Měníme klima v legislativě

Zveřejněno: 12. 10. 2023

V rámci transpozicní novely liniového zákona budou ve tretím ctení hlasovány návrhy, které
zásadním zpusobem mení pravidla ochrany životního prostredí. Návrhy neprošly standardním
projednáním ve vláde, ani kontrolou ze strany Legislativní rady vlády, ackoli jde o návrhy
obsahove zásadní a rozsáhlé. Zelený kruh apeluje na poslance a poslankyne, aby v rámci novely
liniového zákona neschvalovali návrhy, které významne oslabí ochranu životního prostredí a
s predloženým zákonem vecne nesouvisí.(1) O novele liniového zákona budou poslanci jednat ve
tretím ctení již v pátek 3. 11.

? Návrh hospodárského výboru zavádí privilegované právní režimy pro stanovení dobývacích
prostoru, povolování težby a vyvlastnování nemovitostí ve prospech težby. Úcelem je zrychlení a usnadnení techto správních rízení a významné omezení procesní ochrany práv vlastníku, obcí i
dotcené verejnosti na jedné strane a verejných zájmu chránených zvláštními zákony na druhé
strane.

Expert na právo životního prostredí a advokát specializující se na spory v ochrane prírody a krajiny
Petr Svoboda k tomu uvádí „Formou vecne nesouvisejícího prílepku dojde k zásadní zmene v
zákonné úprave težby v oblasti vyvlastnování, omezení vlastnických práv k nemovitostem, práv obcí i ochrany verejných zájmu. Vyvlastnovací úcel ve prospech težby je krajním zásahem a nemel by
probehnout bez rádného projednání v souladu s legislativními pravidly vlády. Zpusob vymezování
jednotlivých „ložisek strategických nerostu“ formou narízení vlády a bez jakékoli úpravy rízení
s dotcenými osobami, zejména s dotcenými vlastníky nemovitostí a obcemi, je v rozporu s cl. 78
Ústavy CR a cl. 36 odst.1 a 2 Listiny základních práv a svobod.“

? Soucástí novely je významné omezení kompetencí Ceské inspekce životního prostredí. CIŽP má podle návrhu prestat patrit mezi dotcené orgány v prípade procesu EIA. CIŽP se rocne vyjádrí cca k 700 prípadum posuzování vlivu na životní prostredí. Pri zapojení využívá své specifické znalosti místa, kde má být zámer realizován, nebot vyjádrení zajištují oblastní inspektoráty. Petra Kolínská ze Zeleného kruhu k tomu uvádí: „CIŽP muže rozsah zapojení do procesu EIA, s ohledem na docasná úsporná opatrení, omezit svým interním rozhodnutím, není potreba kvuli tomu menit zákon. V prípade schválení návrhu dojde nejen ke ztráte odborného vkladu CIŽP, ale predevším investor ztratí možnost konzultovat s CIŽP svuj zámer pred podáním žádosti, resp. získat predbežnou informaci o požadavcích na údaje a podklady potrebné jak v procesu EIA, tak v rízení navazujícím.“

Další návrh ohledne CIŽP predpokládá úpravu v zákone o ochrane prírody a krajiny, a to
odejmutím kompetence ke kontrole, vedení správních rízení a prestupkových rízení s fyzickými osobami nepodnikajícími. V duvodové zpráve je odkaz na duplicitu v kompetencích s jinými orgány verejné správy. Jirí Dlouhý ze Spolecnost pro trvale udržitelný život k tomu uvádí: „K zefektivnení cinnosti CIŽP toto okleštení pravomocí nepovede, protože na zacátku prípadu není jasné, jaké osoby v jakém právním postavení jsou za hrozící ci probehlé protiprávní jednání odpovedné a CIŽP bude nucena stejne šetrení zahájit. V prípade zásahu v lesích bude navíc CIŽP cást kompetencí mít podle lesního zákona a cást nikoli, protože o ne tímto pozmenovacím návrhem prijde. Tzv. zefektivnení bude tedy probíhat tak, že podle jednoho zákona Inspekce prípad vyreší a rešení podle druhého zákona predá obecnímu úradu obce s rozšírenou pusobností. Obecní úrady navíc nemají žádnou zkušenost s komplikovanými prípady a odbornost CIŽP nebudou umet nahradit.“

? Za ohrožení zájmu životního prostredí považuje Zelený kruh také návrh sverující Ministerstvu
dopravy kompetenci porídit dílcí územní rozvojový plán. Podle duvodové zprávy má: „prijetí
územního rozvojového plánu pouze pro cást území, resp. pouze pro nekteré významné stavby
dopravní infrastruktury, za cíl zjednodušit a zefektivnit prípravu a povolování významných
dopravních zámeru, typicky vysokorychlostních tratí.“ Zelený kruh upozornuje, že koncept „dílcího
rozvojového plánu“ je v rozporu s ideou „územního rozvojového plánu“ jako takového. Územní
rozvojový plán má být celostátním plánovacím aktem, který vymezuje stežejní celostátní zámery
dopravní a technické infrastruktury a posuzuje je komplexne a ve všech potrebných souvislostech.
Dílcí plán legalizuje salámovou metodu a znemožnuje posoudit kumulativní vliv zámeru a najít pro
dané území vyvážené rešení.

? Omezení práv vlastníku nemovitostí, dotcených orgánu, obcí a verejnosti má prinést návrh na
zásadní zjednodušení povolování staveb pro energetickou bezpecnost týkající se jaderných
elektráren, pricemž jejich okruh je potenciálne velmi široký a v prípade dopravních staveb,
energetických sítí a dalších mohou být i stovky kilometru vzdálené od reaktoru. Velmi
problematické je zrušení možnosti odvolání. Odvolací orgán tak prijde o možnost opravit prípadné
vady prvostupnového rozhodnutí. Presun rozhodování, které prísluší správním orgánum, na soudy,
zvyšuje pravdepodobnost zrušení prijatého správního rozhodnutí soudem, což v dusledku
povolování neurychlí. Edvard Sequens ze sdružení Calla k tomu uvádí: „Poslanci hodlají dále
zjednodušovat povolování všeho, co se týká jaderné energetiky. Kde však mají dluhy, to je
komplikované povolování mnohem jednodušších obnovitelných zdroju energie, napríklad sedm let
na povolení vetrné elektrárny je nesmyslné dlouhá doba.“

? S liniovým zákonem vubec nesouvisí rada prílepku v oblasti energetiky, které prosazuje Ivan
Adamec z ODS. Jeho návrh na zavedení mechanismu rozdílové ceny (Contract for Difference) pro stavby jaderných reaktoru predložený bez dopadových ekonomických analýz se muže výrazne promítnout do ceny elektriny pro domácnosti a prinese závazky pro státní pokladnu. Spotrebitelé elektriny i danoví poplatníci budou totiž minimálne dalších 30 let platit CEZu rozdíl mezi vysokou cenou z jaderné elektrárny a nižší cenou na trhu.

Poznámky:
1) Zelený kruh považuje za neprijatelné, aby byly schváleny zejména návrhy týkající se nových
pravidel pro težbu nerostu (návrhy A. 55-71); omezení kompetencí Ceské inspekce životního
prostredí (A. 28–31 a C), zavedení dílcího územního rozvojového plánu (N1) ci zjednodušené
postupy pro povolování staveb souvisejících s jadernou energetikou (A. 45-54). Naprosto
nekoncepcní a rádne neposouzený je návrh E.5, který zavádí novou možnost rozsáhlé
verejné podpory pro jaderné reaktory. Kompletní texty návrhu jsou k dispozici na stránkách
PSP.
2) Zpusob prípravy a projednání pozmenovacích návrhu kritizují experti Síte k ochrane
demokracie. Projednávání je v rozporu s jednacím rádem Poslanecké snemovny.