Měníme klima v legislativě

Zveřejněno: 2. 6. 2026

Druhé ctení novely stavebního zákona a 41 souvisejících predpisu ukázalo, že reforma, kterou vláda slibuje jako zrychlení výstavby, hrozí pravým opakem – chaosem, právní nejistotou a ochromením povolování staveb.

Novela systematicky oslabuje ochranu krajiny, prírody, zemedelské pudy, památek i dalších verejných zájmu. Ukazuje se však, že ani takto rozsáhlé zásahy nemusí prinést deklarovaný cíl v podobe rychlejšího povolování staveb.

„Druhé ctení odhalilo, že novela stavebního zákona pripravená bez analýzy dopadu a bez standardního meziresortního pripomínkového rízení, nereší radu zásadních praktických problému spojených s plánovanou komplexní reorganizací stavebních úradu. Ty jsou mnohem hlubší, než se puvodne zdálo, a nevyreší je ani komplexní pozmenovací návrh – ten naopak nekteré z nich ješte prohloubí,“ upozornuje Anna Vinklárková z organizace Arnika.

Tri ruzné systémy behem dvou let

Novela zákona predpokládá vznik nové státní stavební správy. Dle komplexního pozmenovacího návrhu se mají problémy vyrešit tím, že bude vznikat postupne. Od 1. ledna 2027 má vzniknout centrální Úrad rozvoje území, který prevezme povolování velkých dopravních a energetických staveb a také projektu s prevažující funkcí bydlení nad 10 000 m². Od 1. ledna 2028 pak mají vzniknout nové stavební úrady na úrovni kraju a obcí s rozšírenou pusobností. Vetšina novely má však nabýt úcinnosti již 1. cervence 2026.

V praxi tak hrozí, že behem necelých dvou let budou vedle sebe fungovat tri ruzné režimy povolování staveb. Samotná povolovací rízení, prezkumná rízení, odvolání i navazující procesy tak budou probíhat podle nekolika verzí právní úpravy soucasne. Cást rízení pobeží podle stávajících pravidel, cást podle novely, od roku 2027 pribude nový centrální úrad a od roku 2028 má být agenda presunuta na nove vzniklé úrady.

„Namísto slibovaného zjednodušení a urychlení povolování staveb tak novela ve znení komplexního pozmenovacího návrhu vytvárí riziko nekolikaletého prechodného období plného organizacních zmen, personálních problému a právní nejistoty. Výsledkem bude nejen oslabení ochrany verejných zájmu, ale také další zpomalení a komplikace povolovacích procesu, které má novela údajne rešit,“ dodává Vinklárková.

Riziko zastavení rozbehnutých rízení

Zásadním problémem jsou také prechodná ustanovení. Podle soucasného návrhu dojde k tomu, že rozbehnutá rízení budou muset být pri prevodu agendy na nové úrady rešena znovu od zacátku, což povede k dalším prutahum a právní nejistote. Rada prechodných ustanovení navíc není dopracována a nekterá si vzájemne odporují.

„Na radu techto problému jsme upozornovali už pri reforme v roce 2021. Místo aby je nový návrh vyrešil, znovu je odsouvá na úrady, které na to nebudou mít ani lidi, ani prostory. Prestehovat a roztrídit archivy stovek úradu jsou roky práce — a po tu dobu hrozí, že se povolování staveb spíš zadrhne, než zrychlí,“ ríká Petra Kolínská, reditelka asociace Zelený kruh.

Jedním z hlavních problému soucasného systému je nedostatek kvalifikovaných pracovníku na stavebních úradech. Novela pritom pocítá s rozsáhlým presunem agendy a zamestnancu do nové státní struktury. Podle dostupných pruzkumu však približne dve tretiny soucasných úredníku o prechod do nového systému nemají zájem. Stát navíc nemá pro nové úrady a úredníky potrebné prostory.

Komplexní pozmenovací návrh tento problém fakticky obchází. Neochotu zamestnancu k prechodu na nová pracovní místa „reší“ tím, že je jednoduše prevede. Absenci stovek budov pro nové úrady „reší“ tím, že obcím narídí poskytovat státu prostory za komercní nájemné po dobu peti let. A to, že obce nemají peníze ani odborníky na územní plánování, které má nove kompletne prejít do jejich samostatné pusobnosti, „reší“ tím, že jim krajské úrady budou zdarma poskytovat odbornou podporu pri porizování územních plánu. Žádné z techto opatrení ale nemírí na jádro veci – nedostatek lidí a odborných kapacit.

Více informací o novele stavebního zákona také v dalších tiskových zprávách Arniky a Zeleného kruhu.