektřiny pro domácnosti i firmy a přinese závazky pro státní pokladnu, při projednávání však nebyla předložena žádná ekonomická analýza. Česká pravidla navíc předbíhají projednávanou legislativu EU, a mohou se dostat do kolize.
Novela zavádí nový nástroj územního plánování, tzv. dílčí územní rozvojový plán pro celostátně významné dopravní stavby. Toto opatření je však v rozporu s obecnými cíli a úkoly územního plánování. Územní rozvojový plán má být celostátním plánovacím aktem, který vymezuje stěžejní celostátní záměry dopravní a technické infrastruktury a posuzuje je komplexně a ve všech potřebných souvislostech. Dílčí plán legalizuje salámovou metodu a znemožňuje posoudit kumulativní vliv záměrů a najít pro dané území vyvážené řešení.
Zcela nesouvisející s původním návrhem jsou přílepky týkající se České inspekce životního prostředí. ČIŽP byla odebrána kompetence řešit přestupky v oblasti ochrany přírody a krajiny s fyzickými osobami nepodnikajícími. V terénu je však téměř nemožné na začátku zjistit, zda přestupek páchá osoba podnikající nebo nepodnikající. To výrazně zkomplikuje počáteční fáze řešení přestupku. Kompetenci mají převzít obecní úřady. Ty však nemají žádnou zkušenost s komplikovanými případy a odbornost ČIŽP nebudou umět nahradit.
Inspekce také nebude moci vstupovat do procesu posuzování vlivů stavebních záměrů na životní prostředí. To mj. znamená, že přestane poskytovat investorům informační a metodickou podporu při přípravě jejich projektů.
