Měníme klima v legislativě

Zveřejněno: 7. 10. 2020

Spolecná tisková zpráva Frank Bold Advokáti a Zeleného kruhu

---

V rámci výzkumu zájmu obcí o prvky takzvané modrozelené infrastruktury oslovil celkem 250 obcí svým dotazníkem Zelený kruh ve spolupráci s advokátní kancelárí Frank Bold Advokáti. Cílem bylo zjistit, jaká je praxe využívání konkrétních opatrení, jako jsou zasakovací plochy, sázení stromu ci hospodarení s deštovou vodou. Soucasne pruzkum zjištoval postoj obcí k soukromým investorum a nároky ohledne modrozelené infrastruktury na jejich projekty. Ukázalo se, že tyto nároky na investory uplatnuje jen menšina obcí.

Z 230 dorucených odpovedí, mezi kterými odpovídaly predevším obce sdružené v Národní síti Zdravých mest a prostrednictvím Národní síte Místních akcních skupin, vyplynulo, že témer ctvrtina z oslovených obcí nekterá z modrozelených opatrení z vlastní iniciativy realizovala a témer polovina z nich se na jejich realizaci chystá. Pouze devet procent oslovených obcí však požadovalo vybudování této infrastruktury od soukromých investoru. Tretina respondentu nicméne uvedla, že považuje za vhodné od urcité velikosti projektu stanovit soukromým investorum povinný príspevek na budování modrozelené infrastruktury.

Táhne výsadba stromu, využívání deštovky je problém

K nejvíce preferovaným opatrením v obcích patrí výsadba stromu. Té ale podle obcí stojí v ceste rada prekážek – kolize s inženýrskými sítemi, nedostatek penez na následnou péci nebo nedostatek vhodných pozemku pro výsadbu. Pouze ctvrtina obcí na prekážky nenaráží.

Zachytávání a využívání deštové a šedé (použité) vody casto brání nedostatek osvícených projektantu a vyšší investicní výdaje. Podle odpovídajících obcí by pomohla presná definice užitkové vody ve vyhlášce a stanovení jasných pravidel pro využití šedé vody a vody zadržené v opláštení budovy nebo na prilehlé zpevnené ploše.

Zaradit modrozelenou infrastrukturu do územního plánu se obce obávají kvuli riziku vysoké financní kompenzace vlastníkum pozemku, které by tak byly prevedeny na nezastavitelné. Potíže jsou i s rozdrobeným vlastnictvím brownfieldu a malou ochotou majitelu na takových pozemcích stavet.

“Vysokou míru shody ukázal pruzkum v potrebe upravit nove vztah mezi technickou infrastrukturou a zelení. Technické rešení koexistence inženýrských sítí a korenu stromu již známe, normy a legislativa jsou však pozadu. Druhá oblast, která je pro obce prioritní, jsou nové zdroje pro financování modrozelené infrastruktury. Transparentní zapojení soukromých investoru by se melo propsat do legislativy co nejdríve,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

“U vetších stavebních projektu je ideální, pokud se samospráva transparentne dohodne s developerem na spolupráci. Cílem by mela být dohoda na opatreních, která zajistí kvalitní život lidem v obci i budoucím uživatelum stavebních projektu. Jedním z nástroju mohou být zásady pro developery, s nimiž máme zkušenosti z Jihlavy ci Svazu mestských cástí hlavního mesta Prahy. Také kvalitní zpracování regulativu v rámci územního plánování a transparentní vztahy na obci smerující k rychlému povolení zámeru jsou pro pozitivní posuny ve stavebnictví zásadne duležité. Verím, že brzy vytvoríme spolecenské klima podporující férovou spolupráci developeru a samospráv ku prospechu nás všech,” uvedl Pavel Franc reditel Frank Bold Advokáti, kterí se dlouhodobe zamerují projekty z oblasti udržitelného stavitelství.

“Za zmapování prekážek, problému, ale i príležitostí, které z pruzkumu vyplynuly, jsme velmi rádi. Práve v asociacích, jako je Národní sít Zdravých mest, mohou obce aktivne sdílet své zkušenosti a predávat dobré, ale i špatné príklady a jejich návazná rešení. S odborníky za zády, at už to jsou experti a praktici na dané téma, jako je práve modrozelená infrastruktura, ci zkušení a pro vec zapálení právníci, to jde vždy lépe,” doplnuje Petr Švec, reditel asociace NSZM CR.

“Obce v území Místních akcních skupin si vetšinou uvedomují duležitost lepšího hospodarení s vodou a péce o zelen. I proto naše pracovní skupina pro životní prostredí vytvorila manuál, který pomáhá samosprávám realizovat projekty v souladu s aktuálními trendy a požadavky na modrozelenou infrastrukturu,” uvedl Marek Hartych z Národní síte MAS CR.

Shrnutí výzkumu:

• 230 obcí z celkem 250 oslovených na dotazník odpovedelo.
• 24 % oslovených už opatrení modrozelené infrastruktury realizovalo, 47% je plánuje. Nejcastejší opatrení jsou: sázení stromu, zasakovací plochy, zarízení pro zadržování a hospodarení s deštovou vodou, další mestská zelen.
• 9 % respondentu požadovalo prvky modrozelené infrastruktury v projektech soukromých investoru.
• 64 % obcí popisuje problémy ohledne výsadby stromu. Jde nejcasteji o kolize s inženýrskými sítemi, nedostatek prostredku na následnou péci a nebo prímo nedostatek vhodných prostor pro výsadbu. 26 % na problémy nenaráží. V 10 % prípadu si výsadbu neprejí obyvatelé obce, nejcasteji kvuli kolizi s parkovacími místy.
• S využíváním deštové vody se pojí nejcasteji: kritika nedostatku poucených projektantu, vyšší investicní výdaje, chybející definice užitkové vody v príslušné vyhlášce a doplnení územne analytických podkladu o podklady týkající se vodního režimu území.