O zákonech ve prospech životního prostredí – ohlédnutí Zeleného kruhu za rokem 2023
Nabízíme ohlédnutí za pozitivními zmenami v legislative, která se bezprostredne dotýkají životního prostredí. Do strucného prehledu jsme zaradili predpisy, které aktivne pripomínkovaly clenské organizace Zeleného kruhu a v nichž Ministerstvo životního prostredí hrálo duležitou roli.
Na evropské úrovni poutalo nejvetší pozornost projednávání narízení na obnovu prírody (Nature Restoration Law). Konecné znení schválil na konci listopadu Výbor pro životní prostredí Evropského parlamentu a Evropský parlament by nové narízení mel definitivne schválit na konci února 2024. Narízení na obnovu prírody je klícová právní norma, která pomuže plnit závazky vyplývající z mezinárodních dohod o ochrane biodiverzity a klimatu. Obsahuje cíle pro zlepšení stavu rek a potoku, lesu i zemedelské krajiny – ekosystému, které nejen zarucují pestrou a bohatou krajinu, ale jsou i klícové pro adaptaci i zmírnování klimatické zmeny. Clenské organizace Zeleného kruhu, které se tématu intenzivne venují, se shodují, že norma prošla všemi dosavadními hlasováními i díky aktivní podpore ze strany MŽP. „Ve Výboru pro životní prostredí dnes prevládla zodpovednost s velkou prevahou. Pokud bude podobne hlasovat i celý Evropský parlament, opravdu se dockáme zdravejší a odolnejší Evropy. Prospech z toho nakonec budeme mít všichni,“ ríká reditel Ceské spolecnosti ornitologické Zdenek Vermouzek.
Zcela nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku, který nabývá úcinnosti 1. ledna 2024, má zajistit úcinnou ochranu verejných zájmu v oblasti životního prostredí pri povolování stavebních zámeru. Zákon vznikl v reakci na potrebu zmírnit byrokracii pri povolování staveb a soucasne zachovat silné postavení orgánu verejné správy chránících životní prostredí. „Od nového zákona si slibujeme predevším to, že vlivy stavebních zámeru na životní prostredí budou posuzovány ve vzájemných souvislostech a požadavky z jednotlivých oblastí si nebudou protirecit,“ uvedla reditelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.
Významný pozitivní vliv si ekologické organizace slibují od dvou novel energetického zákona. Ty prekládalo MPO, resort Ministerstva životního prostredí aktivne pomáhal odstranovat pochybnosti a prekážky, které projednávání a schvalování provázelo. Od konce ledna 2023 je úcinná novela energetického a stavebního zákona prezdívaná Lex OZE I, která zjednodušuje podmínky povolování a výstavby obnovitelných zdroju energie. Napríklad fotovoltaické elektrárny na vetších bytových domech již nebudou potrebovat licenci na výrobu elektriny ani stavební povolení. Snadnejší by mela být i výstavba velkých zdroju OZE.
Druhá novela, známá pod názvem Lex OZE II, byla v Senátu schválena tesne pred Vánoci, úcinnosti nabývá 1. ledna 2024. Novela umožní zakládat energetické komunity a jejich clenové budou moci mezi sebou sdílet elektrinu vyrobenou z obnovitelných zdroju. „Výsledná podoba predpisu se díky zapojení stakeholderu do celého procesu vyjednávání legislativy ubírá dobrým smerem a poskytuje ceským obcím, domácnostem a firmám príležitost stát se v oblasti komunitní energetiky prukopníky, a to i v kontextu celé Evropy,” uvedla k zákonu Eliška Beranová, právnicka Frank Bold a UKEN.
Mezi zákony z dílny MŽP, které Poslanecká snemovna práve projednává, patrí obsáhlá novela zákona o ochrane zemedelského pudního fondu. Zelený kruh podporuje hlavní cíle novely, kterými jsou ochrana nejkvalitnejší pudy pred zástavbou sklady a hypermarkety, zavádení agrovoltaiky a lepšího propojení pestré krajiny se zemedelskou produkcí. „Ekologické organizace navrhovaly v prípade ochrany pudy pred trvalým záborem ješte prísnejší režim, ale pokud poslanci podporí vládní návrh, bude to nepochybne krok správným smerem,“ uvedla k tomu Petra Kolínská.
Novela prináší definici agrovoltaiky, tedy instalace fotovoltaických panelu na zemedelské pude pri soucasném zachování zemedelské produkce. Agrovoltaika je již v zahranicí vyzkoušenou cestou, jak citlive sladit zemedelské hospodarení a výrobu cisté energie ze slunce. Tretí výrazná zmena k lepšímu se týká zakomponování mezí, remízku, stromoradí nebo mokradu do zemedelského pudního fondu. Martin Rexa, koordinátor zemedelské kampane Hnutí DUHA, k tomu rekl: " jedná se jen o první krok, protože mnoho problému stále zustává a sám tento krok k plošnejší obnove krajinných prvku nepovede. Klimatická zmena postupuje rychlým tempem, a nemužeme proto na nic cekat. Je potreba zacít odstranovat další prekážky a skutecne motivovat zemedelce i vlastníky pudy. Problematická je zejména tvorba krajinných prvku v rámci zemedelských dotací ze Spolecné zemedelské politiky, které jsou pritom jedním z hlavních faktoru, kterým se zemedelci v hospodarení rídí."