Zelený kruh považuje opakované předkládání návrhů na razantní omezení práv občanů, vlastníků a samospráv s cílem urychlit rozvoj energetické a dopravní infrastruktury za nepřijatelné. Postup je v rozporu s vládními sliby a poslanci by rozsáhlé změny připravené k novele liniového zákona měli zamítnout.
Ve Sněmovně se již brzy bude projednávat v rámci novely liniového zákona (1) velký balík pozměňovacích návrhů, které mají podle předsedy Hospodářského výboru, poslance Adamce (ODS), skokově zlepšit výkonnost národního hospodářství. Radikální změny, které se mají významně dotknout životního prostředí, majitelů pozemků nebo samospráv, jsou však připravovány v neveřejném režimu.
Návrhy, které zavádějí řadu výjimek do obecných pravidel pro přípravu staveb, považuje Zelený kruh za nepřijatelné a nebezpečné. Jedná se mj. o tyto návrhy:
Návrh, aby Ministerstvo dopravy pořizovalo dílčí územní rozvojové plány: návrh má MD umožnit měnit celostátní územní plán a vetovat v konkrétní lokalitě obsah územních plánů obcí a krajů.
Návrh je přitom v rozporu s novým stavebním zákonem, který vstoupí v účinnost 1. ledna 2024. Ten požaduje řešit rozvoj území ve všech souvislostech, s důrazem na ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Vytrhávání vybraných liniových staveb z kontextu celého území a jejich izolované umisťování pod hlavičkou „naléhavého veřejného zájmu“, a to bez dohody s Ministerstvem pro místní rozvoj, které je pořizovatelem celostátního územního rozvojového plánu, je cestou k mnohaletým sporům všech se všemi.
„Územní plán je dohoda o využití území. Několik poslanců ve spolupráci s Ministerstvem dopravy chce dohodu nahradit diktátem a de facto tunelovat obsah územního plánu celé republiky,“ uvedla k tomu Petra Kolínská, pověřena řízením Zeleného kruhu.
Návrh na redukci soudní ochrany: pouhý měsíc místo standardních dvou měsíců má mít žalobce na přípravu žaloby proti vydaným rozhodnutím, které se týkají rozsáhlých a věcně komplikovaných projektů energetické infrastruktury.
Autoři návrhu zkracují proces rozhodování o týdny u projektů, jejichž příprava a realizace trvá
objektivně několik let. Uplatňují zásadu, že čím složitější stavba, tím kratší lhůty pro její soudním
přezkum. Redukce procesních práv v případě soudního přezkumu je navíc u energetických
staveb, včetně jaderných elektráren, kombinovaná s vypuštěním odvolání proti rozhodnutí v první instanci. Případné chyby v rozhodnutí tak nebude moci rychle opravit nadřízený orgán,
půjde to jen cestou soudního sporu.
„Ústavní soud opakovaně posuzoval ústavnost krácení procesních lhůt a jeho vzkaz je jasný –
jakákoli omezení přístupu k soudům musí být proporcionální ve vztahu ke sledovaným cílům a
omezení nesmí zasahovat samotnou podstatu soudní ochrany. Pokud chce stát tvrdit, že
přípravu a výstavbu jaderného reaktoru zrychlí zkrácením lhůty pro podání žaloby o týdny, dělá
si z nás jen hloupou legraci,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla.
Další problematické návrhy se týkají zmírňování podmínek pro těžbu nerostných surovin,
neinformování vlastníků pozemků dotčených přípravou strategických staveb o zahajovaných řízeních nebo omezování orgánů životního prostředí při vydávání závazných stanovisek.
Všechny návrhy spojuje to, že zavádí různě drastické výjimky z obecných pravidel. Místo
přehledných a srozumitelných pravidel se úřady i účastníci řízení budou potýkat s předpisy,
které jsou komplikované a jejich uplatnění bude generovat chyby a spory.
Kromě věcného obsahu je podle Zeleného kruhu toxický i způsob přípravy změn. Zásadní
systémové změny v pravidlech povolování určitých staveb, které stojí daňové poplatníky stovky
milionů, se projednávají v režimu poslaneckých pozměňovacích návrhů, které ani nejsou
veřejně k dispozici. Řadu návrhů přitom připravilo Ministerstvo dopravy a MPO.
Tento způsob projednávání znamená, že se k návrhu nevyjadřuje ani vláda, ani legislativní rady
vlády, připomínky nemají šanci podat obce a další aktéři, kteří se účastní standardního
meziresortního řízení. Neposuzují se ani dopady regulace v procesu RIA.
Ministerstva tak postupují v rozporu se slibem vlády, která se v programovém prohlášením
zavázala takto: „Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou
předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří
odborníci v rámci Legislativní rady vlády.“
„Všechny návrhy na urychlení výstavby dopravní a energetické infrastruktury jsou přitom
opakovanými pokusy naslepo. Odpovědná ministerstva si totiž nikdy neobstarala žádné
analýzy, proč k prodlužování povolovacího procesu dochází. Další ohýbání pravidel tak není
zárukou, že se něco zlepší,“ uvedla Petra Kolínská za Zelený kruh.
Poznámky: (1) Pozměňovací návrhy jsou připravovány v rámci projednávání novely liniového
zákona (tisk 410). Poslanci hospodářského výboru mají k dispozici již prvních 19 návrhů,
dalších 10 je v přípravě. Návrhy však nejsou zveřejněny.
