Měníme klima v legislativě

Zveřejněno: 30. 11. 2023

Zelený kruh považuje schválení novely liniového zákona, resp. zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury Snemovnou a Senátem za chybný krok. Zákon byl pripraven netransparentním zpusobem a s množstvím vecne nesouvisejících prílepku. Nekteré z prijatých zmen pritom zásadním zpusobem mení práva obcanu i samospráv a omezují rozsah ochrany životního prostredí.

Zásadní zmeny liniového zákona zamerené na plánování a výstavbu zejména dopravní a energetické infrastruktury byly pripraveny netransparentne a v rozporu s programovým prohlášením vlády i jednacím rádem Poslanecké snemovny. Jak upozornili experti Síte k ochrane demokracie, zvolený postup prináší zásadní rizika. 

„Parlament schválil zásadní zmeny týkající se 17 ruzných zákonu bez jakéhokoli posouzení dopadu. K vetšine návrhu neexistuje ani duvodová zpráva, ani posouzení kompatibility s pravidly Evropské unie nebo dopadu na státní rozpocet. Vetšina návrhu pritom významne omezuje práva obcanu i samospráv,“ uvedla reditelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.

Zelený kruh považuje za zvlášt problematické tyto schválené zmeny

Zmeny v zákonné úprave težby prináší možnost zrychleného vyvlastnování, omezení práv obcí i ochrany verejných zájmu. Expert na právo životního prostredí a advokát specializující se na spory v ochrane prírody a krajiny Petr Svoboda k tomu uvádí „Formou vecne nesouvisejícího prílepku dojde k zásadní zmene v zákonné úprave težby v oblasti vyvlastnování, omezení vlastnických práv k nemovitostem, práv obcí i ochrany verejných zájmu. Vyvlastnovací úcel ve prospech težby je krajním zásahem a nemel by probehnout bez rádného projednání v souladu s legislativními pravidly vlády.  Zpusob vymezování jednotlivých „ložisek strategických nerostu“ formou narízení vlády a bez jakékoli úpravy rízení s dotcenými osobami, zejména s dotcenými vlastníky nemovitostí a obcemi, je v rozporu s cl. 78 Ústavy CR a cl. 36 odst.1 a 2 Listiny základních práv a svobod.“

Rozsáhlá novela zákona o opatreních k prechodu Ceské republiky k nízkouhlíkové ekonomice podstatne mení pravidla prímé podpory nových jaderných zdroju. Opatrení se velmi výrazne promítne do ceny elektriny pro domácnosti i firmy a prinese závazky pro státní pokladnu, pri projednávání však nebyla predložena žádná ekonomická analýza. Ceská pravidla navíc predbíhají projednávanou legislativu EU, a mohou se dostat do kolize.

Novela zavádí nový nástroj územního plánování, tzv. dílcí územní rozvojový plán pro celostátne významné dopravní stavby.  Toto opatrení je však v rozporu s obecnými cíli a úkoly územního plánování. Územní rozvojový plán má být celostátním plánovacím aktem, který vymezuje stežejní celostátní zámery dopravní a technické infrastruktury a posuzuje je komplexne a ve všech potrebných souvislostech. Dílcí plán legalizuje salámovou metodu a znemožnuje posoudit kumulativní vliv zámeru a najít pro dané území vyvážené rešení.

Zcela nesouvisející s puvodním návrhem jsou prílepky týkající se Ceské inspekce životního prostredí. CIŽP byla odebrána kompetence rešit prestupky v oblasti ochrany prírody a krajiny s fyzickými osobami nepodnikajícími. V terénu je však témer nemožné na zacátku zjistit, zda prestupek páchá osoba podnikající nebo nepodnikající. To výrazne zkomplikuje pocátecní fáze rešení prestupku. Kompetenci mají prevzít obecní úrady. Ty však nemají žádnou zkušenost s komplikovanými prípady a odbornost CIŽP nebudou umet nahradit.

Inspekce také nebude moci vstupovat do procesu posuzování vlivu stavebních zámeru na životní prostredí. To mj. znamená, že prestane poskytovat investorum informacní a metodickou podporu pri príprave jejich projektu.