Měníme klima v legislativě

Zveřejněno: 21. 8. 2020

Návrh nového stavebního zákona, o kterém bude v pondelí jednat vláda, obsahuje vážné nedostatky a vláda by jej podle Zeleného kruhu mela vrátit k prepracování. Na zásadní rozpory a problémy upozornuje jak stanovisko Legislativní rady vlády, tak prehled nevyporádaných pripomínek, které jsou v podkladech pro vládu oznaceny jako zásadní rozpory. Návrh je navíc pripravován v rozporu s pravidly, které si vláda pro prípravu zákonu stanovila.

Chaos v príprave a absence shody nad základními principy zákona blokuje možnost poslat do Snemovny návrh, který by skutecne snížil byrokracii, zlepšil kvalitu a zrychlil prípravu stavebních zámeru.

Hlavní výhrady Zeleného kruhu k aktuálnímu návrhu zákona:

• Rozhodování úradu bude méne predvídatelné, méne transparentní a odborne oslabené. Odborná pracovište verejné správy v oblasti ochrany životního prostredí ztrácí duležité kompetence. Nove bude o kácení stromu nebo vyjmutí pudy ze zemedelského fondu rozhodovat pouze stavební úrad. Ten také místo specializovaného úradu povede proces posuzování vlivu na životní prostredí. [1]
• Verejnost bude mít ješte o neco menší prostor pro vyjadrování se ke stavbám, které bezprostredne ovlivnují kvalitu života.
• Právo samosprávy rozhodovat o výstavbe na svém území bude výrazne oslabeno.
• Kumulace rozhodovacích pravomocí do jednoho úradu zvýší riziko korupcního chování.
• Fikce souhlasu prenáší odpovednost za dodržování zákonných podmínek z úradu na stavebníky.

„Aktuální podoba návrhu je zcela neprijatelná. V dobe, kdy potrebujeme posílit ochranu pudy, lépe hospodarit s vodou a prednostne využívat tzv. brownfieldy ve mestech, prichází ministerstvo s návrhem, který situaci nereší, ale naopak zhoršuje. Odborná verejnost požaduje prehlednejší, srozumitelnejší a stabilnejší pravidla, kompletní digitalizaci rozhodování a dusledné vymáhání dodržování zákonných lhut. Marne. Ministerský návrh jen dále omezuje práva samospráv i jednotlivcu dotcených výstavbou. Ministerstvo se tak zrejme snaží odvést pozornost od své neschopnosti rešit zoufale pomalé a nespolehlivé rozhodování úradu,“ komentoval situaci reditel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.

„Tzv. integrace dotcených orgánu do stavebních úradu fakticky znamená rezignaci na odbornou nezávislost pri posuzování vlivu stavby na životní prostredí. Navíc nejde o sloucení úradu, ale o jejich rozdelení, takže místo zjednodušení tu budeme mít dvojkolejnost a neprehlednost,“ uvedl k návrhu expert na správní právo Petr Svoboda.

„Návrh zavádí do legislativy novotvary a experimenty, které ve výsledku poškodí i stavebníky. Navržený systém navíc nahrává korupci a netransparentnímu rozhodování. Je s podivem, že návrh nemá ambici nás priblížit ke kultivované praxi zejména nemecky mluvících zemí,“ uvedla Petra Kolínská, vedoucí projektu Meníme klima v legislative pro naše mesta a obce.

Vláda by v pondelí mela vrátit návrh k prepracování nejen kvuli množství pretrvávajících zásadních rozporu [2], ale také kvuli nerespektování Legislativních pravidel vlády. Jak upozornila ve svém stanovisku Legislativní rada vlády, ministerstvo porušilo pravidla, když „na základe výsledku pripomínkového rízení došlo k podstatné zmene obsahu návrhu zákona a návrh tak mel být znovu rozeslán do pripomínkového rízení. Jestliže se tak nestalo a návrh zákona byl v rozporu s tím rovnou predložen vláde k projednání, došlo k porušení Legislativních pravidel vlády, která jsou jako usnesení vlády pro ministerstva závazná (§ 21 zákona c. 2/1969 Sb.).“ [3]

Poznámky/vysvetlivky

[1] Destrukce tzv. dotcených orgánu spocívá v tom, že specializovaná odborná pracovište, která dosud chrání verejné zájmy podle oborových zákonu (požární ochrana, památková ochrana, ochrana životního prostredí) prijdou ve velké míre o možnost vydat ke stavebnímu zámeru své závazné stanovisko. Jak ukázala analýza Parlamentního institutu, tak v okolních zemích (Polsko, Slovensko, Nemecko) mají odborné orgány verejné správy vuci stavebnímu úradu dostatecnou autonomii.

[2] Návrh zákona je podle predkladatele predložen s 360 zásadními rozpory, a to s Ministerstvem vnitra, Verejným ochráncem práv, Národním úradem pro kybernetickou bezpecnost, hlavní mestem Prahou, Jihoceským krajem, Jihomoravským krajem, Karlovarským krajem, Krajem Vysocina, Královéhradeckým krajem, Libereckým krajem, Moravskoslezským krajem, Olomouckým krajem, Pardubickým krajem, Plzenským krajem, Stredoceským krajem, Ústeckým krajem, Zlínským krajem, Asociací kraju Ceské republiky, Sdružením místních samospráv Ceské republiky, Svazem mest a obcí Ceské republiky, Svazem prumyslu a dopravy Ceské republiky a Ceskomoravskou konfederací odborových svazu. Obsah rozporu je popsán v podkladu pro jednání vlády – Predkládací zpráva.

[3] Celé stanovisko Legislativní rady vlády je prílohou tiskové zprávy.