Měníme klima v legislativě

Zveřejněno: 14. 2. 2025

Z novely zákona o ochrane prírody a krajiny je podle ekologických organizací zásadní ta cást, která zlepší ochranu vzrostlých stromu ve mestech. Ty jsou klícové pro ochranu lidí pred dusledky klimatické zmeny.

Po schválení novely má být pri plánování stavebních zámeru prioritou zachování stávajících vzrostlých stromu. Za každý vzrostlý strom, který bude pokácen kvuli výstavbe, pak musí být uložena náhradní výsadba (na rozdíl od soucasného znení zákona, kdy orgán ochrany prírody pouze muže ve svém rozhodnutí o povolení kácení drevin uložit žadateli primerenou náhradní výsadbu). Pokud náhradní výsadbu nebo její cást nebude možné provést, zaplatí stavebník adekvátní financní poplatek do úcelove zrízeného fondu, odkud se z nej bude hradit zejména výsadba drevin vcetne pokrytí nákladu péce o dreviny, nákup pozemku pro výsadby drevin, nebo pro využití srážkových vod pri podpore péce o dreviny. 

“Dusledkem novely by melo být ekonomictejší plánování výstavby pri zachování stávající zelene. Vypestovat vzrostlý strom je nejen nákladné, ale také casove nárocné. Je nezbytné vnímat potrebu zdravého a atraktivního prostredí pro život. Mesta a obce bychom meli rozvíjet s respektem k už existující zeleni, nikoliv ji neustále nahrazovat novými výsadbami, které nikdy nenahradí plnohodnotne vzrostlé stromy. Pokud budeme pokracovat v prístupu, kdy revitalizace verejného prostoru znamená jen výmenu mladých stromku za jiné, riskujeme, že ve mestech brzy nezbude žádná kvalitní a hodnotná zelen,” rekla Marcela Klemensová, vedoucí kampane Arniky Zachranme stromy. 

V soucasnosti chybí motivace k minimalizaci kácení pri stavebních zámerech. Pokud už je stanovena náhradní výsadba, casto se nerealizuje tam, kde by mela – tedy v míste kácení. Když nejsou k dispozici vhodné pozemky pro náhradní výsadbu, náhrada se vubec nenarizuje. Výsadba stromu je pritom beh na dlouhou trat, nove vysazenému stromu trvá nekolik desetiletí, než muže plne poskytovat prínosy, které od nej ocekáváme. Vzrostlé stromy, ale také místo, na kterém mohou rust, je proto potreba lépe chránit. Novela zákona zavádí jednoduchý systém pro stanovení hodnoty stromu navrhovaných ke kácení, ocenení náhradní výsadby a výpocet cásti ekologické újmy kompenzované poplatkem. 

Vztah mezi životním prostredím, zdravím a nemocemi je cím dál zretelnejší

Prínos vzrostlých stromu ve mestech a obcích nabývá na významu – mikroklima, které vytvárejí, se v dobe klimatické zmeny stává životne duležitým. V prehrátých mestech už nejde jen o krátkodobé nepohodlí, ale o reálná zdravotní rizika, která ohrožují stále vetší cást populace. 

Kvalitní zelen ve mestech prokazatelne zlepšuje zdraví – snižuje krevní tlak, posiluje imunitu a snižuje riziko vážných onemocnení, jako jsou kardiovaskulární choroby ci astma. Pobyt v prírodním prostredí navíc prospívá duševnímu zdraví, zmírnuje stres, zlepšuje náladu a podporuje kognitivní funkce i tvorivost. Podle studie z tohoto roku mohou do konce století predcasne zemrít až 2 miliony Evropanu, pokud se nebudou mesta adaptovat na klimatickou zmenu.

Ochrana zelene není luxus, ale nutnost

Náklady na zachování zelene jsou ve srovnání s celkovou cenou výstavby zanedbatelné, zatímco její prínosy jsou nevycíslitelné. Ochrana stromu není zbytecný výdaj, ale investice do zdraví a kvality života. 

„Zaznamenali jsme obavy, že tato novela prodraží bytovou výstavbu. Jde však o nedorozumení. V prípade výstavby rodinných domu se poplatek vybírat nebude. V prípade bytových domu, kde náklady spojené s náhradní výsadbou predstavují zlomek celkového rozpoctu, je predevším v zájmu nových obyvatel, aby byly ulice chráneny pred úcinky tepelného ostrova a predcházelo se tak ohrožení jejich zdraví,“ komentovala nekteré námitky proti novele Petra Kolínská, reditelka Zeleného kruhu. 

“Argument poslancu zastupujících developery neobstojí. V celkových nákladech na výstavbu, kdy se cena bytu pohybuje v milionech, predstavuje odvod za kácení – obvykle v rádu desetitisícu za strom – zanedbatelnou cástku. Povinný odvod do fondu by se navíc uplatnoval jen tam, kde musí dojít ke kácení a kde náhradní výsadba není možná. A pokud budou odvody za kácení motivovat stavebníka k úprave projektu ve prospech zachování stromu, tak to prospeje projektu, prírode i klimatu. Jedinou situací, kde by odvody mohly výstavbu skutecne prodražit, je kácení parku ci lesoparku – a to prece nikdo nechce," upresnila architektka Anna Vinklárková z Arniky. 

Schválení novely zákona o ochrane prírody a krajiny by znamenalo duležitý krok k udržitelnému rozvoji našich mest a obcí. Zelené prostredí není jen estetický prvek, ale zásadní faktor ovlivnující kvalitu života a zdraví obyvatel. Je proto v zájmu všech, aby mesta neztrácela svou prirozenou zelen a aby urbanistický rozvoj probíhal s ohledem na budoucí generace.