150 občanů, zastupujících spolky, které podpořily otevřenou výzvu poslancům organizací Arnika, Zelený kruh a Greenpeace, protestovalo v pondělní podvečer s helmami a zalepenými ústy na Staroměstském náměstí v Praze. Cílem happeningu bylo znovu poslancům a poslankyním připomenout, že mají obnovit právo veřejnosti vyjadřovat se ke stavebním záměrům, pokud ovlivňují životní prostředí, a zastavit tak návrat ke stavu před rokem 1989, kdy bylo vyjádření takového názoru považováno za zločin proti hospodářství a státu. V úterý 7. března totiž probíhá druhé čtení novely stavebního zákona a souvisejících zákonů.
Na happening dorazil i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a mimo jiné řekl: “Odpovědnost za legislativu navrhovanou vládou nese vláda jako celek. Je to vláda koaliční, možnost vyjednat kompromisy je limitovaná, jsou tam strany, které na věcech, o kterých se bavíme, nemají shodu. Každá strana šla do voleb s nějakým programem a je za tím mechanika na úrovni vlády a zastoupení a síly jednotlivých politických stran. A proto, když zde stojím, není to zříkání se politické odpovědnosti, ale naopak – každá strana koalice má odpovědnost za plnění svého programu a za míru kompromisu, kterou dokáže vyjednat.”
Kromě něj na happeningu promluvila řada mluvčích spolků a také osobností, které jejich snahu
podporují. Sérii projevů zahájila Petra Kolínská z organizace Zelený kruh: “Soudržná a odolná občanská společnost vyrůstá ze zájmu a péče o místo, ve kterém lidí žijí. Investoři, úřady a občané spolu mají komunikovat o podobě projektů, které ovlivňují životní prostředí desítky, resp. stovky let.”
Právo veřejnosti vyjádřit se ke stavebním záměrům podpořil také Petr Svoboda, advokát a vysokoškolský pedagog na Právnické fakultě UK: “Příroda nám nepatří, my jsme její děti, a měli bychom se k ní chovat s úctou a respektem. A když ji někdo hodlá ničit, ať už k tomu má jakýkoliv důvod, měli bychom mít možnost se k tomu vyjádřit a oponovat mu.”
Doplnila jej bývalá ombudsmanka Anna Šabatová: “Díky osvíceným ministrům, jako byli Josef Vavroušek, Bedřich Moldan a Ivan Dejmal jsme měli v oblasti účasti veřejnosti ve stavebních řízeních náskok před evropskou legislativou. Ten jsme v roce 2018 ztratili a s ním i možnost vyjadřovat se ke stavebním záměrům. Tato vláda by nám ji mohla vrátit.”
Anna Vinklárková z organizace Arnika zdůraznila důležitost spolků v rozhodovacím procesu: “V praxi se ukazuje, že právě a jedině aktivní občané, sdruženi ve spolcích, dokáží ohlídat, ať už záměrné či nezáměrné, pochybení úřadů v jednotlivých kauzách. Pokud poslanci nechtějí podpořit účast veřejnosti s procesech povolování staveb, znamená to, že nechtějí podpořit ztransparentnění procesů, které by bylo zásadním protikorupčním opatřením, což je opravdu smutné.”
Tento pohled podpořil také sociální ekolog a vysokoškolský pedagog Ivan Rynda: “Protože se touto
problematikou celoživotně zabývám, vím, že nestátní, neziskové organizace, mají ve společnosti
neuvěřitelně důležitou roli, kterou si málokdo uvědomuje. Je historicky ověřeno, že právě nevládky umí v lokálním, regionálním i globálním měřítku identifikovat problém, který ještě nikdo nevidí. A jestliže se stát této pomoci dobrovolně zříká, jedná hloupě, protože neziskové organizace v rozhodovacích procesech neškodí, ale naopak pomáhají.”
Za organizátory happeningu uzavřela blok projevů Nikol Krejčová z Greenpeace: “Právo účastnit se
rozhodování je jedno ze základních demokratických práv. Spolky často chrání zájmy životního prostředí a místních občanů proti moci peněz developerů a měly by proto být vnímány jako prospěšné iniciativy. Není pravda, že spolky stavební řízení blokují, ve skutečnosti se účastní jednotek procent všech řízení. V zájmu státu nejsou developeři stavící bez ohledu na lidi i přírodu, ale především spokojení obyvatelé.”
Arnika, Zelený kruh a Greenpeace vyzvali poslance k obnovení účasti veřejnosti při povolování staveb již v prosinci 2022. V otevřené výzvě na poslance apelovali, aby k novele zákona předložili a podpořili pozměňovací návrh, který umožní veřejnosti podávat námitky, a tím pomáhat chránit přírodu a krajinu při povolování staveb. Jejich výzvu kromě spolků podpořily také tisíce lidí, kteří kvůli tomu napsali poslancům e-mail.
Zatím jedinou reakcí na výzvu spolků je návrh předložený skupinou koaličních poslanců. (1) Spolkům však nabízí pouze možnost účastnit se při povolování staveb v případě, že je spojeno s kácením stromů nebo udělením výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů. Spolky jej považují za nedostatečný. Neřeší totiž mnohé jiné dopady na životní prostředí, konkrétně nevratné zábory půdy a hospodaření s vodou v krajině. Díky spolkům byly již v minulosti zachráněny některé přírodní lokality nebo došlo ke zlepšení stavebních projektů. Spolky povolování staveb nezdržují – účast veřejnosti prostřednictvím spolků byla radikálně omezena pozměňovacím návrhem novely stavebního zákona před čtyřmi lety – ke zrychlení povolování staveb však nedošlo.
Návrhy novely stavebního zákona a souvisejících zákonů jsou nyní projednávány v Poslanecké
sněmovně. Poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy do konce druhého čtení, které probíhá
dnes, 7. března. Třetí čtení, kde se bude o návrzích hlasovat, bude pravděpodobně 22. března.
Multimedia:
video z události: https://www.youtube.com/watch?v=3rwIbZehQ-0
fotografie z události: https://www.uschovna.cz/zasilka/HW2TBK93DS5IEFVE-927/
(1) Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku (sněmovní tisk č. 329) předkládají poslanci Kocmanová (Piráti), Krutáková (STAN), Slavík (TOP09) a David Šimek (KDU-ČSL). Dostupný je v materiálu https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=329&CT1=5 jako bod č. 2
