Poslanecká sněmovna dnes těsnou většinou 88 ku 79 hlasům schválila poslanecký návrh nového stavebního zákona a 41 dalších zákonů - včetně zákona o památkové péči a zákona o ochraně přírody a krajiny.

Opozice byla v odporu k zákonu jednotná. Předtím ale klub ODS pomohl vládním poslancům omezit ochranu přírody v ochranných pásmech národních parků či zařadit spalovny nebezpečného odpadu mezi vyhrazené stavby s jednodušším povolováním. Tyto pozměňovací návrhy předložili Motoristé a podpořili vládní poslanci. Bez hlasů ODS by ale žádný z nich neprošel.

Vládní koalice prosadila návrh těsnou většinou, ke schválení potřebovala 86 hlasů, měla jich 88. ANO, SPD a Motoristé tak přijali odpovědnost za chaoticky připravený a mnohokrát narychlo přepisovaný špatný návrh, který s nejvyšší pravděpodobností povede ke kolapsu rozhodování o běžných stavbách.  Zákon posiluje zvláštní výhody pro velké stavby a zvýhodňuje tak velké stavebníky před všemi ostatními. Namísto odborníků má o ochraně veřejných zájmů v oblasti zdraví, přírody, kulturních památek, půdy či požární bezpečnosti rozhodovat už jen stavební úřad.

Povolování staveb zároveň přechází pod nově vznikající státní stavební správu v čele s Úřadem rozvoje území. Z dnešních zhruba 638 stavebních úřadů má zůstat kolem 205 pracovišť a jen náklady na vznik nové soustavy se pro příští rok odhadují na 3,5 miliardy korun. Hrozí, že se rozhodování o stavbách zadrhne právě ve chvíli, kdy část zkušených úředníků odmítne přejít z obcí pod stát.

Opozici se nepodařilo prosadit žádnou podstatnou změnu tohoto návrhu. Developeři tak budou nově moci prosazovat změny územního plánu prostřednictvím rady obce — bez vědomí veřejnosti i opozičních zastupitelů. Složitá veřejná procedura schvalování územního plánu tím ztrácí smysl, protože ji bude možné snadno obejít.

Neúspěšná byla opozice také u paušální výjimky pro minulé i budoucí černé stavby. V zákoně zůstala formulace, podle níž se „odstranění černé stavby nenařídí a stavba se dodatečně povolí i při nesplnění všech podmínek pro dodatečné povolení, pokud by její odstranění bylo zcela zjevně nepřiměřeným zásahem pro povinného, jiné osoby nebo veřejný zájem…“.

Mezi takzvané vyhrazené stavby budou nově patřit i spalovny nebezpečných odpadů či úložiště radioaktivních odpadů. Jejich schvalování povede centrální úřad a proces bude jednodušší — s menším prostorem pro dotčené obce a jejich obyvatele.

Podél všech dálnic, silnic 1. třídy či vodních cest - v pásmu 500 metrů od silnic či řeky na každou stranu - zanikne ochrana nejcennější zemědělské půdy. 

“Věříme, že Senát tento škodlivý návrh zamítne. Vládní koalice jej protlačila těsnou většinou a je tedy možné, že následně nebude mít dost hlasů na přehlasování senátního veta,” říká ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.

“Hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích bohužel přineslo zhoršení již tak špatného návrhu novely. Novela vyřazuje orgány ochrany přírody z posuzování výstavby v zastavitelném území ochranných pásem národních parků. A schválením pozměňovacího návrhu z dílny Motoristů, pro který hlasovali i poslanci ODS, se k tomu přičte zcela nesystémově ještě dalších 150 metrů od hranice zastavitelného území. Dojde tak k ještě rozsáhlejšímu snížení ochrany v ochranných pásmech národních parků. Znamená to bezprostřední ohrožení přírody v Krkonoších a Podyjí,” říká Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA.

Hnutí DUHA ve své tiskové zprávě upozorňuje, že novela stavebního zákona „LEX Developer“ míří do třetího čtení ve Sněmovně a v současné podobě ohrožuje ochranná pásma národních parků, stromy ve městech i nejcennější zemědělskou půdu. O osudu klíčových pozměňovacích návrhů rozhodnou poslanci v nadcházejících dnech.

Do třetího čtení v Poslanecké sněmovně míří „LEX Developer“ (1), rozsáhlá novela stavebního zákona napsaná pro velké developery, která likviduje systém ochrany veřejných zájmů, rezignuje na ochranu životního prostředí a potlačuje občanská práva. Vládní koalici se jí ale pravděpodobně podaří protlačit. Hospodářský výbor PSP ČR na svém zasedání v minulých dnech rozdal karty a přidělil pozměňovacím návrhům nová čísla i stanoviska (2, 3). Výsledkem mohou být ochranná pásma v národních parcích ponechaná developerům, stromy ve městech bezohledně pokácené při opravách vodovodů či nejcennější zemědělská půda zastavěná logistickými centry. Poslanci a poslankyně ve třetím čtení mohou rozhodnout, jestli novela stavebního zákona bude hrozná, nebo ještě horší.  

Poslanecký návrh novely stavebního zákona drasticky zasahuje do mnoha složkových zákonů , včetně zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) nebo zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (č. 334/1992 Sb.). 

V zákoně o ochraně přírody a krajiny, konkrétně v § 37, novela navrhuje, aby v zastavitelném území ochranného pásma národních parků nebyl potřeba souhlas orgánu ochrany přírody k povolování staveb, používání chemie, změnám vodního režimu či terénním úpravám. Ve druhém čtení navíc poslanci Vojtěch Krňanský (Motoristé sobě, předkladatel návrhu) a Boris Šťastný (Motoristé sobě, návrh načetl), destrukci ochranných pásem národních parků posunuli ještě dál. Pod čísly pozměňovacích návrhů D.1 a D.2 přicházejí s tím, aby se orgány ochrany přírody a krajiny v národních parcích nevyjadřovaly nejen v zastavitelném území ochranného pásma, ale nesystémově a účelově i v pásmu dalších 150 metrů od jeho hranice. To by znamenalo fatální zúžení zákonného standardu ochrany přírody a bezprostřední ohrožení NP Podyjí nebo KRNAP. Naopak pozměňovací návrh K.2  poslankyně Veroniky Kovářové (Piráti) a dalších, žádá zachovat a neoslabovat ochranu v ochranných pásmech národních parků.

V případě stromů se má změnit § 8 odst. 2, kdy nově nemá být třeba povolení „k odstraňování dřevin v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace prováděném při provozování těchto zařízení“. To otevře cestu pro jejich kácení především ve městech, kde jsou stromy velmi potřeba. Snaží se tomu zabránit pozměňovací návrh O.2 poslanců Evy Fialové a Miroslava Žbánka (ANO), který chce ponechat stávající ochranu stromů ve městech. Ochranná pásma vodovodů a kanalizací přitom zasahují do rozsáhlých částí měst i krajiny. Právě tam stromy pomáhají ochlazovat ulice, zadržovat vodu, zachytávat prach, chránit půdu a poskytovat útočiště řadě druhů rostlin a živočichů.

Novela stavebního zákona rovněž otevírá možnost rozsáhlé výstavby na nejcennější zemědělské půdě I. a II. třídy. Bude-li schválena, budou se tam moci stavět obchodní centra, logistické haly, sklady i fotovoltaické elektrárny až do vzdálenosti 1 km od dálnic, silnic I. třídy, železničních tratí, leteckých staveb nebo vodních cest. To usiluje zvrátit pozměňovací návrh G.2 Davida Pražáka (ANO) a dalších poslanců Zemědělského výboru.

Pozměňovací návrh R.1 poslance Filipa Turka (Motoristé sobě, MŽP) chce přenést odpovědnost za úrazy na stezkách v národních parcích na vlastníky pozemků nebo věšet na každém kroku varovné cedule, což by je nutilo plošně kácet stromy kolem cest. Vstup do divoké přírody by měl však zůstat na vlastní nebezpečí. Naopak pozměňovací návrh H.3 poslance Petra Hladíka (KDU-ČSL) řeší problém systémově a chrání majitele lesů před nespravedlivým stíháním, pokud někoho v lese zraní například pád stromu či větve při silném větru. 

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, říká:
„Hlasování o novele  stavebního zákona ukáže, jestli poslanci dají zcela přednost bagrům a betonu před naším přírodním dědictvím a zdravým životním prostředím. Zda budou hájit zájmy velkých developerů před ochranou naší přírody i stromů ve městech a dalším veřejným zájmům. Novela je jako celek nepřijatelná a neopravitelná. Hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích může některé dílčí hrozby odvrátit - zachovat ochranu v ochranných pásmech národních parků, ochranu kvalitní zemědělské půdy před výstavbou obchodních center a skladovacích hal podél dálnic a silnic I. třídy či ochranu stromů ve městech. Nebo ještě zhoršit - jako třeba účelovým návrhem Motoristů na ještě rozsáhlejší snížení ochrany v ochranných pásmech národních parků v Krkonoších a Podyjí.”

Poznámky

1  Komplexní pozměňovací návrh poslanců Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny Schillerové, Zuzany Schwarz Bařtipánové, Radima Fialy, Borise Šťastného, Vojtěcha Krňanského a Marie Pošarové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?t=67 

2 Komplexní a další pozměňovací návrhy https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=277334 

3 Usnesení garančního výboru č. 86 ze dne 25. června 2026 k návrhu poslanců Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny Schillerové, Zuzany Schwarz Bařtipánové, Radima Fialy, Borise Šťastného, Vojtěcha Krňanského a Marie Pošarové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony (67/13)

https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=277795

Akademici, právníci, ekologické organizace, zástupci samospráv i občanské veřejnosti se dnes sešli na Staroměstském náměstí před budovou Ministerstva pro místní rozvoj, aby protestovali proti novele stavebního zákona a 41 dalších zákonů – včetně zákona o památkové péči a zákona o ochraně přírody a krajiny –, které čeká třetí čtení ve Sněmovně.

Účastníci protestu varují, že návrh oslabuje práva občanů, obcí i ochranu přírody a památek ve prospěch velkých developerů a zásadně omezuje možnosti občanů ovlivnit rozvoj obce, ve které žijí.

Chaos v přípravě obsáhlé novely, která se dotkne každého, kdo chce stavět či je sousedem stavby, pokračuje. V rámci druhého čtení bylo načteno 130 pozměňovacích návrhů a největší z nich má přes 200 stran. Problém návrhu přitom nelze redukovat na jednotlivé sporné paragrafy – samotný koncept zákona považuje řada kritiků, včetně ekologických organizací, za chybný. Novela prohlašuje velké developerské stavby s převažující funkcí bydlení za veřejný zájem, významně omezuje procesní práva sousedů, ohrožuje národní parky i zeleň ve městě a jako přílepek přináší největší změnu systému památkové péče od sametové revoluce.

„Novela je prezentována jako úprava, která urychlí povolování staveb. Ve skutečnosti ale systematicky posiluje postavení velkých developerů na úkor ochrany přírody, památek, zdraví i práv obyčejných lidí. Pokud budou chtít lidé chránit svůj domov nebo místní přírodu, budou mít méně možností se bránit. A pro běžné stavebníky přitom není vůbec jisté, že se bude stavět rychleji. Naopak hrozí, že se povolování ještě více zkomplikuje. Podstatou novely není zrychlení výstavby pro všechny, ale umožnit developerům prosadit projekty, které by podle současných pravidel neprošly,“ říká Anna Vinklárková z organizace Arnika.

„Památková péče není zbytečná administrativní překážka, ale nástroj ochrany hodnot, které vytvářejí identitu našich měst a obcí. Bez odborné diskuse se jako přílepek ke stavebnímu zákonu připojuje největší novela památkové péče od sametové revoluce. V řadě případů ruší odborné posouzení zásahů do historického prostředí a pro odborné vyjádření k památkám stanovuje pouhou desetidenní lhůtu. To může mít nevratné důsledky nejen pro historické centrum Prahy, ale i pro další památkově cenné lokality včetně památek UNESCO,“ upozorňuje Richard Biegel, historik architektury a zástupce ředitelky Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Akademici z oborů dějin umění, památkové péče a architektury již dříve iniciovali otevřený dopis nejprve premiérovi a následně také poslancům ve věci ohrožení kulturního dědictví navrženou novelou stavebního zákona. Právní experti zároveň upozorňují, že omezení procesních práv nemusí vést ke zrychlení povolování staveb.

„Představa, že se výstavba zrychlí omezením možností odvolání a soudní ochrany, je projevem arogance. Dobře fungující systém potřebuje spravedlivá pravidla a právní jistotu. Pokud vznikne zákon, který bude vyvolávat pochybnosti o své ústavnosti a povede k novým sporům o výklad zákona, může výsledkem být přesný opak deklarovaného cíle – větší chaos a další zdržení,“ říká Petr Svoboda,  advokát, odborník na stavební a environmentální právo a pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Podle Jitky Jelínkové, expertky na správní a environmentální právo, novela obsahuje množství zásadních odchylek od standardní úpravy správního řízení, což zvyšuje riziko nezákonnosti rozhodnutí, a oslabuje důležité pojistky veřejného zájmu. „Stavební právo musí hledat rovnováhu mezi různými legitimními zájmy. Pokud se ochranné mechanismy systematicky oslabují ve prospěch rychlosti a ekonomických zájmů investorů, systém ztrácí svou vyváženost. Dopady takových změn se přitom mohou projevit až ve chvíli, kdy už je nebude možné napravit.“

Účastníci protestu varují také před větším prostorem pro netransparentní rozhodování na místní úrovni.

„Územní plán má představovat jasná a předvídatelná pravidla pro rozvoj města. Pokud budou rady obcí moci neveřejně udělovat individuální výjimky bez povinnosti své rozhodnutí odůvodnit, otevírá se prostor pro netransparentnost a oslabuje se důvěra veřejnosti v rozhodování samospráv. Rozhodnutí, která mohou zásadně proměnit charakter konkrétních čtvrtí, musí podléhat veřejné kontrole,“ říká Eva Tylová, zastupitelka hlavního města Prahy a městské části Praha 12 a místopředsedkyně Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj (STUŽ).

Dopady novely se podle účastníků protestu projeví i v oblasti ochrany zeleně a adaptace měst na klimatickou změnu.

„Předkladatelé pořád neřekli, kdo tak obsáhlý návrh psal a kdo tak objemnou práci zaplatil. Z obsahu je však zřejmé, že obrovské výhody mají mít velcí investoři, a to na úkor kvality života občanů i přírody. Tvůrcům návrhu vadí stromy v ulicích, vadí jim ochranná pásma národních parků, vadí jim ohleduplnost vůči lidem s pohybovými omezeními. Snaha urychlit rozhodování o stavbách nebude úspěšná, dokud si stát neudělá poctivou analýzu důvodů nejrůznějších prodlev,“ říká Petra Kolínská, ředitelka Zeleného kruhu.

Účastníci dnešního protestu na Staroměstském náměstí vyzývají poslance a poslankyně, aby novelu zákona v této podobě zamítli a aby při rozhodování zohlednili nejen zájmy investorů, ale také dopady na obce, kvalitu života obyvatel a ochranu veřejných statků. Podle nich nejde o novelu, která přinese zrychlení povolování staveb, ale o zásadní změnu pravidel ve prospěch velkých developerů na úkor veřejnosti, historických měst, přírody i ochrany zdraví.

Druhé čtení novely stavebního zákona a 41 souvisejících předpisů ukázalo, že reforma, kterou vláda slibuje jako zrychlení výstavby, hrozí pravým opakem – chaosem, právní nejistotou a ochromením povolování staveb.

Novela systematicky oslabuje ochranu krajiny, přírody, zemědělské půdy, památek i dalších veřejných zájmů. Ukazuje se však, že ani takto rozsáhlé zásahy nemusí přinést deklarovaný cíl v podobě rychlejšího povolování staveb.

„Druhé čtení odhalilo, že novela stavebního zákona připravená bez analýzy dopadů a bez standardního meziresortního připomínkového řízení, neřeší řadu zásadních praktických problémů spojených s plánovanou komplexní reorganizací stavebních úřadů. Ty jsou mnohem hlubší, než se původně zdálo, a nevyřeší je ani komplexní pozměňovací návrh – ten naopak některé z nich ještě prohloubí,“ upozorňuje Anna Vinklárková z organizace Arnika.

Tři různé systémy během dvou let

Novela zákona předpokládá vznik nové státní stavební správy. Dle komplexního pozměňovacího návrhu se mají problémy vyřešit tím, že bude vznikat postupně. Od 1. ledna 2027 má vzniknout centrální Úřad rozvoje území, který převezme povolování velkých dopravních a energetických staveb a také projektů s převažující funkcí bydlení nad 10 000 m². Od 1. ledna 2028 pak mají vzniknout nové stavební úřady na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností. Většina novely má však nabýt účinnosti již 1. července 2026.

V praxi tak hrozí, že během necelých dvou let budou vedle sebe fungovat tři různé režimy povolování staveb. Samotná povolovací řízení, přezkumná řízení, odvolání i navazující procesy tak budou probíhat podle několika verzí právní úpravy současně. Část řízení poběží podle stávajících pravidel, část podle novely, od roku 2027 přibude nový centrální úřad a od roku 2028 má být agenda přesunuta na nově vzniklé úřady.

„Namísto slibovaného zjednodušení a urychlení povolování staveb tak novela ve znění komplexního pozměňovacího návrhu vytváří riziko několikaletého přechodného období plného organizačních změn, personálních problémů a právní nejistoty. Výsledkem bude nejen oslabení ochrany veřejných zájmů, ale také další zpomalení a komplikace povolovacích procesů, které má novela údajně řešit,“ dodává Vinklárková.

Riziko zastavení rozběhnutých řízení

Zásadním problémem jsou také přechodná ustanovení. Podle současného návrhu dojde k tomu, že rozběhnutá řízení budou muset být při převodu agendy na nové úřady řešena znovu od začátku, což povede k dalším průtahům a právní nejistotě. Řada přechodných ustanovení navíc není dopracována a některá si vzájemně odporují.

„Na řadu těchto problémů jsme upozorňovali už při reformě v roce 2021. Místo aby je nový návrh vyřešil, znovu je odsouvá na úřady, které na to nebudou mít ani lidi, ani prostory. Přestěhovat a roztřídit archivy stovek úřadů jsou roky práce — a po tu dobu hrozí, že se povolování staveb spíš zadrhne, než zrychlí,“ říká Petra Kolínská, ředitelka asociace Zelený kruh.

Jedním z hlavních problémů současného systému je nedostatek kvalifikovaných pracovníků na stavebních úřadech. Novela přitom počítá s rozsáhlým přesunem agendy a zaměstnanců do nové státní struktury. Podle dostupných průzkumů však přibližně dvě třetiny současných úředníků o přechod do nového systému nemají zájem. Stát navíc nemá pro nové úřady a úředníky potřebné prostory.

Komplexní pozměňovací návrh tento problém fakticky obchází. Neochotu zaměstnanců k přechodu na nová pracovní místa „řeší“ tím, že je jednoduše převede. Absenci stovek budov pro nové úřady „řeší“ tím, že obcím nařídí poskytovat státu prostory za komerční nájemné po dobu pěti let. A to, že obce nemají peníze ani odborníky na územní plánování, které má nově kompletně přejít do jejich samostatné působnosti, „řeší“ tím, že jim krajské úřady budou zdarma poskytovat odbornou podporu při pořizování územních plánů. Žádné z těchto opatření ale nemíří na jádro věci – nedostatek lidí a odborných kapacit.

Více informací o novele stavebního zákona také v dalších tiskových zprávách Arniky a Zeleného kruhu.

Platný stavební zákon považujeme za nedostatečný a podporujeme změnu pravidel směrem k transparentnějšímu, předvídatelnějšímu a rychlejšímu rozhodování. Návrh nového zákona ale zhorší současný stav, oslabí ochranu přírody, kulturních památek, zdraví, práv vlastníků a veřejnosti. Vznikl způsobem, který je v demokratické společnosti nepřijatelný.

Sněmovní tisk 67 zahrnující komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru se nedá opravit. Jeho problémy nejsou v detailech, ale v samotné koncepci. Návrh neférově zvýhodňuje největší developery před ostatními, zásadně zhoršuje schopnost úřadů rozhodovat o většině staveb, omezuje ochranu veřejných zájmů.

Potřebujeme reformu, která povede ke kvalitnějšímu, férovému a předvídatelnějšímu rozhodování. Její podoba musí vzniknout v řádném legislativním procesu – s analýzou dopadů, s účastí odborné veřejnosti a s respektem k právům občanů. Proto má být současný návrh přepracován na věcně příslušném ministerstvu.

Návrh likviduje systém ochrany veřejných zájmů

Ochrana veřejných zájmů bude zásadně oslabena. Dosud jsou garantem jejich odborného posouzení dotčené orgány nezávislé na stavebním úřadu. Nově mají být dopady projektů na přírodu, zdraví či kulturní památky posuzovány pouze v rámci stavebního úřadu. Stavební úřady budou samy (s výjimkou zvláště chráněných území) rozhodovat o záboru zemědělsky nejcennější půdy stejně jako o kácení stromů či výjimkách z ochrany ohrožených druhů rostlin a živočichů (s výjimkou druhů první kategorie). Stavební úřady rozhodnou např. o stavbách v přírodních parcích.

Stavební zákon přitom už v základních zásadách stanoví, že výstavba je ve veřejném zájmu a má mít přednost. Orgán, jehož hlavním úkolem je povolovat stavby, bude tedy zároveň rozhodovat také o náhradní výsadbě za kácené stromy a posuzovat její „ekonomickou přiměřenost“. Ve výsledku nemusí náhradní výsadbu vůbec uložit. Kácení v ochranných pásmech vodovodů a kanalizací navíc nově nebude vyžadovat povolení – postačí pouze oznámení.

Orgány památkové péče ztratí pravomoc vydávat závazná stanoviska ke stavebním zásahům do památkových rezervací a zón. Rozhodovat má stavební úřad. Ochranná pásma zůstanou, budou-li přehlášena do konce roku 2028. Krajské úřady ale na přehlašování nemají kapacity, řada ochranných pásem tak může zaniknout. Zkracuje se také maximální doba archeologického výzkumu na 6 měsíců, přitom ke všem zásadním objevům dosud dochází až po této lhůtě.

Novela stavebního zákona nově otevírá možnost rozsáhlé výstavby obchodních center, logistických hal, skladů i fotovoltaických elektráren až do vzdálenosti 1 km od dálnic, silnic I. třídy, železničních tratí, leteckých staveb nebo vodních cest. Zavádí totiž výjimku z ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy I. a II. třídy. Kvůli opravě vodovodu či kanalizace se mají kácet stromy bez povolení a bez náhradní výsadby. To by znamenalo rozsáhlou a trvalou likvidaci veřejné zeleně v obcích.
Omezení kontrolních mechanismů a odvolání, fikce souhlasu a rozpuštění odpovědnosti odborníků do společného rozhodnutí znamená větší prostor pro chyby i netransparentní rozhodování.
Návrh zvýhodňuje velké developery před ostatními

Největší stavby získávají procesní výhody, ostatní stavby nikoliv. To je nefér vůči menším developerům, investorům, podnikatelům ve stavebnictví, obcím. Centrální stavební „superúřad“ bude stavby nad 10 000 m² s převažující funkcí bydlením povolovat ve zrychleném režimu – bez možnosti odvolání. Pravidla neříkají, že má jít o dostupné byty k bydlení. Opatření tak podpoří spekulanty a stávající situaci na trhu s bydlením spíše zhorší.

Návrh omezuje práva vlastníků a místních obyvatel
Většina lhůt pro prostudování podkladů a podání vyjádření byla zkrácena tak, že mnohdy vylučuje plnohodnotnou účast v řízení. Zvyšuje se velikost projektů, u nichž se neprovádí posouzení vlivů na životní prostředí. Zpřísňují se podmínky pro účast spolků v povolovacích řízeních. U prioritních staveb se ruší možnost odvolání. U těch ostatních se bude možné odvolat pouze k vedoucímu soustavy stavebních úřadů, kterého jmenuje a odvolává vláda. Rada obce bude nově moct udělit konkrétnímu záměru výjimku z územního plánu. A to bez projednání s odbornými orgány, bez sousedů i bez veřejnosti.

Proces přípravy návrhu je netransparentní
Zásadní legislativní reformě s téměř tisícovkou stran měnící 42 zákonů nepředcházely analýzy fungování stávající legislativy. K návrhu chybí posouzení dopadů (RIA), neprošel meziresortním připomínkovým řízením ani kontrolou Legislativní rady vlády. Nevíme, kdo obsáhlý návrh připravil, ani kdo přípravu zaplatil. Z veřejných peněz to však nebylo. Návrh se ukázal jako špatně připravený, když jej samotní předkladatelé navrhují opravit ve Sněmovně souborem pozměňovacích návrhů o 1100 stranách, opět bez informace, kdo a za čí peníze takto rozsáhlý materiál připravil.

Není zajištěna kvalita a stabilita nových pravidel
K hlavním příčinám nedostatečně kvalitního rozhodování úřadů patří neustálé změny legislativních pravidel. Chaotický způsob přípravy návrhu a jeho zjevné (a skryté) chyby nutně povedou k další vlně novelizací a destabilizaci rozhodování. O chybách návrhu svědčí dlouhá řada nevypořádaných zásadních výhrad. Na nedostatky upozorňují například analýzy a argumenty Sdružení místních samospráv (Analýza SMS ČR: Reforma územního plánování 2026 očima obcí - Oficiální stránky Sdružení místních samospráv ČR), Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, profesních sdružení (Česká komora architektů, ČKAIT), akademiků a odborné veřejnosti.

Infolist je dostupný ke stažení zde. 

Tisková zpráva Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ)

Diskusní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý 5. května 2026 ve spolupráci s Komisí životního prostředí Akademie věd v prostorách Informačního centra OSN v Železné ulici 24 na Praze 1 se tentokrát věnoval novele stavebního zákona tzv. LEX Developer. Novela, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna, měla vyřešit krizi bydlení. Podle odbornic z vědecké, podnikatelské a nevládní sféry i zástupkyň samospráv i Poslanecké sněmovny a Senátu, které vystoupily v panelu či diskusi semináře STUŽ, však toto očekávání nesplní, ba právě naopak může výstavbu zablokovat. Přitom má výrazný korupční potenciál, omezuje ostatní veřejné zájmy a demokratické principy.

Novela neprošla standardním připomínkovým řízením. Kritizují ji experti, úřady, obce, nevládní organizace. Někteří ji přezdívají LEX DEVELOPER, protože ve jménu soukromé výstavby ruší takové demokratické instituty, jako je právo občana odvolat se k odvolacímu orgánu. Změny, které novela přináší, by podle odbornic mohly upřednostnit zájmy developerů na úkor veřejného zájmu, kvality životního prostředí, výstavby i kulturního dědictví.

Řada návrhů, jako je například možnost udělit záměru výjimku na neveřejném jednání rady, má výrazný korupční potenciál. Novela omezuje možnosti ochrany životního prostředí, památkové péče, dodržování hygienických norem, přístupnost budov, snižuje standardy výstavby atd.

Novela vytváří centrální stavební úřad, do kterého však dle dostupných informací úředníci ze stavebních úřadů většinově nechtějí přejít. Hrozí tedy spíše než zrychlení zablokování výstavby zvláště na nižších stupních centrálního úřadu.

Účastnice společně vyzvaly zákonodárce, aby novelu stavebního zákona nepřijímali v současné podobě a zohlednili hlas odborné i veřejné sféry, která dbá na udržitelnost a demokratickou kontrolu výstavby.

V panelu nebo v diskusi se vyjádřily:

• RNDr. Jitka Seitlová – senátorka, místopředsedkyně Senátu PČR,
• Ing. arch. Veronika Kovářová – poslankyně PSP ČR
• JUDr. Tereza Snopková, Ph.D. – členka Komise životního prostředí AV ČR, Ústav státu a práva AV, v.v.i.
• Ing. Renata Zdařilová, Ph.D. – členka představenstva ČKAIT
• Mgr. Jindra Tužilová – vedoucí legislativní analytička, Sdružení místních samospráv
• Ing. arch. Anna Vinklárková – architektka se specializací na územní plánování a dostupné bydlení, Arnika
• Ing. Jana Komrsková – náměstkyně primátora hl. m. Prahy
• Ing. Eva Tylová – místopředsedkyně STUŽ, zastupitelka hl. m. Prahy a MČ Praha 12
• Ing. Jana Dlouhá – místopředsedkyně České komise pro UNESCO
• Ing. Gabriela Lněničková, MBA – zastupitelka hl. m. Prahy a MČ Suchdol

Podrobná vyjádření a prezentace a videozáznam jsou dostupné na tomto odkazu.

Po schválení novely má být při plánování stavebních záměrů prioritou zachování stávajících vzrostlých stromů. Za každý vzrostlý strom, který bude pokácen kvůli výstavbě, pak musí být uložena náhradní výsadba (na rozdíl od současného znění zákona, kdy orgán ochrany přírody pouze může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu). Pokud náhradní výsadbu nebo její část nebude možné provést, zaplatí stavebník adekvátní finanční poplatek do účelově zřízeného fondu, odkud se z něj bude hradit zejména výsadba dřevin včetně pokrytí nákladů péče o dřeviny, nákup pozemků pro výsadby dřevin, nebo pro využití srážkových vod při podpoře péče o dřeviny. 

“Důsledkem novely by mělo být ekonomičtější plánování výstavby při zachování stávající zeleně. Vypěstovat vzrostlý strom je nejen nákladné, ale také časově náročné. Je nezbytné vnímat potřebu zdravého a atraktivního prostředí pro život. Města a obce bychom měli rozvíjet s respektem k už existující zeleni, nikoliv ji neustále nahrazovat novými výsadbami, které nikdy nenahradí plnohodnotně vzrostlé stromy. Pokud budeme pokračovat v přístupu, kdy revitalizace veřejného prostoru znamená jen výměnu mladých stromků za jiné, riskujeme, že ve městech brzy nezbude žádná kvalitní a hodnotná zeleň,” řekla Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Arniky Zachraňme stromy. 

V současnosti chybí motivace k minimalizaci kácení při stavebních záměrech. Pokud už je stanovena náhradní výsadba, často se nerealizuje tam, kde by měla – tedy v místě kácení. Když nejsou k dispozici vhodné pozemky pro náhradní výsadbu, náhrada se vůbec nenařizuje. Výsadba stromů je přitom běh na dlouhou trať, nově vysazenému stromu trvá několik desetiletí, než může plně poskytovat přínosy, které od něj očekáváme. Vzrostlé stromy, ale také místo, na kterém mohou růst, je proto potřeba lépe chránit. Novela zákona zavádí jednoduchý systém pro stanovení hodnoty stromů navrhovaných ke kácení, ocenění náhradní výsadby a výpočet části ekologické újmy kompenzované poplatkem. 

Vztah mezi životním prostředím, zdravím a nemocemi je čím dál zřetelnější

Přínos vzrostlých stromů ve městech a obcích nabývá na významu – mikroklima, které vytvářejí, se v době klimatické změny stává životně důležitým. V přehřátých městech už nejde jen o krátkodobé nepohodlí, ale o reálná zdravotní rizika, která ohrožují stále větší část populace. 

Kvalitní zeleň ve městech prokazatelně zlepšuje zdraví – snižuje krevní tlak, posiluje imunitu a snižuje riziko vážných onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby či astma. Pobyt v přírodním prostředí navíc prospívá duševnímu zdraví, zmírňuje stres, zlepšuje náladu a podporuje kognitivní funkce i tvořivost. Podle studie z tohoto roku mohou do konce století předčasně zemřít až 2 miliony Evropanů, pokud se nebudou města adaptovat na klimatickou změnu.

Ochrana zeleně není luxus, ale nutnost

Náklady na zachování zeleně jsou ve srovnání s celkovou cenou výstavby zanedbatelné, zatímco její přínosy jsou nevyčíslitelné. Ochrana stromů není zbytečný výdaj, ale investice do zdraví a kvality života. 

„Zaznamenali jsme obavy, že tato novela prodraží bytovou výstavbu. Jde však o nedorozumění. V případě výstavby rodinných domů se poplatek vybírat nebude. V případě bytových domů, kde náklady spojené s náhradní výsadbou představují zlomek celkového rozpočtu, je především v zájmu nových obyvatel, aby byly ulice chráněny před účinky tepelného ostrova a předcházelo se tak ohrožení jejich zdraví,“ komentovala některé námitky proti novele Petra Kolínská, ředitelka Zeleného kruhu. 

“Argument poslanců zastupujících developery neobstojí. V celkových nákladech na výstavbu, kdy se cena bytů pohybuje v milionech, představuje odvod za kácení – obvykle v řádu desetitisíců za strom – zanedbatelnou částku. Povinný odvod do fondu by se navíc uplatňoval jen tam, kde musí dojít ke kácení a kde náhradní výsadba není možná. A pokud budou odvody za kácení motivovat stavebníka k úpravě projektu ve prospěch zachování stromů, tak to prospěje projektu, přírodě i klimatu. Jedinou situací, kde by odvody mohly výstavbu skutečně prodražit, je kácení parků či lesoparků – a to přece nikdo nechce," upřesnila architektka Anna Vinklárková z Arniky. 

Schválení novely zákona o ochraně přírody a krajiny by znamenalo důležitý krok k udržitelnému rozvoji našich měst a obcí. Zelené prostředí není jen estetický prvek, ale zásadní faktor ovlivňující kvalitu života a zdraví obyvatel. Je proto v zájmu všech, aby města neztrácela svou přirozenou zeleň a aby urbanistický rozvoj probíhal s ohledem na budoucí generace. 

Na evropské úrovni poutalo největší pozornost projednávání nařízení na obnovu přírody (Nature Restoration Law). Konečné znění schválil na konci listopadu Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu a Evropský parlament by nové nařízení měl definitivně schválit na konci února 2024. Nařízení na obnovu přírody je klíčová právní norma, která pomůže plnit závazky vyplývající z mezinárodních dohod o ochraně biodiverzity a klimatu. Obsahuje cíle pro zlepšení stavu řek a potoků, lesů i zemědělské krajiny – ekosystémů, které nejen zaručují pestrou a bohatou krajinu, ale jsou i klíčové pro adaptaci i zmírňování klimatické změny. Členské organizace Zeleného kruhu, které se tématu intenzivně věnují, se shodují, že norma prošla všemi dosavadními hlasováními i díky aktivní podpoře ze strany MŽP. „Ve Výboru pro životní prostředí dnes převládla zodpovědnost s velkou převahou. Pokud bude podobně hlasovat i celý Evropský parlament, opravdu se dočkáme zdravější a odolnější Evropy. Prospěch z toho nakonec budeme mít všichni,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Zcela nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku, který nabývá účinnosti 1. ledna 2024, má zajistit účinnou ochranu veřejných zájmů v oblasti životního prostředí při povolování stavebních záměrů. Zákon vznikl v reakci na potřebu zmírnit byrokracii při povolování staveb a současně zachovat silné postavení orgánů veřejné správy chránících životní prostředí. „Od nového zákona si slibujeme především to, že vlivy stavebních záměrů na životní prostředí budou posuzovány ve vzájemných souvislostech a požadavky z jednotlivých oblastí si nebudou protiřečit,“ uvedla ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.

Významný pozitivní vliv si ekologické organizace slibují od dvou novel energetického zákona. Ty překládalo MPO, resort Ministerstva životního prostředí aktivně pomáhal odstraňovat pochybnosti a překážky, které projednávání a schvalování provázelo. Od konce ledna 2023 je účinná novela energetického a stavebního zákona přezdívaná Lex OZE I, která zjednodušuje podmínky povolování a výstavby obnovitelných zdrojů energie. Například fotovoltaické elektrárny na větších bytových domech již nebudou potřebovat licenci na výrobu elektřiny ani stavební povolení. Snadnější by měla být i výstavba velkých zdrojů OZE. 

Druhá novela, známá pod názvem Lex OZE II, byla v Senátu schválena těsně před Vánoci, účinnosti nabývá 1. ledna 2024. Novela umožní zakládat energetické komunity a jejich členové budou moci mezi sebou sdílet elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. „Výsledná podoba předpisu se díky zapojení stakeholderů do celého procesu vyjednávání legislativy ubírá dobrým směrem a poskytuje českým obcím, domácnostem a firmám příležitost stát se v oblasti komunitní energetiky průkopníky, a to i v kontextu celé Evropy,” uvedla k zákonu Eliška Beranová, právnička Frank Bold a UKEN.

Mezi zákony z dílny MŽP, které Poslanecká sněmovna právě projednává, patří obsáhlá novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Zelený kruh podporuje hlavní cíle novely, kterými jsou ochrana nejkvalitnější půdy před zástavbou sklady a hypermarkety, zavádění agrovoltaiky a lepšího propojení pestré krajiny se zemědělskou produkcí. „Ekologické organizace navrhovaly v případě ochrany půdy před trvalým záborem ještě přísnější režim, ale pokud poslanci podpoří vládní návrh, bude to nepochybně krok správným směrem,“ uvedla k tomu Petra Kolínská. 

Novela přináší definici agrovoltaiky, tedy instalace fotovoltaických panelů na zemědělské půdě při současném zachování zemědělské produkce. Agrovoltaika je již v zahraničí vyzkoušenou cestou, jak citlivě sladit zemědělské hospodaření a výrobu čisté energie ze slunce. Třetí výrazná změna k lepšímu se týká zakomponování mezí, remízků, stromořadí nebo mokřadů do zemědělského půdního fondu. Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, k tomu řekl: " jedná se jen o první krok, protože mnoho problémů stále zůstává a sám tento krok k plošnější obnově krajinných prvků nepovede. Klimatická změna postupuje rychlým tempem, a nemůžeme proto na nic čekat. Je potřeba začít odstraňovat další překážky a skutečně motivovat zemědělce i vlastníky půdy. Problematická je zejména tvorba krajinných prvků v rámci zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky, které jsou přitom jedním z hlavních faktorů, kterým se zemědělci v hospodaření řídí."

Zásadní změny liniového zákona zaměřené na plánování a výstavbu zejména dopravní a energetické infrastruktury byly připraveny netransparentně a v rozporu s programovým prohlášením vlády i jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Jak upozornili experti Sítě k ochraně demokracie, zvolený postup přináší zásadní rizika. 

„Parlament schválil zásadní změny týkající se 17 různých zákonů bez jakéhokoli posouzení dopadů. K většině návrhů neexistuje ani důvodová zpráva, ani posouzení kompatibility s pravidly Evropské unie nebo dopadů na státní rozpočet. Většina návrhů přitom významně omezuje práva občanů i samospráv,“ uvedla ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.

Zelený kruh považuje za zvlášť problematické tyto schválené změny

Změny v zákonné úpravě těžby přináší možnost zrychleného vyvlastňování, omezení práv obcí i ochrany veřejných zájmů. Expert na právo životního prostředí a advokát specializující se na spory v ochraně přírody a krajiny Petr Svoboda k tomu uvádí „Formou věcně nesouvisejícího přílepku dojde k zásadní změně v zákonné úpravě těžby v oblasti vyvlastňování, omezení vlastnických práv k nemovitostem, práv obcí i ochrany veřejných zájmů. Vyvlastňovací účel ve prospěch těžby je krajním zásahem a neměl by proběhnout bez řádného projednání v souladu s legislativními pravidly vlády.  Způsob vymezování jednotlivých „ložisek strategických nerostů“ formou nařízení vlády a bez jakékoli úpravy řízení s dotčenými osobami, zejména s dotčenými vlastníky nemovitostí a obcemi, je v rozporu s čl. 78 Ústavy ČR a čl. 36 odst.1 a 2 Listiny základních práv a svobod.“

Rozsáhlá novela zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové ekonomice podstatně mění pravidla přímé podpory nových jaderných zdrojů. Opatření se velmi výrazně promítne do ceny elektřiny pro domácnosti i firmy a přinese závazky pro státní pokladnu, při projednávání však nebyla předložena žádná ekonomická analýza. Česká pravidla navíc předbíhají projednávanou legislativu EU, a mohou se dostat do kolize.

Novela zavádí nový nástroj územního plánování, tzv. dílčí územní rozvojový plán pro celostátně významné dopravní stavby.  Toto opatření je však v rozporu s obecnými cíli a úkoly územního plánování. Územní rozvojový plán má být celostátním plánovacím aktem, který vymezuje stěžejní celostátní záměry dopravní a technické infrastruktury a posuzuje je komplexně a ve všech potřebných souvislostech. Dílčí plán legalizuje salámovou metodu a znemožňuje posoudit kumulativní vliv záměrů a najít pro dané území vyvážené řešení.

Zcela nesouvisející s původním návrhem jsou přílepky týkající se České inspekce životního prostředí. ČIŽP byla odebrána kompetence řešit přestupky v oblasti ochrany přírody a krajiny s fyzickými osobami nepodnikajícími. V terénu je však téměř nemožné na začátku zjistit, zda přestupek páchá osoba podnikající nebo nepodnikající. To výrazně zkomplikuje počáteční fáze řešení přestupku. Kompetenci mají převzít obecní úřady. Ty však nemají žádnou zkušenost s komplikovanými případy a odbornost ČIŽP nebudou umět nahradit.

Inspekce také nebude moci vstupovat do procesu posuzování vlivů stavebních záměrů na životní prostředí. To mj. znamená, že přestane poskytovat investorům informační a metodickou podporu při přípravě jejich projektů.

„Nová vyhláška mohla a měla reagovat na nové poznatky ohledně přehřívání měst, sucha a dalších
negativních dopadů změn klimatu a stanovit pravidla pro výstavbu v souladu s doporučeními
adaptačních strategií. (1) Tvůrci vyhlášky se ale k tématu postavili zády, nevyužili existující dobrou praxi a ponechali většinu rozhodnutí na vůli jednotlivých investorů. Jde jednoznačně o ztracenou
příležitost,“ lituje Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

Česko má dlouhodobý problém s mobilitou a jak ukázal i poslední Světový Silniční Kongres, jízdní kola mají mít v ulicích všech obcí a měst své místo stejně jako motorová vozidla. Češi se ale díky absenci infrastruktury na kolo spíše bojí. Pro běžné účely ho také nepoužijí, pokud ho nemají kde bezpečně odložit. Přestože vláda ČR již v roce 2021 schválila Koncepci aktivní a městské mobility, tak k žádné implementaci potřeb parkování jízdních kol nedochází.

„Jakákoliv doprava vzniká u každého – ať už dítěte, pracujícího či seniora – hned ráno rozhodnutím, jakým způsobem se bude ten den dopravovat. Logicky se rozhoduje podle toho, jaké má podmínky. Právě proto je nezbytné, aby se v rámci budov řešily povinně kolárny v odpovídajících kapacitách a nejednalo se pouze o doporučené části stavby, které budou v rámci škrtů při přípravě stavby často
hned zrušeny,“ vysvětluje Květoslav Syrový, dopravní inženýr a spolupředkladatel návrhů na úpravu vyhlášky za Pěšky městem.

Parkovací stání pro jízdní kola by měla mít stejnou dostupnost jako parkování pro auta – s ohledem na možnost pravidelného dojíždění do školy, práce či jejich využití pro rekreaci. „Navrhli jsme realistický výpočet pro parkování jízdních kol a připravili znění využitelné do vyhlášky, nicméně parkování kol bylo zahrnuto pouze u škol, a to ještě s nejasnou formulací,“ upozorňuje Michal Kalina ze spolku AutoMat. Požadavky na parkování kol u bytových domů, kanceláří či obchodů nebyly do vyhlášky vůbec zapracovány. „Proč mají být nadále v tomto zvýhodňována auta, která zabírají 10krát více místa než jízdní kola? Pro řadu nám podobných zemí, jako jsou Bulharsko, Slovinsko, Maďarsko či Litva, nebylo již dávno zapracování takové úpravy problém,“ dodává.

Zároveň se nyní bude v Evropském parlamentu projednávat nová směrnice Evropské komise o energetické náročnosti budov (EPBD), která přímo obsahuje parkování pro jízdní kola v bytových i nebytových budovách a vyzývá k podpoře integrace politik bydlení s udržitelnou mobilitou a územním plánováním. Po schválení konečné podoby směrnice bude podle všeho muset Česko do legislativy parkování jízdních kol stejně nakonec začlenit.

„Je určitě skvělé, že se podařilo MMR přesvědčit, aby vyhláška nenařizovala dvě parkovací stání na běžně velký byt. (2) Ve smyslu udržitelné mobility ale mohla jít výrazně dál – např. umožnit redukovat parkování míst pro auta v případě realizace stání pro kola. Obcím také mohla dát třeba možnost slevit z požadavků na parkování pro auta v případech, kdy jde o centra s dobrou dostupností MHD či u specifických projektů bydlení, jako jsou projekty družstev nebo spolků se sdílenými auty či koly,“ upozorňuje architektka Anna Vinklárková z organizace Arnika.

Vyhláška o požadavcích na výstavbu je prováděcí vyhláška k novému stavebnímu zákonu (č. 283/2021 Sb.), mezirezortní připomínkové řízení probíhalo do 18. července. Následně MMR vypořádávalo došlé připomínky, z nichž některé zapracovalo, a probíhala jednání s připomínkovacími místy. MMR rozeslalo v první polovině října 2023 připomínkovacím místům finální verzi vyhlášky, kterou bude v blízké době vydávat. Vyhláška nabude účinnosti dnem 1. července 2024.

________________________________________________________________________________

(1) Ačkoli je v novém stavebním zákoně nově definována modrozelená infrastruktura, ve vyhlášce, která by měla řešit prováděcí podmínky, je toto téma řešeno jen velmi okrajově. Ministerstvo návrhy na zlepšení podmínek mj. pro stromy v ulicích do vyhlášky až na jednu výjimku nezapracovalo. Například požadavek, aby zařízení technické infrastruktury, garáže a další podzemní stavby byly v ulicích umístěny tak, aby umožňovaly vysazení stromů, odmítlo s tím, že „celostátně platným právním předpisem je třeba regulovat věci, které je nutné z hlediska veřejného zájmu jednotně upravit pro celé území. Takový požadavek ve smyslu uplatněné připomínky nebyl shledán potřebným.“

(2) V původním návrhu znění vyhlášky byl požadavek na povinné dvě parkovací stání na byt, který je větší než 70 m2. Podle Sčítání 2021 byly v Česku nejčetnější byty s rozlohou mezi 60 a 79 m2 a tvořily z celkového počtu více než jednu čtvrtinu. Přičemž rodinné byty o velikosti cca 60 a 70 m2 jsou výhradně v panelácích, zatímco v jiném druhu výstavby to je 70 až 80 m2, příp. i 90 m2.

Připraveny jsou trvalé změny zákonů, které jsou navrhovány jen kvůli úsporám. Úspory spojené s dočasnou redukcí činností však lze realizovat i bez redukce kompetencí inspekce, které existují řadu let a jsou důležité pro vymáhání práva v oblasti životního prostředí.

Neexistují analýzy dopadů plánovaných změn na životní prostředí. Činnost ČIŽP po redukci nebude nahrazena. Obce s rozšířenou působností, které by měly převzít část agend, na to nejsou připravené. Obce navíc nejsou nezávislé a mohou podléhat místním vlivům. Nemohou kontrolovat samy sebe jako vlastníky lesů či jiného majetku.

Navrhované změny jsou vnitřně rozporné. V některých oblastech zůstane působnost vůči fyzickým osobám, v jiných ne. To povede k problémům v aplikační praxi.

Specializovaný kontrolní orgán bude vždy neoblíbený, protože uděluje pokuty. Pokud ale začnou jeho kompetence slábnout, otevírá se prostor pro další redukce v budoucnu.

Celé stanovisko si můžete přečíst zde.

Záznam veřejné debaty organizované STUŽ k tématu 5.10. 2023 je dostupný zde. 

Pořad Nedej se o změnách v kompetencích a počtu zaměstnanců ČIŽP, shlédnete zde.

Mezi návrhy, které zásadním způsobem ovlivní životní prostředí, patří především nová pravidla pro těžbu nerostných surovin. Komplex návrhů, předložený poslancem Hájkem (Pirstan, návrh číslo 3185) zavádí zvláštní, privilegované právní režimy pro správní řízení o stanovení dobývacích prostorů, povolování těžby a vyvlastňování nemovitostí ve prospěch těžby. Ložiska strategických nerostů se mají vymezit nařízením vlády. To považuje Zelený kruh za neústavní.

Účelem je zrychlení a usnadnění těchto správních řízení a významné omezení procesní ochrany práv vlastníků, obcí i dotčené veřejnosti na jedné straně a veřejných zájmů chráněných zvláštními zákony na druhé straně. Mezi privilegované postupy se přitom bude řadit i těžba štěrkopísku.

„Poslanci se rozhodli urychlit a usnadnit výstavbu strategických staveb zcela nestandardní cestou. Ačkoli vláda slíbila předkládat zákony důležité pro plnění svého programu standardní cestou, jsme svědky zcela opačného postupu. Dopady zásadních návrhů neměl nikdo šanci prověřit, veřejná diskuse o nich neproběhla,“ uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

Pod hlavičkou novely liniového zákona však najdeme i návrhy, které s urychlením výstavby vůbec nesouvisí. Konkrétně poslanec Šimek (KDU-ČSL) navrhl návrhem číslo 3363 zrušit kompetenci České inspekce životního prostředí řešit případy, kdy v rozporu s ochranou přírody a krajiny koná fyzická osoba nepodnikající. Typicky jde o nelegální kácení  stromů nebo jejich poškozování a možnost rychle obrany v takových případech.

"Zelený kruh považuje za nepřijatelné, aby se šetření na úřadech a případné propouštění zaměstnanců inspekce, které považujeme za opatření dočasné, propisovalo do trvalých změn zákonů chránících životní prostředí. Z praxe víme, že nelegálnímu kácení stromů lze bránit zejména rychlým a účinný zásahem inspekce životního prostředí. Tato změna bude mít v případě schválení fatální následky,“ uvedl Jiří Dlouhý ze STUŽ.

❗ Návrh hospodářského výboru zavádí privilegované právní režimy pro stanovení dobývacích
prostorů, povolování těžby a vyvlastňování nemovitostí ve prospěch těžby. Účelem je zrychlení a usnadnění těchto správních řízení a významné omezení procesní ochrany práv vlastníků, obcí i
dotčené veřejnosti na jedné straně a veřejných zájmů chráněných zvláštními zákony na druhé
straně.

Expert na právo životního prostředí a advokát specializující se na spory v ochraně přírody a krajiny
Petr Svoboda k tomu uvádí „Formou věcně nesouvisejícího přílepku dojde k zásadní změně v
zákonné úpravě těžby v oblasti vyvlastňování, omezení vlastnických práv k nemovitostem, práv obcí i ochrany veřejných zájmů. Vyvlastňovací účel ve prospěch těžby je krajním zásahem a neměl by
proběhnout bez řádného projednání v souladu s legislativními pravidly vlády. Způsob vymezování
jednotlivých „ložisek strategických nerostů“ formou nařízení vlády a bez jakékoli úpravy řízení
s dotčenými osobami, zejména s dotčenými vlastníky nemovitostí a obcemi, je v rozporu s čl. 78
Ústavy ČR a čl. 36 odst.1 a 2 Listiny základních práv a svobod.“

❗ Součástí novely je významné omezení kompetencí České inspekce životního prostředí. ČIŽP má podle návrhu přestat patřit mezi dotčené orgány v případě procesu EIA. ČIŽP se ročně vyjádří cca k 700 případům posuzování vlivů na životní prostředí. Při zapojení využívá své specifické znalosti místa, kde má být záměr realizován, neboť vyjádření zajišťují oblastní inspektoráty. Petra Kolínská ze Zeleného kruhu k tomu uvádí: „ČIŽP může rozsah zapojení do procesu EIA, s ohledem na dočasná úsporná opatření, omezit svým interním rozhodnutím, není potřeba kvůli tomu měnit zákon. V případě schválení návrhu dojde nejen ke ztrátě odborného vkladu ČIŽP, ale především investor ztratí možnost konzultovat s ČIŽP svůj záměr před podáním žádosti, resp. získat předběžnou informaci o požadavcích na údaje a podklady potřebné jak v procesu EIA, tak v řízení navazujícím.“

Další návrh ohledně ČIŽP předpokládá úpravu v zákoně o ochraně přírody a krajiny, a to
odejmutím kompetence ke kontrole, vedení správních řízení a přestupkových řízení s fyzickými osobami nepodnikajícími. V důvodové zprávě je odkaz na duplicitu v kompetencích s jinými orgány veřejné správy. Jiří Dlouhý ze Společnost pro trvale udržitelný život k tomu uvádí: „K zefektivnění činnosti ČIŽP toto okleštění pravomocí nepovede, protože na začátku případu není jasné, jaké osoby v jakém právním postavení jsou za hrozící či proběhlé protiprávní jednání odpovědné a ČIŽP bude nucena stejně šetření zahájit. V případě zásahů v lesích bude navíc ČIŽP část kompetencí mít podle lesního zákona a část nikoli, protože o ně tímto pozměňovacím návrhem přijde. Tzv. zefektivnění bude tedy probíhat tak, že podle jednoho zákona Inspekce případ vyřeší a řešení podle druhého zákona předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřady navíc nemají žádnou zkušenost s komplikovanými případy a odbornost ČIŽP nebudou umět nahradit.“

❗ Za ohrožení zájmů životního prostředí považuje Zelený kruh také návrh svěřující Ministerstvu
dopravy kompetenci pořídit dílčí územní rozvojový plán. Podle důvodové zprávy má: „přijetí
územního rozvojového plánu pouze pro část území, resp. pouze pro některé významné stavby
dopravní infrastruktury, za cíl zjednodušit a zefektivnit přípravu a povolování významných
dopravních záměrů, typicky vysokorychlostních tratí.“ Zelený kruh upozorňuje, že koncept „dílčího
rozvojového plánu“ je v rozporu s ideou „územního rozvojového plánu“ jako takového. Územní
rozvojový plán má být celostátním plánovacím aktem, který vymezuje stěžejní celostátní záměry
dopravní a technické infrastruktury a posuzuje je komplexně a ve všech potřebných souvislostech.
Dílčí plán legalizuje salámovou metodu a znemožňuje posoudit kumulativní vliv záměrů a najít pro
dané území vyvážené řešení.

❗ Omezení práv vlastníků nemovitostí, dotčených orgánů, obcí a veřejnosti má přinést návrh na
zásadní zjednodušení povolování staveb pro energetickou bezpečnost týkající se jaderných
elektráren, přičemž jejich okruh je potenciálně velmi široký a v případě dopravních staveb,
energetických sítí a dalších mohou být i stovky kilometrů vzdálené od reaktoru. Velmi
problematické je zrušení možnosti odvolání. Odvolací orgán tak přijde o možnost opravit případné
vady prvostupňového rozhodnutí. Přesun rozhodování, které přísluší správním orgánům, na soudy,
zvyšuje pravděpodobnost zrušení přijatého správního rozhodnutí soudem, což v důsledku
povolování neurychlí. Edvard Sequens ze sdružení Calla k tomu uvádí: „Poslanci hodlají dále
zjednodušovat povolování všeho, co se týká jaderné energetiky. Kde však mají dluhy, to je
komplikované povolování mnohem jednodušších obnovitelných zdrojů energie, například sedm let
na povolení větrné elektrárny je nesmyslné dlouhá doba.“

❗ S liniovým zákonem vůbec nesouvisí řada přílepků v oblasti energetiky, které prosazuje Ivan
Adamec z ODS. Jeho návrh na zavedení mechanismu rozdílové ceny (Contract for Difference) pro stavby jaderných reaktorů předložený bez dopadových ekonomických analýz se může výrazně promítnout do ceny elektřiny pro domácnosti a přinese závazky pro státní pokladnu. Spotřebitelé elektřiny i daňoví poplatníci budou totiž minimálně dalších 30 let platit ČEZu rozdíl mezi vysokou cenou z jaderné elektrárny a nižší cenou na trhu.

Poznámky:
1) Zelený kruh považuje za nepřijatelné, aby byly schváleny zejména návrhy týkající se nových
pravidel pro těžbu nerostů (návrhy A. 55-71); omezení kompetencí České inspekce životního
prostředí (A. 28–31 a C), zavedení dílčího územního rozvojového plánu (N1) či zjednodušené
postupy pro povolování staveb souvisejících s jadernou energetikou (A. 45-54). Naprosto
nekoncepční a řádně neposouzený je návrh E.5, který zavádí novou možnost rozsáhlé
veřejné podpory pro jaderné reaktory. Kompletní texty návrhů jsou k dispozici na stránkách
PSP.
2) Způsob přípravy a projednání pozměňovacích návrhů kritizují experti Sítě k ochraně
demokracie. Projednávání je v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.

Ve Sněmovně se již brzy bude projednávat v rámci novely liniového zákona (1) velký balík pozměňovacích návrhů, které mají podle předsedy Hospodářského výboru, poslance Adamce (ODS), skokově zlepšit výkonnost národního hospodářství. Radikální změny, které se mají významně dotknout životního prostředí, majitelů pozemků nebo samospráv, jsou však připravovány v neveřejném režimu.

Návrhy, které zavádějí řadu výjimek do obecných pravidel pro přípravu staveb, považuje Zelený kruh za nepřijatelné a nebezpečné. Jedná se mj. o tyto návrhy:

Návrh, aby Ministerstvo dopravy pořizovalo dílčí územní rozvojové plány: návrh má MD umožnit měnit celostátní územní plán a vetovat v konkrétní lokalitě obsah územních plánů obcí a krajů. 

Návrh je přitom v rozporu s novým stavebním zákonem, který vstoupí v účinnost 1. ledna 2024. Ten požaduje řešit rozvoj území ve všech souvislostech, s důrazem na ochranu přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území. Vytrhávání vybraných liniových staveb z kontextu celého území a jejich izolované umisťování pod hlavičkou „naléhavého veřejného zájmu“, a to bez dohody s Ministerstvem pro místní rozvoj, které je pořizovatelem celostátního územního rozvojového plánu, je cestou k mnohaletým sporům všech se všemi.

„Územní plán je dohoda o využití území. Několik poslanců ve spolupráci s Ministerstvem dopravy chce dohodu nahradit diktátem a de facto tunelovat obsah územního plánu celé republiky,“ uvedla k tomu Petra Kolínská, pověřena řízením Zeleného kruhu.

Návrh na redukci soudní ochrany: pouhý měsíc místo standardních dvou měsíců má mít žalobce na přípravu žaloby proti vydaným rozhodnutím, které se týkají rozsáhlých a věcně komplikovaných projektů energetické infrastruktury.

Autoři návrhu zkracují proces rozhodování o týdny u projektů, jejichž příprava a realizace trvá
objektivně několik let. Uplatňují zásadu, že čím složitější stavba, tím kratší lhůty pro její soudním
přezkum. Redukce procesních práv v případě soudního přezkumu je navíc u energetických
staveb, včetně jaderných elektráren, kombinovaná s vypuštěním odvolání proti rozhodnutí v první instanci. Případné chyby v rozhodnutí tak nebude moci rychle opravit nadřízený orgán,
půjde to jen cestou soudního sporu.

„Ústavní soud opakovaně posuzoval ústavnost krácení procesních lhůt a jeho vzkaz je jasný –
jakákoli omezení přístupu k soudům musí být proporcionální ve vztahu ke sledovaným cílům a
omezení nesmí zasahovat samotnou podstatu soudní ochrany. Pokud chce stát tvrdit, že
přípravu a výstavbu jaderného reaktoru zrychlí zkrácením lhůty pro podání žaloby o týdny, dělá
si z nás jen hloupou legraci,“ uvedl Edvard Sequens ze sdružení Calla.

Další problematické návrhy se týkají zmírňování podmínek pro těžbu nerostných surovin,
neinformování vlastníků pozemků dotčených přípravou strategických staveb o zahajovaných řízeních nebo omezování orgánů životního prostředí při vydávání závazných stanovisek.

Všechny návrhy spojuje to, že zavádí různě drastické výjimky z obecných pravidel. Místo
přehledných a srozumitelných pravidel se úřady i účastníci řízení budou potýkat s předpisy,
které jsou komplikované a jejich uplatnění bude generovat chyby a spory.

Kromě věcného obsahu je podle Zeleného kruhu toxický i způsob přípravy změn. Zásadní
systémové změny v pravidlech povolování určitých staveb, které stojí daňové poplatníky stovky
milionů, se projednávají v režimu poslaneckých pozměňovacích návrhů, které ani nejsou
veřejně k dispozici. Řadu návrhů přitom připravilo Ministerstvo dopravy a MPO.

Tento způsob projednávání znamená, že se k návrhu nevyjadřuje ani vláda, ani legislativní rady
vlády, připomínky nemají šanci podat obce a další aktéři, kteří se účastní standardního
meziresortního řízení. Neposuzují se ani dopady regulace v procesu RIA.

Ministerstva tak postupují v rozporu se slibem vlády, která se v programovém prohlášením
zavázala takto: „Legislativní návrhy potřebné k plnění programového prohlášení budou
předkládány standardní legislativní cestou a před jejich předložením do vlády se k nim vyjádří
odborníci v rámci Legislativní rady vlády.“
„Všechny návrhy na urychlení výstavby dopravní a energetické infrastruktury jsou přitom
opakovanými pokusy naslepo. Odpovědná ministerstva si totiž nikdy neobstarala žádné
analýzy, proč k prodlužování povolovacího procesu dochází. Další ohýbání pravidel tak není
zárukou, že se něco zlepší,“ uvedla Petra Kolínská za Zelený kruh.

Poznámky: (1) Pozměňovací návrhy jsou připravovány v rámci projednávání novely liniového
zákona (tisk 410). Poslanci hospodářského výboru mají k dispozici již prvních 19 návrhů,
dalších 10 je v přípravě. Návrhy však nejsou zveřejněny.

Pro více informací prosím kontaktujte Annu Vinklárkovou z Arniky, Petru Kolínskou ze Zeleného kruhu, Michala Kalinu z Auto-Matu nebo tiskového mluvčího Arniky Luboše Pavloviče .

[1] viz paragrafy 23 a 24 návrhu vyhlášky https://odok.cz/portal/veklep/material/KORNCT3JM6I5/?fbclid=IwAR0Cy3dwLyaWwcN1SmDCy4EShYJz9BfL3oQ_xiuUEbuHowlLrCwmWdarKbM

[2] Podle Sčítání 2021 byly v Česku nejčetnější byty s rozlohou mezi 60 a 79 m² a tvořily z celkového počtu více než jednu čtvrtinu. Přičemž rodinné byty o velikosti cca 60 a 70 m² jsou výhradně v panelácích, zatímco v jiném druhu výstavby to je 70 až 80 m², příp. i 90 m². 

[3] Vyhláška má nahradit dosud platné vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.

Senátoři včera schválili novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů v podobě, jakou jim předala Poslanecká sněmovna. Přestože opravuje mnohé chyby verze Babišovy vlády, hlavní ideou je především zrychlení povolování staveb stejně jako v původním návrhu. Posílení ochrany životního prostředí, ani právo občanů vznášet námitky v procesu povolování staveb s dopady na přírodu a krajinu, nepřinese. O důležitosti práva veřejnosti na ochranu životního prostředí v procesu výstavby byla v Senátu živá diskuze, pozitivně se o ní vyjadřovali senátoři napříč politickými stranami. Přesto nakonec většina senátorů podpořila přijetí balíčku zákonů beze změn.

Namísto současného systému – územního a stavebního (příp. společného) řízení, budou nyní obě povolení nahrazena jedním. Velkou novinku ve stavebním právu představuje jednotné environmentální stanovisko. To by mělo zajistit, že dopady stavebního záměru na životní prostředí budou posouzeny společně, a nebudou se tak zavírat oči před kumulací dílčích negativních vlivů. Současně bude posuzování nadále probíhat na odborech životního prostředí mimo stavební úřad. Velkou slabinou celého konceptu je však tzv. fikce souhlasu. Ta znamená, že pokud se orgány životního prostředí nevyjádří v předepsané lhůtě 30/60 dnů, má se za to, že souhlasí bez podmínek.

„Je opravdu potřeba zrychlit povolování staveb, nemělo by to ale být na úkor životního prostředí nás všech. Zatímco stavba by se zdržela v řádu měsíců, zásahy do životního prostředí mohou být nenapravitelné. Kvůli fikci souhlasu může být nějaká stavba povolena jen proto, že ji nestihl příslušný orgán zamítnout. A občané nebudou mít — s výjimkou kácení stromů a výskytu zvláště chráněných druhů — možnost ani podat námitky,” varuje Anna Vinklárková z organizace Arnika. 

Účast veřejnosti při povolování staveb zvyšuje kvalitu projektů, je prevencí korupce a pomáhá chránit životní prostředí zejména tím, že je zohledněna místní znalost obyvatel. Vláda ale na podzim předložila verzi stavebního práva, dle které by veřejnost neměla vůbec žádné možnosti — a to přesto, že v programovém prohlášení slíbila naopak posilování práv veřejnosti. Následně poslanci schválili pozměňovací návrh, který umožní občanům prostřednictvím spolků podávat námitky v případě kácení stromů či výjimek ze zvláště chráněných druhů. A včera schválil tuto verzi i Senát — práva občanů na ochranu přírody a krajiny tak zůstanou velmi osekaná. Veřejnost nebude moci ovlivnit kácení stromů s obvodem pod 80 cm, ochranu krajinného rázu, sadů, luk, mokřadů, remízků či říčních a potočních niv bez dřevin.

“Vláda i parlament se spokojili jen s opravou největších zmetků v zákoně, který připravila Babišova vláda. Novela vůbec neřeší nejpodstatnější část přípravy jakékoli větší stavby, a tou je územní plánování. Na předpis, který by umožnil stavět bez průtahů, ale současně na základě široké dohody podložené konkrétními daty o stavu území, jak je obvyklé ve vyspělých státech, proto stále čekáme,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

Novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů plénum Senátu projednalo a schválilo 10. května. Jediný senátorský klub SEN 21 a Piráti navrhl konkrétní úpravy zákona včetně účasti veřejnosti v povolování staveb s dopady na přírodu a krajinu (2). Účast veřejnosti na projednání v senátu kromě SEN 21 a Pirátů podpořily také senátorky Hana Kordová Marvanová (nestr. ODS a TOP09) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL), naopak ostře proti účasti veřejnosti a spolků se vyjádřili senátorky Daniela Kovářová (nestr.), Jaromíra Vítková (KDU-ČSL) a Tomáš Töpfer (ODS a TOP-09) (3). Většina senátorů se nakonec přiklonila k návrhu schválit balíček zákonů v podobě, kterou podpořila Poslanecká sněmovna jednohlasně 24. března 2023. Stavební zákon a zákony související vstoupí v účinnost k 1. lednu 2024.

Vyjádření jednotlivých senátorů a senátorek najdete zde»»» a zde»»»

(1)  Projednání stavebního zákona a zákonů souvisejících proběhlo na 11. schůzi Senátu dne 10. 5. 2023 Senát PČR: Legislativní proces (senat.cz)

Senátní tisk č. 73 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony

Senátní tisk č. 71 – Návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku

Senátní tisk č. 72 – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku

(2) Záznam tiskového brífingu senátorského klubu SEN 21 ke stavebnímu zákonu a souvisejícím zákonům, od 2:17 min https://www.senat.cz/informace/galerie/videogalerie/video.php?id=1094 

(3) Steno-, video- a audio- záznamy debaty senátorů o účasti veřejnosti zde: Senát PČR: Stenozáznam z 1. dne 11. schůze (senat.cz) v části - Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku Tisk č. 72

Poslanci dali přednost pozměňovacímu návrhu, který veřejnosti umožní vznášet námitky v případě, že je plánováno kácení stromů či výjimka z chráněných druhů.^[2] Druhý pozměňovací návrh, který by umožnil veřejnosti podávat námitky ve prospěch ochrany přírody a krajiny při povolování staveb v plném rozsahu,^[3] označili poslanci, kvůli formální chybě, za nehlasovatelný. Balíček zákonů nyní čeká projednání v Senátu.

“Bohužel se při načtení stala formální chyba a pozměňovací návrh, který by vrátil práva veřejnosti, tak nemohl být vůbec hlasován. Poslanci ale mohli vrátit zákon do druhého čtení a příslušný pozměňovací návrh načíst znovu správně. Schvalování zákona by se tak zdrželo o pár týdnů. Poslanci však nevyslyšeli apel 150 spolků a tisíců aktivních občanů, kteří jim kvůli tomu psali. Svým přístupem ukázali, že nepovažují občanskou společnost v ochraně životního prostředí za partnera, ” komentuje průběh schvalování Anna Vinklárková z organizace Arnika.

Návrh, připravený skupinou poslanců ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí, který umožní veřejnosti vyjádřit se v případě kácení stromů či výjimek z chráněných druhů, podpořili poslanci všech poslaneckých klubů jednohlasně, proti nebyl nikdo.^[4] Podle názoru ekologických organizací je to ale nedostatečná úprava, která veřejnosti bere možnost vyjádřit se v případech, kdy dochází k zástavbě louky, ničení potoka, rybníky či mokřadu či jiným zásahům do krajiny.

“Veřejnost má mít právo vyjádřit se k záměrům, které ovlivňují životní prostředí zejména proto, že podle Listiny základních práv má každý z nás právo na příznivé životní prostředí. Ale důvodů pro zapojení veřejnosti je více. Patří sem detailní místní znalost, kterou často stavebník ani úřad nemohou mít, větší transparentnost rozhodování úřadu a s tím spojená prevence korupce,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.”

Organizace Zelený kruh a Arnika vyzvaly poslance k obnově práva veřejnosti chránit životní prostředí při povolování staveb již v polovině prosince. K výzvě, kterou poslanci obdrželi, se během tří měsíců připojilo 150 spolků a tisíce jednotlivců. Výzva mj. upozornila na to, že vyloučení spolků z řízení povolování staveb nezrychlilo, což byl hlavní argument pro jejich vyloučení z povolovacích procesů na přelomu let 2017/18.

^[1] Sněmovní tisky 328 - 330
^[2] Koaliční pozměňovací návrh k vládnímu návrhu (sněmovní tisk č. 329) předkládají poslanci Klára Kocmanová (Piráti), Jana Krutáková (STAN), Jiří Slavík (TOP09) a David Šimek (KDU-ČSL). Sněmovní tisk 329/6 Usnesení Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj k tisku 329/0.
^[3] Pozměňovací návrh č. 2395 k tisku 329/0 předložila na 53. schůzi sněmovny poslankyně Klára Kocmanová.
^[4] Hlasování č. 124 o pozměňovacích návrzích k tisku 329/0 obsažených v usnesení garančního výboru - pozměňovací návrhy označené písmenem A, účasti veřejnosti se týká návrh A.2. (tisk 329/7) orig2.sqw (psp.cz)

Na dnešním jednání Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde byly projednávány pozměňovací návrhy, ke stavebnímu zákonu a souvisejícím zákonům, se nenašel ani jediný hlas, který by podpořil návrh Kláry Kocmanové (Piráti) na navrácení práva veřejnosti chránit přírodu a krajinu při povolování staveb. Nedoporučení návrhu podpořilo všech 11 z 11 hlasujících poslanců.

Výbor naopak podpořil návrh, který má veřejnosti umožnit účast v řízeních, kde se předpokládá kácení stromů nebo udělení výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů. Pokud tento pozměňovací návrh schválí sněmovna, bude se veřejnost moci vyjadřovat pouze k těmto dvou dílčím věcem.

“Nerozumím tomu, proč si poslanci výboru myslí, že má veřejnost mít možnost chránit stromy a chráněné druhy, ale nemůže se vyjadřovat k ochraně luk, půdy, vodnímu režimu v krajině a dalším zásahům do ekologické stability krajiny,” uvedla k hlasování Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

“Poslanci výboru se postavili zády k žádosti 150 spolků a tisíců aktivních občanů, kteří mají před očima konkrétní kauzy, ve kterých je životní prostředí ohroženo nevhodně připravenými stavebními záměry. Není to dobrý signál před závěrečným hlasováním. Z názoru poslanců výboru jsme zklamáni. Je opravdu smutné, že nepovažují občany za relevantní partnery,” uvedla Anna Vinklárková z organizace Arnika. 

Závěrečné hlasování celé sněmovny o pozměňovacích návrzích a návrhu jako celku je plánováno na pátek 24. 3.

Ve hře jsou nyní dva návrhy. První zahrnuje širokou účast veřejnosti v řízeních o povolování staveb, která by občanům vrátila práva, co jim byla sebrána na přelomu let 2017/2018 pozměňovacím návrhem Jaroslava Foldyny. Druhý umožňuje účast veřejnosti pouze v řízeních, kde jde o kácení stromů a ochranu zvláště chráněných druhů a předkládá jej skupina poslanců vládní koalice (3). Není jisté, který z návrhů bude poslanci schválen a jestli vůbec některý.

“Poslanci budou za 14 dní o návrzích hlasovat. Uvidíme tedy, kdo z poslanců považuje občanskou společnost za partnera, který má mít právo se vyjádřit, a kdo z poslanců naopak upřednostňuje prospěch developerů na úkor práv občanů a životního prostředí. Přes 150 spolků z celé republiky se podepsalo pod otevřený dopis a tisíce lidí píší poslancům. Právě a jedině aktivní občané jsou pojistkou demokracie, potřebují ale mít právo hlídat rozhodování úřadů. Apelujeme na všechny poslance a poslankyně, aby zvedli ruku pro návrh, který bude fungovat jako zásadní protikorupční opatření,” upozorňuje Anna Vinklárková z organizace Arnika 

“Při povolování staveb je důležité mít na paměti ochranu životního prostředí a zájmy lidí, kteří v okolí stavby žijí. Úřady ani investor nemusí mít dostatečnou znalost místních podmínek a právě spolky ji do rozhodování vnášejí. Ochranu životního prostředí v konkrétní lokalitě nelze redukovat na ochranu stromů a chráněných druhů. Považujeme za správné chránit i vodu, půdu a krajinu,” uvádí Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

“Chtěli bychom vyzvat poslance, aby vyslyšeli aktivní občany, kteří se zajímají o své okolí a účastní se stavebních řízení, a aby podpořili účast veřejnosti v těchto řízeních v co největším rozsahu. Doufáme, že si poslanecké kluby, například STAN, který měl účast veřejnosti v programu, osvojí návrh poslankyně Kocmanové a budou pro něj hlasovat. Stejně tak doufáme v podporu ministerstva životního prostředí. Celá vláda má totiž účast veřejnosti v programovém prohlášení,” zdůrazňuje Nikol Krejčová z Greenpeace.

Kromě návrhu k účasti veřejnosti byly mj. i koaličními poslanci předloženy další pozměňovací návrhy, z nichž některé mohou být v rozporu s ochranou veřejných zájmů v oblasti životního prostředí. K pozměňovacím návrhům se nyní budou vyjadřovat ministerstva. 

Náš komentář k vybraným pozměňovacím návrhům vám zašleme před třetím čtením, které proběhne pravděpodobně 22. března, kdy budou poslanci o pozměňovacích návrzích hlasovat. 

(1) Sněmovní tisky 328 - 330

(2) Pozměňovací návrh č. 2395 k tisku 329/0 předložila na 53. schůzi sněmovny poslankyně Klára Kocmanová.

(3) Koaliční pozměňovací návrh k vládnímu návrhu (sněmovní tisk č. 329) předkládají poslanci Klára Kocmanová (Piráti), Jana Krutáková (STAN), Jiří Slavík (TOP09) a David Šimek (KDU-ČSL). Sněmovní tisk 329/6 Usnesení Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj k tisku 329/0.

Na happening dorazil i ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a mimo jiné řekl: “Odpovědnost za legislativu navrhovanou vládou nese vláda jako celek. Je to vláda koaliční, možnost vyjednat kompromisy je limitovaná, jsou tam strany, které na věcech, o kterých se bavíme, nemají shodu. Každá strana šla do voleb s nějakým programem a je za tím mechanika na úrovni vlády a zastoupení a síly jednotlivých politických stran. A proto, když zde stojím, není to zříkání se politické odpovědnosti, ale naopak – každá strana koalice má odpovědnost za plnění svého programu a za míru kompromisu, kterou dokáže vyjednat.”

Kromě něj na happeningu promluvila řada mluvčích spolků a také osobností, které jejich snahu
podporují. Sérii projevů zahájila Petra Kolínská z organizace Zelený kruh: “Soudržná a odolná občanská společnost vyrůstá ze zájmu a péče o místo, ve kterém lidí žijí. Investoři, úřady a občané spolu mají komunikovat o podobě projektů, které ovlivňují životní prostředí desítky, resp. stovky let.”

Právo veřejnosti vyjádřit se ke stavebním záměrům podpořil také Petr Svoboda, advokát a vysokoškolský pedagog na Právnické fakultě UK: “Příroda nám nepatří, my jsme její děti, a měli bychom se k ní chovat s úctou a respektem. A když ji někdo hodlá ničit, ať už k tomu má jakýkoliv důvod, měli bychom mít možnost se k tomu vyjádřit a oponovat mu.”

Doplnila jej bývalá ombudsmanka Anna Šabatová: “Díky osvíceným ministrům, jako byli Josef Vavroušek, Bedřich Moldan a Ivan Dejmal jsme měli v oblasti účasti veřejnosti ve stavebních řízeních náskok před evropskou legislativou. Ten jsme v roce 2018 ztratili a s ním i možnost vyjadřovat se ke stavebním záměrům. Tato vláda by nám ji mohla vrátit.”

Anna Vinklárková z organizace Arnika zdůraznila důležitost spolků v rozhodovacím procesu: “V praxi se ukazuje, že právě a jedině aktivní občané, sdruženi ve spolcích, dokáží ohlídat, ať už záměrné či nezáměrné, pochybení úřadů v jednotlivých kauzách. Pokud poslanci nechtějí podpořit účast veřejnosti s procesech povolování staveb, znamená to, že nechtějí podpořit ztransparentnění procesů, které by bylo zásadním protikorupčním opatřením, což je opravdu smutné.”

Tento pohled podpořil také sociální ekolog a vysokoškolský pedagog Ivan Rynda: “Protože se touto
problematikou celoživotně zabývám, vím, že nestátní, neziskové organizace, mají ve společnosti
neuvěřitelně důležitou roli, kterou si málokdo uvědomuje. Je historicky ověřeno, že právě nevládky umí v lokálním, regionálním i globálním měřítku identifikovat problém, který ještě nikdo nevidí. A jestliže se stát této pomoci dobrovolně zříká, jedná hloupě, protože neziskové organizace v rozhodovacích procesech neškodí, ale naopak pomáhají.”

Za organizátory happeningu uzavřela blok projevů Nikol Krejčová z Greenpeace: “Právo účastnit se
rozhodování je jedno ze základních demokratických práv. Spolky často chrání zájmy životního prostředí a místních občanů proti moci peněz developerů a měly by proto být vnímány jako prospěšné iniciativy. Není pravda, že spolky stavební řízení blokují, ve skutečnosti se účastní jednotek procent všech řízení. V zájmu státu nejsou developeři stavící bez ohledu na lidi i přírodu, ale především spokojení obyvatelé.” 

Arnika, Zelený kruh a Greenpeace vyzvali poslance k obnovení účasti veřejnosti při povolování staveb již v prosinci 2022. V otevřené výzvě na poslance apelovali, aby k novele zákona předložili a podpořili pozměňovací návrh, který umožní veřejnosti podávat námitky, a tím pomáhat chránit přírodu a krajinu při povolování staveb. Jejich výzvu kromě spolků podpořily také tisíce lidí, kteří kvůli tomu napsali poslancům e-mail.

Zatím jedinou reakcí na výzvu spolků je návrh předložený skupinou koaličních poslanců. (1) Spolkům však nabízí pouze možnost účastnit se při povolování staveb v případě, že je spojeno s kácením stromů nebo udělením výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů. Spolky jej považují za nedostatečný. Neřeší totiž mnohé jiné dopady na životní prostředí, konkrétně nevratné zábory půdy a hospodaření s vodou v krajině. Díky spolkům byly již v minulosti zachráněny některé přírodní lokality nebo došlo ke zlepšení stavebních projektů. Spolky povolování staveb nezdržují – účast veřejnosti prostřednictvím spolků byla radikálně omezena pozměňovacím návrhem novely stavebního zákona před čtyřmi lety – ke zrychlení povolování staveb však nedošlo.

Návrhy novely stavebního zákona a souvisejících zákonů jsou nyní projednávány v Poslanecké
sněmovně. Poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy do konce druhého čtení, které probíhá
dnes, 7. března. Třetí čtení, kde se bude o návrzích hlasovat, bude pravděpodobně 22. března.

Multimedia:
video z události: https://www.youtube.com/watch?v=3rwIbZehQ-0
fotografie z události: https://www.uschovna.cz/zasilka/HW2TBK93DS5IEFVE-927/

(1) Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku (sněmovní tisk č. 329) předkládají poslanci Kocmanová (Piráti), Krutáková (STAN), Slavík (TOP09) a David Šimek (KDU-ČSL). Dostupný je v materiálu https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=329&CT1=5 jako bod č. 2 

Už příští týden bude Poslanecká sněmovna projednávat pozměňovací návrhy k novele stavebního zákona a s ní souvisejících zákonů. Jedním z nich bude také návrh na obnovu práva veřejnosti chránit životní prostředí při povolování staveb. Vládní návrh, v rozporu s programovým prohlášením, se zapojením veřejnosti do povolování staveb, které mají dopady na životní prostředí, nepočítal. Situaci částečně, ale nedostatečně, řeší poslanecký pozměňovací návrh.

Arnika a Zelený kruh vyzvala poslance k obnovení účasti veřejnosti při povolování staveb v otevřeném dopise, ke kterému se do konce února přidalo 140 spolků z celého Česka. V pondělí 6. března v 17:00, pořádají ve spolupráci s Greenpeace a dalšími organizacemi, na Staroměstském náměstí před Ministerstvem pro místní rozvoj happening, kterým chtějí na poslance znovu apelovat, aby předložili a podpořili návrh, který umožní veřejnosti plnohodnotně chránit přírodu a krajinu při povolování staveb.

První reakcí na výzvu spolků je poslanecký návrh připravený ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.^[1] Spolkům však nabízí pouze možnost účastnit se povolování staveb v případě, že je spojeno s kácením stromů nebo udělením výjimky z ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

“Poslanecký návrh považujeme za nedostatečný. Zlepšuje sice současnou situaci, kdy veřejnost nemá vůbec žádnou možnost se vyjádřit k většině stavebních záměrů, ale z neznámých důvodů redukuje ochranu životního prostředí na ochranu stromů a chráněných rostlin a živočichů. Ochrana krajiny v poslaneckém návrhu zcela chybí,” varuje Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

“Životní prostředí nelze redukovat na ochranu stromů a chráněných živočichů. Veřejnost by měla mít právo vyjádřit se také k nevratným záborům půdy, zásahům do krajiny nebo ochraně vody. V době klimatické krize jsou tato témata stále naléhavější. Budeme proto dále apelovat na poslance, aby umožnili veřejnosti chránit přírodu a krajinu tak, jak to předpokládá zákon o ochraně přírody a krajiny, tedy všech jejích složek,” vysvětluje architektka Anna Vinklárková ze sdružení Arnika.

Otevřený dopis poslancům, který podpořilo již 140 spolků, obsahuje žádost, aby poslanci obnovili účast veřejnosti v rozsahu, v jakém byla do roku 2018. Podporu účasti veřejnosti vyjádřil rovněž úřad ombudsmana. Návrhy novely stavebního zákona a zákonů souvisejících, jsou nyní projednávány ve výborech poslanecké sněmovny. Poslanci mohou předkládat pozměňovací návrhy do konce druhého čtení, které je naplánováno na 7. března. Třetí čtení, kde se bude o návrzích hlasovat, bude pravděpodobně 22. března.

^[1] Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku (sněmovní tisk č. 329) předkládají poslanci Kocmanová (Piráti), Krutáková (STAN), Slavík (TOP09) a David Šimek (KDU-ČSL).

“K otevřenému dopisu se k dnešnímu dni připojilo už 110 spolků a další se stále přidávají. Neustále nám kvůli tomu do Arniky někdo volá nebo píše. Trápí to každého, komu záleží na životním prostředí, či se obává zásadních proměn místa, kde žije. Pokud poslanci tento návrh nepodpoří, půjdou proti svým vlastním voličům,” upozorňuje Anna Vinklárková z organizace Arnika. 

“Radovali jsme se, když jsme si v programovém prohlášení vlády přečetli, že vláda zavede u staveb jednotné environmentální povolení, které by zaručovalo nejen důslednou ochranu životního prostředí, ale rovněž účast veřejnosti. Bohužel během projednávání došlo k takové úpravě návrhu zákona, že veřejnost vypadla. Vyzýváme proto poslance, aby tuto chybu napravili,” vysvětluje Petra Kolínská ze Zeleného kruhu. 

Zásadních důvodů pro účast veřejnosti v povolování staveb je hned několik: Právo na příznivé životní prostředí je zaručeno Listinou základních práv a svobod a podle občanského zákoníku patří k základním právům každého člověka. Veřejná kontrola a transparentnost rozhodování úřadů je nenahraditelným protikorupčním opatřením a prevencí před některými chybnými rozhodnutími úřadů. Tím, že se potenciální spory vyřeší už v procesu povolování staveb, předejdeme soudním sporům. Díky spolkům byly již v minulosti zachráněny  před necitlivými stavebními záměry některé přírodní lokality nebo došlo k přepracování a zlepšení návrhů staveb. Spolky povolování staveb nezdržují – účast veřejnosti prostřednictvím spolků byla radikálně omezena před čtyřmi lety – ke zrychlení povolování staveb však nedošlo. 

“Vyloučení veřejnosti z povolování staveb, které mají dopady na životní prostředí, způsobené schválením pozměňovacího návrhu Jaroslava Foldyny (tehdy ČSSD, dnes SPD) v roce 2017, nebylo odsouzeno jako protiústavní nejtěsnějším poměrem 8:7 soudců. Ani mezi ústavními soudci tedy nebyla jasná shoda a přestože verdikt soudu je, že protiústavní tento zásah do práv veřejnosti nebyl, neznamená to, že nám nevzal naše práva. Žádáme proto poslance demokratických stran, aby tuto chybu napravili a práva občanům vrátili,” vysvětluje Anna Vinklárková. 

“Piráti a STAN slíbili ve svém předvolebním programu, že se zasadí o obnovení práva veřejnosti vyjadřovat se ke stavbám, pokud mají dopad na životní prostředí. Další strany koalice se k tomu přihlásily v programovém prohlášení. Nyní se však setkáváme s mlčením nebo mlžením,” uvedla k tomu Petra Kolínská za Zelený kruh.

Nyní bude záležet nejen na potenciální politické shodě v rámci vládní koalice, ale také na hlasu každého poslance. O účast veřejnosti žádá Arnika a Zelený kruh také prostřednictvím otevřeného dopisu poslancům, který podpořilo již 110 spolků. Podporu účasti veřejnosti vyjádřil rovněž úřad ombudsmana. Návrhy novely stavebního zákona a zákonů souvisejících, jsou nyní projednávány ve výborech poslanecké sněmovny. Do 20. února mohou poslanci podávat pozměňovací návrhy. Druhé čtení, kde budou poslanci diskutovat o pozměňovacích návrzích, proběhne pravděpodobně 7. března. Třetí čtení, kde se bude o návrzích hlasovat, bude čtrnáct dní poté. 

Pro více informací prosím kontaktujte odbornici Arniky Annu Vinklárkovou (anna.vinklarkova(a)arnika.org, +420 720 122 358), Petru Kolínskou ze Zeleného kruhu (petra.kolinska(a)zelenykruh.cz, +420 776 552 022) nebo tiskového mluvčího organizace Arnika Luboše Pavloviče (lubos.pavlovic(a)arnika.org, +420 606 727 942).

Otevřený dopis: https://arnika.org/novinky/otevreny-dopis-organizaci-k-ucasti-verejnosti

Tisková zpráva kanceláře ombudsmana: https://www.ochrance.cz/aktualne/2023-01-27-ombudsman_chce_vratit_spolky_do_hry/?fbclid=IwAR3ozJ2oE-MmHdtAzc47_WdMcY6ks5zLkytOVNWliljwGrJIIooxuYZYqUk

Odkaz na záznam debaty: Vy tu stavíte, my tu žijeme - debata o účasti veřejnosti

Přijďte diskutovat 25. ledna od 19:00 do Městské knihovny na Mariánském náměstí s: 

Mgr. Petr Hladík – náměstek člena vlády MŽP

JUDr. Petr Svoboda, Ph.D. – odborník na právo životního prostředí, stavební právo a účast veřejnosti

Ing. Hana Landová – Hospodářská komora České republiky

Mgr. Petra Kolínská – pověřena vedením Zeleného kruhu, asociace ekologických nevládních organizací

Moderátorkou večera bude Táňa Zabloudilová

Záznam debaty si můžete pustit zde.

Vláda dosáhla v pěti ekologických tématech nezanedbatelného posunu k lepšímu (rozvoji obnovitelných zdrojů, evropské a mezinárodní politice ochrany životního prostředí, ochraně půdy a zemědělské krajiny, ochraně zájmů životního prostředí při povolování staveb a v kontextu energetické krize i v tom, že neuhnula od útlumu uhlí). Avšak v žádném ze svých slibů nedosáhla tak výrazného pokroku, jakého za první rok mohla (či přímo slibovala). 

V dalších šesti případech došlo pouze k drobnému posunu k lepšímu či mírně převažují dosavadní dílčí pozitivní kroky - jedná se o ochranu ovzduší, snižování množství odpadů, ochranu cenných území a druhů, zadržování vody v krajině, energetické úspory a dopravu. Jedno  téma (těžbu surovin) vláda zanedbala a nedošlo celkově k žádnému posunu či byly v rovnováze dílčí drobné pozitivní i negativní kroky. Drobný posun k horšímu či mírně převažují negativní kroky nastal v tématu ochrany a obnovy lesů, zejména nečinností Ministerstva zemědělství či přijetím nefunkčních opatření. Výrazný posun k horšímu probíhá v oblasti jaderné energetiky a účasti občanů při povolování stavebních záměrů. 

Největší kontrast mezi sliby z programového prohlášení a realitou je v případě lesů, kde vláda slibovala zásadní změnu přístupu k hospodaření i regulaci přemnožené zvěře a výsledek je zatím fakticky žádný. Stejně tak vláda slibovala posílení účasti veřejnosti v rozhodování o stavbách a místo toho účast dále omezuje.

V roce 2022 ekologické organizace hodnotily Programové prohlášení tak, že z 15 hodnocených oblastí měla vláda celkem pět, kde předkládá konkrétní komplexní pozitivní plán - jedná se o ozdravení českých lesů, chráněná území a druhy, zadržování vody v krajině, půdu a zemědělství a odklon od uhlí. Ve třech dalších oblastech (ovzduší, odpady a obnovitelné zdroje) měla vláda konkrétní pozitivní závazky, ale chybí komplexní strategie a důležité detaily k řešením. Ve čtyřech oblastech (energetické úspory, těžba surovin, účast veřejnosti a celková klimatická politika) zůstává vláda na úrovni obecných deklarací bez důležitých řešení. V jednom případě (jaderná energetika) hodnotily ekologické organizace závazek z programového prohlášení jako vyloženě negativní, když bez dalších podmínek podporuje výstavbu jaderného bloku v Dukovanech. 

Jiří Koželouh z Hnutí DUHA výsledky komentuje:

“Rok od chvíle, kdy vláda Petra Fialy získala získala se svým programem důvěru poslanců a poslankyň, udělala pokrok v jedenácti z patnácti ekologických témat, které dlouhodobě sledujeme. Pouze ve čtyřech tématech však došlo k zásadnějším krokům a většímu celkovému posunu. A v žádném ze svých závazkům nedosáhla tak výrazného pokroku, jakého za první rok mohla (či přímo slibovala). Největší skupinu ekologických témat - celkem šest - tvoří oblasti, kde vláda udělala spíše první nesmělé kroky ke zlepšení. Oproti minulým letům je třeba ocenit, že stát konečně razí rozvoj obnovitelných zdrojů, byť je otázka, jak by to vypadalo, kdyby jej k tomu nedotlačila až válka a související tvrdé omezení přístupu k fosilním palivům z Ruska. Naopak vláda zásadně zaostala za svým programem v oblasti změny lesního hospodaření a ozdravení lesů, což vede ke škodám a zhoršování stavu krajiny.”

Petra Kolínská ze Zeleného kruhu říká: "Vládní prohlášení považujeme za závazný dokument. Apelujeme proto na dotčené ministry, aby se zaměřili na oblasti, kde se zatím sliby nedaří plnit, aniž je pro to rozumný důvod." 

Kompletní tisková zpráva k přečtení zde.

Poslanecká sněmovna dnes zahájila projednávání balíčku zákonů, které mají reformovat proces povolování staveb. [1] Jedním z pravidel, o kterých se bude rozhodovat, je účast veřejnosti v řízeních o povolování staveb. Celkem 150 neziskových organizací a spolků požaduje, aby byla obnovena pravidla, která platila do konce roku 2017. To znamená, aby se spolky mohly účastnit povolování staveb v případě, že jsou dotčeny zájmy dle zákona o ochraně přírody a krajiny. Spolky na problém upozornily happeningem na Malostranském náměstí. Akce se zúčastnili senátor Marek Hilšer, obhájkyně lidských práv a bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo sochař Kurt Gebauer.

“Občané a spolky, kterým záleží na ochraně životního prostředí, získali po revoluci možnost připomínkovat záměry, které významně ovlivňují životní prostředí. Toto občanské právo je ale postupně omezováno. Vláda nyní udělala další krok, který nás vzdaluje od demokratických principů,” upozornila Anna Šabatová. 

“Je čas vrátit ekologickým spolkům práva, o která přišla v roce 2017. Pětiletý experiment ukázal, že povolovací řízení není pomalé kvůli nim. Rozhodování úřadů se totiž nezrychlilo,” uvedla Petra Kolínská z asociace Zelený kruh.

“Chceme, aby vláda dodržela slib, který dala v programovém prohlášení. Občané mají mít možnost ovlivňovat výstavbu v místě, kde žijí. Vláda tzv. demokratických stran by měla vrátit práva občanům. Překvapivě ale dělá pravý opak a chystá se další práva veřejnosti sebrat. Paradoxně Babišova verze stavebního zákona [2] dávala veřejnosti více možností,” upozornila Anna Vinklárková z organizace Arnika.

90 % řízení, v nichž se rozhoduje o kvalitě životního prostředí, je pro spolky nepřístupná. Výzkumy přitom ukazují, že nevládní organizace a spolky, které se věnují ochraně životního prostředí, mají důvěru veřejnosti, a to dlouhodobě. [3] “Pokud vláda schválí návrh zákona v této podobě, postaví se proti vlastnímu programovému prohlášení a dokonce proti svým občanům, jimž na životním prostředí záleží. Občané spolkům věří, kdy jim začnou věřit politici?” ptá se Vinklárková.

“Snaha politiků umlčovat ekologické organizace při přípravě důležitých rozhodnutí, místo aby využili odborné know-how a inovace, které ekologické organizace při řešení složitých výzev nabízejí jak na místní, tak celostátní úrovni, nedává žádný smysl. Požadujeme, aby vláda veřejnost neumlčovala a naopak jí umožnila zapojovat se do mnohem většího počtu řízení než dnes,” uzavírá Kolínská.

14. prosince 2022 proběhlo v Poslanecké sněmovně první čtení novely nového stavebního zákona, návrhu zcela nového zákona o jednotném environmentálním stanovisku a balíčku změnových zákonů. Lhůta na projednání ve výborech by měla být minimálně 60 dnů, druhé čtení tedy bude probíhat někdy v druhé polovině února 2023 a třetí čtení nejdříve 14 dnů poté.

Seznam spolků, které podporují výzvu

Výzvu podporují tyto organizace a spolky:

2. Alternativa - Dolní Cerekev
8jinak! - Praha 8
Architekti bez hranic - Praha 10
Arnika - celorepubliková působnost
Ateliér pro životní prostředí - Praha 10
Auto*mat - Praha 2
Beleco - Praha 6
Borský spolek - Bor
Calla - České Budějovice
Centrum pro dopravu a energetiku - Praha 7
Centrum pro komunitní práci - Praha 2
Česká křesťanská environmentální síť - Jablonec nad Nisou
Česká společnost ornitologická - celorepubliková působnost
Česká společnost pro právo životního prostředí - celorepubliková působnost
Čisté nebe - Ostrava
Čmeláci PLUS - Praha 5
ČSOP Fergunna Teplice - Teplice
ČSOP JARO Jaroměř - Jaroměř
ČSOP Jihlava - Jihlava
ČSOP Kokonín - Jablonec nad Nisou
ČSOP Pantoflíček - Bílé Karpaty
ČSOP Přírodní park Prokopské a Dalejské údolí - Praha 5
ČSOP Přírodní park Šárka - Lysolaje - Praha 6
ČSOP Rybák Svitavy - Svitavy
ČSOP Strakonice - Strakonice
ČSOP Šumperk - Šumperk
Děti Země - celorepubliková působnost
Děti Země - Klub krajina a památky Křivoklátska, pobočný spolek - Točník
Dvorní zookoutek U Pipinga - Jaroměřice nad Rokytnou
Dvořákova stezka - Nelahozeves
Egeria - Otrokovice
Ekoinfocentrum ZO ČSOP - Jihlava
Eurosolar.cz - Praha 1
Fiducia - Ostrava
Frank Bold - celorepubliková působnost
Fridays for Future - celorepubliková působnost
Gaudium - Praha 3
Greenpeace - celorepubliková působnost
Hnutí Brontosaurus - Brno
Hnutí Duha - celorepubliková působnost
Chráníme stromy - Pardubice
CHRÁNÍME VODU - celorepubliková působnost
Iuridicum Remedium - Praha 3
Javořice - Telč
Jestřábník, spolek pro ochranu přírody a krajiny - Roztoky
Jihočeské matky - České Budějovice
Jiráskova čtvrť - Praha 4
Kamarádi Karlov - Praha 2
Klub Za starou Prahu - Praha 1
Konopa - Praha 3
Koridor D8 - regionální působnost
Krajina Novohradska - Benešov nad Černou
Krásné Kobylisy - Praha 8
Krasohledný spolek Dobeška - Praha 4
Krocan - Praha 9
Libocké občanské sdružení - Praha 6
Limity jsme my - celorepubliková působnost
Lipensko pro život - Praha 4
Loučeň – zdravé místo pro život - Loučeň
Nadace na ochranu zvířat - Praha 4
Naplaveno - Jistebnice
Náš domov (spolek zabývající se ochranou životního prostředí Rudolfova a okolí) - Rudolfov
Naše budoucnost bez uranu - Brzkov
Nechceme úložiště Kraví hora - Moravecké Pavlovice
NesedímSousedím - Praha 6
NESEHNUTÍ - Brno
NUDLE - Zdice
Občané Prahy 1 - Praha 1
Občané za zachování životního prostředí - Kozmice
Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí - České Budějovice
Občanské sdružení Masarykova čtvrť - Brno
Obchvat - Znojmo
OBRAZ - Obránci zvířat - celorepubliková působnost
Ochrana Dalejského údolí - Praha 5
Ochrana Roztyl - Praha 11
Okrašlovací spolek čelákovický - Čelákovice
Okrašlovací spolek Zdíkovska - Zdíkov
Olšina - Horní Planá
Pankrácká společnost - celorepubliková působnost
Pavučina - Praha 6
Pelyněk - Prachatice
Permakultura CS - celorepubliková působnost
Pěšky městem - Praha 6
Platforma za kvalitní dopravní infrastrukturu - Praha 1
Praha pro život - Praha 13
Pražská pastvina - Praha 5
Probuďme Nusle - Praha 4
Prokopovo - Praha 5
Proti-plotu - Praha 8
Přátele přírody - Praha 8
Příroda pro Mokrou - Černá v Pošumaví
Re-set - ČR
Rokytka žije - Praha 9
Říční krajina - Rohozná
Sdružení pro rozvoj kolejové dopravy - Praha 10
Sdružení Tejnka - Praha 6
Sdružení Zdravé Ústí - Ústí nad Labem
Semenec - Týn nad Vltavou
SEVER – Středisko ekologické výchovy - Horní Maršov, Litoměřice, Hradec Králové
Síť ekologických poraden STEP - Brno
Slušná firma - Praha 4
Snesitelné bydlení v centru Prahy - Praha 1
Sousedé Lužánek - Brno
Společně pro Šestku - Praha 6
Společnost pro trvale udržitelný rozvoj (STUŽ) - celorepubliková působnost
Spolek FRYGATO - EKO - Karviná
Spolek Hájovna - Praha 6
Spolek chatařů a majitelů loděnic Radslavská zátoka - České Budějovice
Spolek chatařů Radslav - České Budějovice
Spolek občanů na ochranu životního prostředí - Plzeň
Spolek občanů Permanent - Nymburk
Spolek pro Břevnov - Praha 6
Spolek pro Červený vrch - Praha 6
Spolek pro Ďáblice - Praha 8
Spolek pro obnovu zašlé krásy Struhaře - Lubenec
Spolek pro ochranu příznivých životních podmínek od Bulovky po Šalamounku v Praze 5 - Praha 5
Spolek pro ochranu zeleně Na Krejcárku - Praha 3
Spolek SOS Na Skalním - Lipník
Spolek Střížkov 8 - Náš domov - Praha 8
Spolek T.G.M. novevrato.cz - České Budějovice
Spolek za ochranu Střešovic a Břevnova - Praha 6
Spolek za zachování rázu krajiny Zašové - Zašová
Spolek za záchranu Klamovky - Praha 5
Spolu na Petřinách - Praha 6
Statek - Hlavice
Stop Tunelům - Ústí nad Labem
Svárovská alej svobody - Letovice
Svoboda zvířat - celorepubliková působnost
Šumava domovem - Kubova Huť
ŠumavaNeNaProdej - Frymburk
Tilia Thákurova - celorepubliková působnost
Tisovka - Tatobity
Tvůrčí produkční skupina Remízek - Praha 5
Újezdský STROM - Praha 21
Univerzity za klima - celorepubliková působnost
Ústecké šrouby - Ústí nad Labem
Voda a zeleň v Písku - Písek
Za Invalidovnu! - Praha 8
Za klidnou Papírenskou - České Budějovice
Za krásnou Olomouc - Olomouc
Za krásnou Ostravu - Ostrava
Za Radouň krásnější -  Okrouhlá Radouň
Za záchranu kostela sv. Jiljí - Lubenec
Zachovalý kraj - Jistebnice
ZaPět - Praha 5
Zdravý domov Vysočina - Budišov
Zelená pro Pardubicko - Pardubice
Zelené Roztyly - Praha 11
Zelený dům Chrudim - Chrudim
Zelený kruh - ČR
Zvonečník - Praha 1
Živá vila - Prachatice

Výzva spolků je ke stažení zde.

[1] Jde o návrh novely stavebního zákona, návrh zákona o jednotném environmentálním stanovisku a novela řady sovisejících zákonů, mezi něž patří i zákon o ochraně přírody a krajiny.

[2] Babišova verze stavebního zákona, která plánovala rozsáhlou reorganizaci úřadů tím, že plánovala integrovat stanoviska životního prostředí do stavebních řízení a příslušné úředníky přesunout na stavební úřady, musela prohlásit stavební úřady za úřady ochrany přírody a krajiny, čímž by veřejnost na základě zákona o ochraně přírody a krajiny měla do stavebních řízení přístup.

[3] Např. nedávný výzkum Akademie věd ČR zde: https://cvvm.soc.cas.cz/cz/tiskove-zpravy/ostatni/ekologie/5615-hodnoceni-ochrany-a-stavu-zivotniho-prostredi-zari-az-listopad-2022

Zelený kruh začal mapovat překážky, se kterými se při přípravě/realizaci adaptačních opatření potkávají zástupci veřejné správy a městských organizací. Mapování proběhlo v roce 2022 formou hloubkových rozhovorů (11 organizací, 5 setkání) a anketního průzkumu (700+ oslovených, 130+ respondentů vyplnilo dotazník).

Mapování ukázalo, že v oblasti výsadby stromů jsou nejčastější komplikací kolize s inženýrskými sítěmi, obtížná vyjednávání s dalšími aktéry v území, ale také nedostatek financí na kvalitní řešení výsadby a následnou kvalitní údržbu a péči o stromy.

Podobně u opatření s dešťovou vodou bývá podle respondentů nejčastější překážkou finanční náročnost jejich realizace i následné správy a údržby, ale také nízká motivace či ochota veřejných správců i soukromých vlastníků nová řešení zavádět.

Jako výraznou komplikaci na úrovni plánování výstavby a rozvoje města vnímá velká část respondentů přílišný tlak na zahušťování vnitřního města a s tím související rapidní úbytek nezpevněných ploch. Výrazná většina také uvádí, že by v tomto ohledu pomohla např. závazná ochrana zelených vnitrobloků v územním plánu). 

V oblasti organizace a projektového řízení je nejčastěji zmiňovaným problémem praxe zadávání veřejných zakázek s kritériem nejnižší ceny bez důrazu na kvalitu nabízení služby. Výrazná shoda panovala na tom, že komplikace způsobuje nedostatečná koordinace záměrů a sdílení informací mezi městskými subjekty, ale také nedostatek personálních kapacit pro časově i odborně náročnou agendu adaptačních opatření.

Na základě identifikovaných bariér by respondenti nejčastěji ocenili zlepšení vzájemné komunikace a včasnou koordinaci záměrů napříč subjekty HMP, ale i se soukromými investory. Dále navýšení rozpočtů nejen na samotnou realizaci adaptačních opatření ale také na následnou správu a údržbu, ale také legislativní podporu ze strany HMP (např. ochrana vnitrobloků, vymahatelnost standardů HDV, přísnější ochrana zemědělského půdního fondu). 

Celá zpráva z mapování je dostupná zde (odkaz pro stažení):

Projekt vznikl s finanční podporou hlavního města Prahy a Active Citizens Fund.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje zrušit standardní způsob povolování stavebních záměrů,  pokud se jakkoli vztahují k výrobě energie z jádra. Nově otevřené lomy, výstavba silnic, jaderné elektrárny, vedení vysokého napětí či malé jaderné reaktory), ale třeba také konečné úložiště vysoce radioaktivních odpadů mají být umisťovány do volné krajiny bez řádného projednání. Návrh přitom nerespektuje legislativu EU, kterou je Česká republika vázána. Zelený kruh proto podává v rámci dnes končícího připomínkové řízení zásadní námitky.

Pod záminkou ochrany klimatu navrhuje MPO zrušit při povolování nových jaderných reaktorů a související infrastruktury standardní povolovací procesy. Zrušeno má být posouzení všech kladů a záporů a vypořádání připomínek dotčených subjektů, konkrétně odborníků veřejné správy, samospráv, majitelů pozemků a veřejnosti žijící v místě záměru.

Nejkomplikovanější stavby typu jaderných elektráren, které si zaslouží pečlivé posuzování a vyvažování dopadů, mají být povolovány rychle a bez možnosti návrh kritizovat. Radikálně zjednodušené podmínky povolování se mají týkat také hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, těžby nerostů, výstavby silnic a instalace vedení vysokého napětí. Takové uvolnění pravidel pro povolování je podle ekologických organizací naprosto nepřijatelné a znamená návrat do praxe
režimu před rokem 1989.

Návrh mimo jiné předpokládá:

• Zkrácení všech lhůt pro vyjádření, některé mají být pouhých deset dnů
• Zrušení možnosti odvolat se proti povolení
• Automatický souhlas dotčených orgánů, pokud se nevyjádří ve zkrácené lhůtě
• Stanoviska dotčených orgánů nebudou závazná
• Radikální omezení vlastnických práv formou uvalení věcného břemene nebo rozsáhlého vyvlastnění
• Vláda by umožnila umístění záměrů bez ohledu na stanovisko kraje a dotčených obcí.

Předložený návrh nerespektuje závazky, které pro Českou republiku vyplývají z předpisů EU a mezinárodních úmluv. Směrnice a nařízení EU nepřipouštějí u staveb zásadně ovlivňujících životní prostředí fikci souhlasu nebo zrušení přezkumu formou odvolání a požadují zachování práva veřejnosti podílet se na rozhodování.

Edvard Sequens, vedoucí energetických projektů Calla – Sdružení pro záchranu prostředí říká: „Pod záminkou energetické bezpečnosti mají složité a rizikové projekty získat ten nejsnazší způsob schvalování. Povolit nový jaderný reaktor má být mnohem jednodušší než povolit výstavbu bytového domu nebo sportoviště, a to bez ohledu na ochranu práv dotčených obyvatel, životního prostředí, nebo třeba dědictví historie.“

Petra Kolínská z kanceláře Zeleného kruhu upozorňuje: „Záměr otevřít nový lom nebo umístit novou komunikaci k budoucímu jadernému reaktoru bude mít přednost také před územním plánem kraje i dotčených obcí. Záměry pro tzv. “podporu výstavby nízkouhlíkových výroben energie a dalších záměrů podporujících dekarbonizaci hospodářství” zahrnují velmi širokou paletu projektů a mohou se realizovat na mnoha místech České republiky.“

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: “Česko zaostalo v obnovitelných zdrojích a proto potřebuje odstranit bariéry pro jejich rozvoj, aby bylo povolování rychlé, transparentní, a samozřejmě v souladu se zájmy ochrany přírody. Jakkoliv Ministerstvo průmyslu přichází i aktuálně s rozumnými návrhy na rozvoj obnovitelných zdrojů, tyto teze jsou – s prominutím – úlet. Nenapadá mě jiné označení pro vymýšlení, jak odstranit veřejnost a obce z posuzování jaderných reaktorů, které se budou stavět za deset a více let, pokud vůbec. Tím spíše, že na jejich urychlení tento návrh nejspíš vůbec nebude mít vliv.”

Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace ČR, říká: “Vláda by se měla zaměřit především na to, abychom už konečně dohnali to, co jsme zaspali v obnovitelných zdrojích. Premiér Petr Fiala místo toho upozorňuje, že OZE nejsou stabilní a že pro Česko nejsou tak ideální jako pro jiné země, a ministerstvo průmyslu a obchodu pak dokonce přišlo s návrhem zrušit standardní způsob povolování stavebních záměrů, pokud se jakkoli vztahují k výrobě energie z jádra. Přitom potenciál, který máme v solárních panelech a větrných elektrárnách, zůstává nevyužit.”

Vláda bude ve čtvrtek, 27. 10. 2022, pokračovat v projednávání balíku zákonů ke stavebnímu právu. V jeho rámci se ministři chystají omezit právo občanů vyjadřovat se ke stavebním záměrům, které mají prokazatelný vliv na životní prostředí. Dvacet organizací sdružených v asociaci Zeleného kruhu apeluje v otevřeném dopise na členy vlády, aby dodrželi programové prohlášení, a neomezovali právo veřejnosti připomínkovat stavební záměry ovlivňující životní prostředí.

V souvislosti s reformou stavebního práva jsou na stole dvě varianty: první varianta vychází z toho, co bylo schváleno již v minulém volebním období a dosud nenabylo účinnosti, a přiznává spolkům právo vyjadřovat se např. ke kácení stromů nebo záboru zelených ploch. Druhá varianta, prosazovaná zejména Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem dopravy, má vyloučit veřejnost i z těch řízení, kterých se dnes účastnit může podle starého stavebního zákona. Zejména se jedná o řízení o povolení výjimek ze zákazů týkajících se chráněných druhů rostlin a živočichů.
Rozhodování o složitém balíku zákonů řešícím stavební právo vláda minulý týden přerušila a tento čtvrtek se má definitivně rozhodnout o vládní podobě návrhu. Spor mezi MŽP a MPO a MD o rozsah práv veřejnosti však nebude na straně MŽP řešit ministryně Hubáčková. Ta totiž ohlásila, že se jednání vlády ze zdravotních důvodů již nezúčastní. Na konci října navíc ve funkci ministryně končí. „Vláda se k principu účasti veřejnosti přihlásila ve svém programovém prohlášení, teď se však chystá udělat pravý opak. Vyloučit veřejnost téměř ze všech řízení navrhuje mj. ministr Síkela za STAN, ačkoli právě toto hnutí mělo ve svém předvolebním programu jasný slib vrátit veřejnosti možnost podat připomínky ke stavebním záměrům, pokud se dotýkají životního prostředí,“ uvedla Petra Kolínská, zastupující asociaci nevládních organizací Zelený kruh.

V otevřeném dopise spolky mj. upozorňují na to, že ministerstva nemají svůj požadavek na vyloučení veřejnosti opřen o žádná data či analýzy. Stejně tak veřejná správa stále nemá analýzu důvodů, proč stavební úřady nerespektují při rozhodování zákonem stanovené lhůty. Radikální omezení práv veřejnosti, který platí od roku 2018, přitom ke zrychlení povolování nevedlo.

Vývoj práva veřejnosti účastnit se povolovacích řízení

Proč je účast veřejnosti v povolování staveb důležitá:
Právo na příznivé životní prostředí je zaručenou ústavou a podle občanského zákoníku patří k základním osobnostním právům každého člověka (čl. 35 Listiny základních práv a svobod, § 81 odst. 2 občanského zákoníku).
Veřejnost má na základě evropské legislativy garantováno právo podat proti pravomocnému povolení, jež ovlivňuje životního prostředí, žalobu. Soud na případná pochybení správních úřadů ale může reagovat pouze zrušením povolení, vydat nové a lepší nemůže. Tento postup vede k výrazným zásahům do právní jistoty zejména investora, a je z pohledu všech účastníků nejméně
výhodný.
Veřejná kontrola rozhodování správních úřadů: občané, kteří mají právo se prostřednictvím spolků účastnit povolovacích řízení dotýkajících se kvality životního prostředí v místě jejich domovů, přispívají k včasné nápravě nezákonných rozhodnutí správních úřadů. Vidět má být nejen na smlouvy veřejného sektoru nebo platy politiků, ale také na rozhodování úřadů, pokud se bezprostředně týká občanů v místě jejich domovů.
Příklady, kdy to dobře dopadlo: nejvýznamnějším přínosem účastenství spolků je množství zachráněných přírodních hodnot a lokalit před necitlivými stavebními či těžebními záměry. Řada projektů byla na základě argumentace spolků upravena nebo projekty nebyly realizovány.

Otevřený dopis podepsaly tyto organizace

Otevřený dopis dvaceti ekologických organizací: neumlčujte veřejnost.

V souvislosti s reformou stavebního práva jsou na stole dvě varianty: první varianta vychází z toho, co bylo schváleno již v minulém volebním období, a přiznává spolkům právo vyjadřovat se např. ke kácení stromů nebo záboru zelených ploch. Druhá varianta, prosazovaná zejména Ministerstvem průmyslu a obchodu, má hlas veřejnosti z povolování staveb až na výjimky úplně vyloučit.

„Vláda se v programovém prohlášení zavázala k tomu, že občané budou mít možnost vyjadřovat se k projektům, které ovlivní jejich životní prostředí. Návrh Ministerstva průmyslu a obchodu je s tímto závazkem v přímém rozporu. Situaci komplikuje i fakt, že důležitý zákon bude předkládat ministryně Hubáčková, která ohlásila odchod z vlády,“ uvedla k tomu Petra Kolínská, která vede za Zelený kruh projekt Měníme klima v legislativě.

Advokát Petr Svoboda, který podával kvůli omezování práv veřejnosti jménem skupiny senátorů stížnost k Ústavnímu soudu, k tomu uvedl: „Ústavní soud poměrem hlasů 8:7 konstatoval, že omezování práv veřejnosti schválené v roce 2017 není v rozporu s Ústavou. Vláda Petra Fialy má nyní možnost říci, zda považuje občany za partnery při rozhodování o životním prostředí našich měst, nebo zda půjde Česká republika maďarskou cestou oklešťování občanských práv.“

„Omezení práv veřejnosti, které platí již čtyři roky, povolování staveb nezrychlilo. Je proto načase vrátit veřejnosti možnost vyjádřit se relevantním způsobem k záměrům, které bezprostředně ovlivní životní prostředí,“ upozorňuje Anna Vinklárková z organizace Arnika.

„Stát investuje stovky milionů do výsadby nových stromů a využívá k tomu tisíce dobrovolníků. Když se však stejní lidé chtějí vyjádřit k návrhům stromy kácet, stát jejich hlas umlčuje,“ upozornila Petra Kolínská.

Proč je účast veřejnosti v povolování staveb důležitá:

• Právo na příznivé životní prostředí je zaručenou ústavou a podle občanského zákoníku patří k základním osobnostním právům každého člověka (čl. 35 Listiny základních práv a svobod, § 81 odst. 2 občanského zákoníku).
• Veřejnost má na základě evropské legislativy garantováno právo podat proti pravomocnému povolení, jež ovlivňuje životního prostředí, žalobu. Soud na případná pochybení správních úřadů ale může reagovat pouze zrušením povolení, vydat nové a lepší nemůže. Tento postup vede k výrazným zásahům do právní jistoty zejména investora, a je z pohledu všech účastníků nejméně výhodný.
• Veřejná kontrola rozhodování správních úřadů: občané, kteří mají právo se prostřednictvím spolků účastnit povolovacích řízení dotýkajících se kvality životního prostředí v místě jejich domovů, přispívají k včasné nápravě nezákonných rozhodnutí správních úřadů. Vidět má být nejen na smlouvy veřejného sektoru nebo platy politiků, ale také na rozhodování úřadů, pokud se bezprostředně týká občanů v místě jejich domovů.
• Příklady, kdy to dobře dopadlo: nejvýznamnějším přínosem účastenství spolků je množství zachráněných přírodních hodnot a lokalit před necitlivými stavebními či těžebními záměry. Řada projektů byla na základě argumentace spolků upravena nebo projekty nebyly realizovány.

Větší zima na úřadech i méně světla v ulicích čekají obyvatele českých měst a obcí. Právě k takovým úsporám mohou nejsnáze sáhnout nová vedení radnic po blížících se komunálních volbách ve snaze provést města energetickou krizí. Měla by však nejen spořit, ale zamyslet se i nad tím, jak se stát co nejvíce soběstačnými, radí experti. Aktuálně.cz přináší čtvrtý díl volebního speciálu.

Pro turisty to byl nevídaný pohled. Jindy perfektně nasvícené Národní divadlo, budova Rudolfina a další více než stovka pražských památek se první červnovou noc schovaly do tmy. Světla zhasla už hodinu před půlnocí, radnice tak reaguje na prudké zdražení elektřiny. Ta spolu s cenou tepla rychle stoupá od únorové ruské invaze na Ukrajinu. Nejistotu zesiluje hrozba odpojení měst od plynu, který převážně pochází právě z Ruska.

Díky časnějšímu zhasnutí památek ušetří Praha 1,6 milionu korun ročně. V 93miliardovém rozpočtu může tato částka vypadat malá, znamená však jen jedno z mnoha úsporných opatření, která města v posledních měsících zavádějí. Právě energetika je nečekaně naléhavou výzvou pro obce všech velikostí.

Celý článek na zpravy.aktualne.cz a rozcestník na další články z projektu Měníme klima v legislativě naleznete zde.

Celý podklad Zeleného kruhu k problému úbytku zemědělské půdy na úkor zástavby, zákonu č. 344/1992 o ochraně zemědělského půdního fondu a stavebnímu zákonu je dostupný zde.

Ekologické organizace sdružené v Zeleném kruhu dnes odeslaly lídrům pěti vítězných politických uskupení výzvu k uvážlivému postupu při úpravách nového stavebního zákona. Stavební zákon měl přinést zrychlení rozhodovacích procesů, vnáší ale do rozhodování chaos. Jeho změna je nezbytná. Revizi schváleného stavebního zákona ale nejde redukovat pouze na organizační uspořádání stavebních úřadů. Úpravy musí zajistit také kvalitnější plánování a povolování staveb či lepší ochranu půdy a veřejné zeleně. Zásadnější změny přitom slíbily před volbami oba volební bloky.

Při projednávání návrhu nového stavebního zákona v minulém volebním období upozorňovali zejména zástupci KDU-ČSL, STAN a Pirátů na špatně nastavené principy ochrany veřejných zájmů, a to zvlášť v oblasti životního prostředí.

Ve svých volebních programech pak strany kladly důraz na ochranu zemědělské půdy před zábory kvůli výstavbě. Oba bloky také spojuje záměr reformovat územní plánování s cílem posílit pravomoci samospráv a více dbát na adaptační opatření v souvislosti se změnami klimatu. (1)

„Klíčem k naplnění předvolebních záměrů je moderní stavební právo. Apelujeme proto na vznikající koalici, aby neopakovala chyby předchozí vlády, která tato témata ve stavebním zákoně zcela ignorovala. Revize stavebního zákona musí být připravena důkladně a transparentně, a to vyžaduje minimálně dvouletý odklad účinnosti,“ uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

„Pokud má být stavební zákon funkční a stabilní, jeho oprava musí proběhnout se zapojením řady aktérů a s férovým vypořádáním jejich připomínek. Klientelistický legislativní zmetek, který tu zůstal po předchozí vládě, nelze postavit na nohy jen několika drobnými úpravami ohledně uspořádání stavebních úřadů,“ uvedl ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.

Podle Zeleného kruhu vyžaduje stavební zákon úpravu v těchto oblastech (detaily zde)

• O záboru půdy či likvidaci veřejné zeleně mají rozhodovat příslušné odborné úřady pro ochranu přírody v jednom správním řízení (tzv. jednotné environmentální povolení)
• Zemědělská půda si zaslouží zvýšenou ochranu před zástavbou
• Výstavba v transformačních a rozvojových plochách má probíhat na základě detailních a závazných zastavovacích plánů
• Dotčená veřejnost má mít právo podílet se na rozhodování o dopadech staveb na životní prostředí
• Ekonomické nástroje mají být nedílnou součástí pravidel územního rozvoje a výstavby

Poznámky

Ve volebním programu koalice Spolu je uvedeno:

• Ochráníme půdu před zábory a degradací
• Budeme budovat zelená města (zelené střechy, výsadba stromořadí, aktivní hospodaření s dešťovou vodou) a „města krátkých vzdáleností“.
• Podpoříme výstavbu v brownfieldech, aby se zástavba zbytečně nerozšiřovala do zelených ploch
• Při územním a strategickém plánování nám půjde o prevenci vzniku tepelných ostrovů. Zvláštní
• ochranu si zaslouží citlivé objekty, jako jsou školy, zdravotnická zařízení nebo domovy seniorů.
• Lepší podmínky pro obce, které staví domy.
• Moderní a zdravá města místo brownfieldů
• Výstavbu je nutné v prvé řadě odblokovat, urychlit a zbavit byrokracie. Proto výrazně reformujeme stavební zákon, abychom neohrozili výstavbu a zlepšili co nejrychleji dostupnost všech forem bydlení. Prosadíme díky tomu výrazně jednodušší povolování staveb a podpoříme výstavbu až 40 000 nových bytových jednotek ročně.
• Při vyřizování stavebního povolení se budete moci spolehnout na jednoduchou komunikaci s úřady. Celý proces bude možné provést online.
• Díky změnám ve stavebním zákoně celkově zrychlíme a zjednodušíme stavební řízení, které bude také klást menší nároky na stavebníka.
• Posílíme roli samospráv v územním plánování a podpoře bydlení.
• Podpoříme využívání plánovacích smluv.

Ve volebním programu koalice Piráti – STAN je uvedeno

• Do stavebního zákona prosadíme povinnost při územním plánování posuzovat jeho soulad s plány na zmírňování klimatické změny a s adaptací na ni.
• Zásadní je role samospráv i místních občanů. Územní plánování je výsostná pravomoc samosprávy a hlavní nástroj obce k tomu, aby určovala, jak bude vypadat její území. Posílíme roli regulačních plánů, které umožní ovlivňovat stav území do větších detailů, a plánovacích smluv, které umožní zapojit investory do rozvoje obce.
• Stromy do měst patří. Zaktualizujeme legislativu ochranného pásma sítí pro výsadbu zeleně.
• Pro nové stavby a rekonstrukce stanovíme ve stavebním zákoně povinné prvky modro-zelené infrastruktury nebo jejich podíl.
• Zajistíme možnost veřejnosti podílet se na rozhodování o svém okolí ve stavebních a dalších řízeních.
• Stavební řízení musí být rychlé, snadné a klientsky přívětivé. Ideálem je zásada „jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko,“ tedy princip, že stavebník přinese na stavební úřad svou dokumentaci, a dále se nemusí o nic starat. Stanoviska všech dotčených orgánů, vlastníků inženýrských sítí i sousedů si úřad vyžádá sám. Mezi úřady obíhají digitální data, nikoliv stavebník se šanonem.

• Termín: 26.-27.11. 2021
• Čas: pátek 10:00-17:30 | sobota 9-16:30
• Místo: Komunitní centrum Skála, Brno Nový Lískovec
• Přihlašovací formulář: ZDE

Klima se mění, ale české obce a města to příliš nereflektují. Lidé v obcích často nevědí, jak složitý a komplexní problém, jako je klimatická změna, uchopit a účinně na něj reagovat. Do řešení takových problémů by navíc měla být zapojena širší veřejnost – i to může být výzvou.

Chceme proto vytvořit inspirativní a bezpečné prostředí, v němž se setkají různí aktéři, jako jsou zástupci a zástupkyně městských samospráv, odborníci a odbornice, aktivní veřejnost či studenti a studentky, aby společně sdíleli dobrou praxi, diskutovali nad palčivými otázkami v oblasti klimatické transformace měst a obcí a získali nástroje k zapojování veřejnosti do otázek ochrany klimatu na lokální úrovni. Vítáme jak ty, kdo mají zkušenosti, o něž se chtějí podělit, tak ty, kdo mají motivaci něco dělat a hledají inspiraci. 

Společně si můžeme klást tyto otázky:

• Jaká by měla být role měst, obcí a komunit v otázce klimatické transformace? 
• Jaké konkrétní kroky mohou města, obce či komunity dělat v reakci na klimatickou změnu?
• Jak tomu mohou napomoci strategické dokumenty, územní plán, pobídky ze strany měst apod.?
• Co se osvědčilo a na co si dát naopak pozor?
• Jak do tématu dobře zapojovat veřejnost?

Na setkání se prosím přihlašujte skrze TENTO FORMULÁŘ do úterý 10. 11. 2021.

Více o programu:

Akce se koná 26.-27.11. 2021 v komunitním centru Skála v Brně Novém Lískovci. 

V pátek se necháme inspirovat kroky měst a obcí, které na výzvu klimatické transformace již reagují. Po představení případů bude možné některé z nich podrobněji diskutovat s jejich realizátory a realizátorkami. A na koho se můžete těšit?

Starostka Jana Drápalová nám představí, co se podařilo v brněnské městské části Nový Lískovec. Poví nám více o zbudování unikátního parku Pod plachtami chytře hospodařícího s dešťovou vodou, projektu regenerace panelových domů, komplexního přístupu čtvrti k péči o zeleň, zbudování nového komunitního centra v pasivním standardu a dalších projektech.

Další hosté a hostky budou doplněni…

Po tomto bloku posbíráme témata a otázky, které na setkání přinesete vy, účastníci a účastnice, a budeme je společně diskutovat v participativním formátu Open space. Každá*ý se tak bude moci zapojit a přispět k obsahu a výstupům akce.

Protože si myslíme, že účast veřejnosti na rozhodování je klíčová pro úspěch našich kroků reagujících na klimatickou změnu, zaměříme na metody participace celou sobotu. 

Dopolední část seznámí účastníky a účastnice se základními principy participace veřejnosti a jejími specifiky v oblasti ochrany klimatu. Programem provede lektor a facilitátor Martin Nawrath, který vedl řadu procesů zapojování veřejnosti do přípravy adaptačních strategií měst a obcí.

Odpoledne nám maďarská organizace DemNet z Budapešti představí v Česku dosud neviděný nástroj občanské participace, sněm občanů, který organizace úspěšně uspořádala. Skupina místních obyvatel vybraná náhodně a zároveň tak, aby reprezentovala populaci města, drtivou většinou odhlasovala sadu osmi progresivních opatření na ochranu klimatu. Můžeme tento nástroj využít i v českých městech? Tato část programu bude tlumočena.

Naše akce není konference. V jednotlivých blocích počítáme s aktivním zapojením všech zúčastněných, často budeme pracovat v menších skupinách. 

Očekáváme také, že přihlášení přinesou vlastní témata či otázky k tématu “Jak na klimatickou transformaci obcí”, které budeme společně rozpracovávat ve skupinách během pátečního odpoledne. Ať už chcete poradit, získat názor dalších, představit váš projekt, sdílet, co se vám osvědčilo, nebo se pustit do hlubší diskuse některých aspektů, všechna témata jsou vítána! 

Praktické pokyny:

• Na toto setkání se prosím přihlašujte skrze TENTO FORMULÁŘ do úterý 10.11. 2021. Účast vám potvrdíme do 11. 11. 2021.
• Součástí akce bude catering od sociálního družstva Tři Ocásci, který bude zahrnovat oběd a občerstvení při coffee breaks v pátek i v sobotu (zdarma).
• Pokud se účastníte obou dnů setkání, případné ubytování si prosím zajistěte sami*y.
• Za účast na akci nevybíráme žádný poplatek.

Covidová opatření upřesníme před akcí podle aktuálního vývoje vládních nařízení. Předpokládáme ale, že bude nutné se před akcí otestovat a na místě používat respirátory. V krajním případě se bude akce odehrávat ve stejném termínu online, ale budeme se snažit, abychom se mohli skutečně potkat!

Akci pořádá organizace NESEHNUTÍ za podpory Ministerstva životního prostředí, akce nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. Projekt podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.

Poslanecká sněmovna dnes schválila nový stavební zákon. Je to zákon špatný a po volbách by měl být jako jeden z prvních zneplatněn. 

Je to zákon, jehož napsání financovala Hospodářská komora. Je to zákon, který radikálně omezuje pravomoci Ministerstva životního prostředí. Je to zákon, který upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou posuzovaných projektů. Je to zákon, který ignoruje fakt, že potřebujeme řešit změnu klimatu.

Zákon byl schválen hlasy poslanců z klubů ANO a SPD, šest hlasů od KSČM, tři hlasy od nezařazených poslanců a dva hlasy sociální demokracie. Celkem pro hlasovalo 104 zákonodárců, přičemž potřeba jich bylo minimálně 101.

Hned po volbách by měla začít všem aktérům otevřená debata podložená daty o tom, co musí být ve stavebním zákoně, aby byl prospěšný nejen pro velké stavebníky. 

V Zeleném kruhu teď napneme všechny síly k tomu, aby se do budoucí verze nejen stavebního zákona dostaly nástroje, které pomůžou tomu, že 

• města budou odolná vůči klimatické změně, 
• krajina, lesy a úrodná půda budou dobře chráněny před snahou vše zastavět 
• občané budou mít silný hlas při územním plánování místa, v němž žijí

Společná tisková zpráva Arniky, Hnutí DUHA a Zeleného kruhu

Poslanci obdrželi od občanů v posledních čtyřech dnech téměř tisíc emailových zpráv s výzvou, aby zastavili nebezpečný návrh stavebního zákona. Téměř dva a půl tisíce občanů zároveň podpořilo výzvu na webu Zastav to. Senát návrh stavebního zákona jednomyslně odmítl a vrátil poslancům. Nejspíš už zítra na poslance čeká jedno z nejdůležitějších hlasování v tomto volebním období. Pokud chtějí zlepšit a zrychlit rozhodování o stavbách, měli by špatný návrh zákona zamítnout a v novém volebním období připravit nový návrh.

K protestním hlasům profesních a zájmových organizací se přidávají jednotliví občané. Výzvu, kterou na konci minulého týdne spustily nevládní organizace Arnika, Hnutí Duha a Zelený kruh, podpořilo k dnešnímu poledni přes 3000 občanů.

„Na stole je hodně argumentů pro to, aby poslanci zákon neschválili. Nepovedený návrh nedobrou situaci v oblasti výstavby ještě zhorší,“ uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

”Pokud poslanci schválí návrh zákona přes varování odborníků, soudů, Bezpečnostní a informační služby i přes jednohlasné veto v Senátu, bude to jasná zpráva o tom, co si o právech občanů i ochraně veřejných zájmů myslí,” upozorňuje Anna Vinklárková z Arniky.

Počet odpůrců zákona postupem času narůstá. Proti zákonu se vyjadřují nejen ochránci přírody, ale i stavební inženýři, památkáři, akademici a veřejný ochránce práv. Ostře proti jsou asociace sdružující samosprávy. Návrh se nelíbí ani České komoře architektů, která přípravu zákona aktivně podporovala. (Odkazy na kritická vyjádření jednotlivých aktérů).

Proč je zákon nebezpečný?

• Návrh likviduje systém ochrany veřejných zájmů. O betonování v lesích, v části území národních parků či o záboru a zničení zemědělské půdy bude rozhodovat stavební úřad.
• Návrh by nevyhnutelně přinesl kolaps vydávání stavebních povolení kvůli přesunu tisíců úředníků a rozpracovaných projektů. Analýza ministerstva vnitra odhaduje délku výluky ve vydávání povolení až na 18 měsíců.
• Rozsáhlé organizační změny se neobejdou bez miliardových výdajů.
• Centralizace rozhodování posílí korupční příležitosti. Návrhy Rekonstrukce státu, které by mohly částečně omezit korupci, byly zamítnuty.
• Lhůty pro rozhodování stavebního úřadu zůstávají nevymahatelné, rozhodování se tak bude nadále protahovat.
• Zákon byl připraven v rozporu s legislativními pravidly a jeho výsledná podoba může vyhovovat jen několika největším developerským firmám s vlastními týmy právníků.

Do šíření výzvy se zapojily regionální i celostátně působící organizace zaměřené na ochranu přírody: Hnutí Brontosaurus, Děti Země, Konopa, Nesehnutí, Stop tunelům.

Senát dnes jednomyslně odmítl návrh nového stavebního zákona. Poslanecká sněmovna bude proto muset znovu hlasovat o zákonu, který čelí sílící kritice z mnoha stran. Zelený kruh upozorňuje zejména na rozvrat v systému ochrany zvláště cenných přírodních území, zemědělské půdy, lesů a zeleně ve městech. Systém, kdy stavební úřad vystupuje zároveň jako orgán ochrany přírody, orgán státní správy lesů, orgán ochrany zemědělského půdního fondu a památkový úřad, představuje světový unikát. Zákon ve jménu rychlosti a jednoduchosti nevratně snižuje ochranu veřejných zájmů a staví se zády k výzvám spojeným se změnou klimatu.  

„Schvalovat zákon, který se týká úplně všech občanů, aniž by existovala byť jen minimální shoda nad hlavními principy, je velmi nebezpečné. Proti jsou nejen zástupci samospráv nebo akademici, ale dokonce i profesní sdružení, pro které je aplikace stavebního zákona denním chlebem. Stávající systém je třeba změnit, nikoliv ale k horšímu,“ uvedl k návrhu Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu.

„Pokusy zmírnit negativní dopady návrhu formou pozměňovacích návrhů byly smeteny ze stolu. Zákon zhoršuje ochranu nejúrodnější půdy, přírody a krajiny i zeleně ve městech,  zvyšuje riziko korupce a na dlouhou dobu paralyzuje rozhodování o stavbách. Naplněn nebyl ani hlavní cíl předkladatele, totiž garantovat dodržování lhůt stanovených zákonem. Ty stejně jako dnes zůstávají nevymahatelné,“ upozorňuje Petra Kolínská, vedoucí kampaně Měníme klima v legislativě.

Proč mají poslanci návrh zamítnout

• Chybí širší shoda na hlavních principech stavebního práva.
• Návrh likviduje ochranu veřejných zájmů založenou na odborném posouzení.
• Chybí reforma územního plánování.
• Vlastníci nemovitostí a místní mají své zájmy bránit až u soudu.
• Lhůty pro rozhodování stavebního úřadu zůstávají nevymahatelné.
• Kolaps ve vydávání stavebních povolení kvůli reorganizaci je nevyhnutelný.
• Reforma se neobejde bez miliardových výdajů.
• Centralizace rozhodování posílí korupční příležitosti.
• Chybí nástroje pro zvládnutí klimatické změny.
• Zákon byl připraven v rozporu s legislativními pravidly.

Detaily k deseti důvodům naleznete na v Infolistu Zeleného kruhu (pdf ke stažení)

Můžete také napsat poslancům a poslankyním ze stran, které návrh podporují.

Společná tisková zprava Arniky – Centra pro podporu občanů, Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Nadace Partnerství, Hnutí Duha, Česká společnost pro právo životního prostředí a Zeleného kruhu.

Poslanci odmítli návrh poslance Kotta (ANO), který měl umožnit kácení dřevin rostoucích v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací bez povolení úřadu. Koalice neziskových organizací oceňuje toto rozhodnutí, současně upozorňuje, že pravidla pro umisťování stromů a inženýrských sítí je potřeba upravit tak, aby stromy nebyly ve stálém ohrožení.

„Oceňujeme přístup poslanců v dnešním hlasování, zároveň víme, že střet mezi potřebami správců inženýrských sítí a stromy tímto nekončí. S ohledem na hustotu sítí je potřeba upravit pravidla tak, aby nebyly stromy ve stálém ohrožení a bylo je možné sázet i vedle sítí. Technická řešení pro to již existují,“ uvedla Petra Kolínská za Zelený kruh.

„Poslanci správně pochopili, že složitou problematiku výsadeb stromů v ulicích našich měst není možné řešit nesystémovým přílepkem, který umožní kácet bez náhrady. Je zřejmé, že dosavadní lobbistické zásahy udělaly v zákoně o ochraně přírody řadu děr. Jsme připraveni se podílet na odborné debatě, která problematiku městských výsadeb komplexně upraví ve prospěch obyvatel českých měst,“ uvedl Martin Ander z Nadace Partnerství, která iniciovala a koordinuje projekt Sázíme budoucnost.

„Vítám dnešní hlasování ve Sněmovně. V centrech měst a obcí potřebujeme udržet stávající vzrostlou zeleň v co možná největší míře. Právě stromy pomáhají udržovat ve městech příznivé mikroklima a chránit obyvatele před přehřátými ulicemi a vysycháním půdy. Vláda ČR schválila v roce 2017 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který obsahuje řadu smysluplných opatření. Neschválením návrhu poslance Kotta poslanci ukázali, že chtějí tento akční plán respektovat a navrženými opatřeními se řídit,“ uvedl Ondřej Feit ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu.

Právě schválený stavební zákon zásadním způsobem zhoršuje ochranu životního prostředí.

• O kácení stromů, zásazích v lesích, zabírání zemědělské půdy budou nově rozhodovat pouze stavební úřady. Tedy úřady, které mají v popisu práce povzbuzovat výstavbu.
• Stavební úřady dokonce budou mít poslední slovo při výstavbě v národních parcích. Slibovaná zlepšení – tedy vymahatelnost lhůt nebo posílení pravomocí obcí při územním plánování – se přitom do zákona nedostala.
• Nový zákon zhorší postavení všech aktérů. Senát by proto měl zákon zamítnout.

Příští středu budou poslanci hlasovat o návrhu poslance Kotta (ANO), který má umožnit kácení dřevin rostoucích v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací bez povolení úřadu. Koalice neziskových organizací upozorňuje na zásadní dopady návrhu a vyzývá poslance, aby návrh nepodpořili.

S ohledem na hustotu sítě vodovodních a kanalizačních sítí se návrh týká obrovského množství stromů v ulicích měst. Správci VaK  by nově káceli stromy i při běžné údržbě pouze na ohlášení úřadům, bez správního řízení, ve kterém úřady můžou nařídit za kácení adekvátní náhradní výsadbu. Tím by se této povinnosti správci sítí vyhnuli. Již dnes je přitom možné kácet bez povolení v případě havárie.

„Stát na jednu stranu motivuje prostřednictvím dotačních titulů k výsadbám dřevin, na druhou stranu této povinnosti zbavuje různé organizace. Je třeba motivovat právnické osoby, aby hledaly při své činnosti co možná nejšetrnější řešení, ne jim cestu ke kácení zjednodušovat. Pro aktivní města, obce a jejich občany je tento přístup demotivující,“ uvedl Martin Ander z Nadace Partnerství, která iniciovala a koordinuje projekt Sázíme budoucnost.

„V centrech měst a obcí potřebujeme udržet stávající vzrostlou zeleň v co možná největší míře. Právě stromy pomáhají udržovat ve městech příznivé mikroklima a chránit obyvatele před přehřátými ulicemi a vysychání půdy. Stejně tak dokáží pozitivně ovlivňovat i opačné extrémy, jakými jsou intenzivní srážky a hrozící povodňové situace,“ uvedl Ondřej Feit ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu.

„Návrh je také velkým zásahem do hospodaření obcí. U stromů pokácených na základě oznámení totiž není možné požadovat náhradní výsadbu. Obce tak přijdou o vzrostlé stromy bez náhrady,“ uvedla Petra kolínská ze Zeleného kruhu.

Výzvu poslancům zaslala neformální koalice organizací Zelený kruh; Arnika – Centrum pro podporu občanů, Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu; Nadace Partnerství; Hnutí Duha; Česká společnost pro právo životního prostředí.

Zelený kruh doručil poslancům sedm důvodů, proč neschvalovat předložený návrh nového stavebního zákona. Návrh má tak silné systémové vady, že ani předložené pozměňovací návrhy je nemohou vyřešit. Zelený kruh proto doporučuje návrh přepracovat a schválit v novém volebním období.

Hlavním důvodem pro doporučení návrh v současné podobě neschvalovat je ten, že neexistuje elementární shoda nad hlavními principy stavebního práva. To s sebou nese vysoké riziko řady úprav bezprostředně po schválení zákona nebo dokonce zrušení celé finančně nákladné reorganizace v následujících letech.

„Aktéři, kteří varují před přijetím současného návrhu, jsou z tolika různých zájmových skupin, že by poslanci měli tomuto signálu opravdu věnovat pozornost. Proti jsou nejen zástupci samospráv nebo akademici, ale dokonce i profesní sdružení, pro které je aplikace stavebního zákona denním chlebem. Stávající systém je třeba změnit, nikoliv ale k horšímu.“, uvedl k návrhu Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu.

Návrh zásadním způsobem oslabuje ochranu veřejných zájmů. Dopady projektů na životní prostředí budou posuzovány pouze v rámci stavebního úřadu, a to i v případě zvláště cenných území. Tzv. integrace dotčených orgánů neobsahuje žádné pojistky pro odbornou nezávislost úředníků, kteří budou v rámci stavebního úřadu posuzovat dopady záměru na životní prostředí, přírodu, krajinu, veřejnou zeleň či zábory nejkvalitnější zemědělské půdy.

Zásadní návrhy v oblasti územního plánování byly předloženy na poslední chvíli, bez potřebného
projednání se všemi relevantními aktéry a bez posouzení dopadů. „Vláda se dopustila hrubé chyby, když ignorovala požadavky obcí na změny v pravidlech pro územní plánování, které vznášely při přípravě věcného záměru a paragrafovaného znění. Narychlo připravené radikální úpravy, které nyní předkládají poslanci těsně před třetím čtením, znamenají obrovské riziko nezamýšlených důsledků. Zejména pro obce, které nemají takové odborné zázemí jako Praha nebo Brno,“ uvedla Petra Kolínská, vedoucí projektu Měníme klima v legislativě.

Mezi sedm hlavních důvodů, proč nemá být nový stavební zákon schválen, zařadil Zelený kruh také
omezení práv vlastníků nemovitostí a občanů při vypořádání připomínek během standardního řízení.
Více sporů tak skončí u soudu, což rozhodování o stavbách zkomplikuje a zpomalí.

Samotná rozsáhlá reorganizace veřejné správy si vyžádá náklady ve výši několika miliard korun, které by bylo účelné investovat jinde. Především ale přeskupování úředníků, převádění spisů a zahájených rozhodování vyvolá okamžitý propad ve vydávání povolení minimálně na jeden rok. Podle analýzy Ministerstva vnitra tak způsobí rozsáhlé hospodářské škody.

Naplněn nebyl ani hlavní cíl předkladatele, totiž garantovat dodržování lhůt stanovených zákonem.
Ty stejně jako dnes zůstávají nevymahatelné. Centralizace rozhodování a zrušení odpovědnosti
konkrétních úředníků navíc posílí korupční potenciál povolovacího řízení.

Detaily k sedmi důvodům naleznete v této příloze.

Zelený kruh dnes v otevřeném dopise vyzval ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby přestal mlčet k návrhu nového stavebního zákona a aktivně se na jednání Hospodářského výboru PSP postavil proti pozměňovacím návrhům poslanců z Hnutí ANO, které de facto likvidují pozici odborných pracovišť, které v procesu plánování a povolování staveb mají hájit zájmy životního prostředí.

Zelený kruh považuje za nepřijatelné, že se ministr neúčastnil ve Sněmovně rozpravy k zákonu ani v prvním, ani ve druhém čtení a že ve vládním návrhu připustil tak rozsáhlou integraci odborných
pracovišť a agend do stavebního úřadu.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny bude ve středu 28. 4. projednávat před třetím čtením pozměňovací návrhy předložené poslanci ve 2. čtení. Mezi nimi jsou návrhy vládních poslanců ANO, které usilují o to, aby o zástavbě zemědělské půdy, zásazích do lesů či nakládání s vodami rozhodovaly pouze stavební úřady.

Další z návrhů usiluje o to, aby správy národních parků a Agentura ochrany přírody a krajiny nemohly vetovat návrhy na výstavbu v obcích, které jsou součástí zvláště chráněných území. Hlasovat se bude také o návrhu na automatické povolení stavby. To by stavebník měl obdržet v případě, že stavební úřad nedodrží zákonem předepsanou lhůtu pro vyřízení žádosti, která je nejčastěji 60denní. Takové povolení se vygeneruje automaticky, a nebude proto obsahovat žádné specifické podmínky.

„Ministr by také měl nahlas říci, že je nepřijatelné povolovat stavby automaticky. Takové povolení vystavuje stavebníka velkému riziku, že nesplní některé z požadavků environmentální legislativy, a následky takového pochybení pak způsobí nevratné škody,“ uvedl Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu.

Příprava i obsah stavebního zákona je jeden velký chaos. Místo jednoduchých pravidel je zákon plný výjimek a novotvarů. Kvalita rozhodování, ochrana práv občanů a životního prostředí byly odsunuty na poslední kolej. O ochraně půdy a vody, změnách v krajině i kácení stromů v ulicích měst už nemají rozhodovat odborná pracoviště znalá místních poměrů, ale stavební úřad, často vzdálený stovky kilometrů. Zelený kruh varuje: nový stavební zákon přinese organizační kolaps ve vydávání povolení, více soudních sporů a méně ohledů na životní prostředí.

aktualizace k 31. 5. 2021

Reakce na hlasování ve Sněmovně

Těsně před závěrečným třetím čtením zaslal ICOMOS (Český národní komitét Mezinárodní rady památek a sídel) otevřený dopis předsedovi vlády. Apeluje v něm na zastavení schvalování zejména z důvodu nedostatečné ochrany veřejných zájmů v oblasti památkové péče. Ministryně Dostálová ve Sněmovně přiznala, že návrh zákona s orgány UNESCO konzultován nebyl.

Kritickou reakci po schválení zákona ve Sněmovně zveřejnila Česká komora architektů. Ta ve svém prohlášení uvádí, že zákon je „sice v parciálních bodech progresivní, ale jako celek tento kompilát z pozměňovacích návrhů zřejmě nenapraví problémy současné právní úpravy.“. Ostrý nesouhlas vyjádřil Svaz měst a obcí.

Z přijetí návrhu se kromě hlasovací koalice ANO a SPD raduje Hospodářská komora.

Ačkoli Ministerstvo pro místní rozvoj investuje nemalé prostředky do propagace nového stavebního zákona a mnoho poslanců se snaží formou obsáhlých pozměňovacích návrhů najít cestu ven z nepovedeného vládního návrhu, širší podpora pro zákon, který se týká úplně všech, evidentně neexistuje a v tomto volebním období již nevznikne.

Jak se to mohlo stát? Odpověď je vlastně velmi jednoduchá: vláda si sice vytyčila ve vládním prohlášení nový stavební zákon jako svoji prioritu, ale krutě podcenila přípravné práce na tak velkém projektu. Neobstarala si žádné analýzy situace v terénu (ano, pořád nevíme, proč je proces plánování a povolování pro všechny tak vyčerpávající) a nevěnovala dostatek času a pozornosti debatě o věcném záměru.

Na stole proto máme paragrafované znění ve třech zcela odlišných verzích, zásadní změny v celkové koncepci stavebního práva jsou projednávány jako poslanecké návrhy, tedy bez vyjednávání s důležitými aktéry. Co bude dál?

Návrh bude nejspíš schválen hlasy ANO, KSČM a SPD, bude plný chyb a nedomyšleností, jeho uvádění do praxe bude stát desítky miliard, a v příštím volebním období se bude muset z gruntu opravit.

Zástupci samospráv, občanského sektoru i část politické reprezentace se shodují, že návrh je hodně rizikový a neměl by být v tomto volební období schválen.

Krátký výběr z varovných hlasů

• Žebříček Světové banky není dobrým vodítkem při přípravě zákona: k tomu komentář náměstka MŽP Vladimír F. Mana: Best in stavební zákon
• Akademici varují před toxický způsobem přípravy zákona a rezignací na ochranu veřejných zájmů: Stanovisko Komise pro životní prostředí AV ČR k vládou schválenému návrhu stavebního zákona a Dopis 101 akademiků poslancům
• Radikální přestavba veřejné správy zastaví povolování staveb na rok a půl: to je uvedeno v Dopadové studii zpracované Ministerstvem vnitra
• Samosprávy se bouří: Prohlášení Předsednictva Svazu měst a obcí ČR má titulek: Paskvil, který paralyzuje budoucí stavební činnost v naší zemi! Sdružení místních samospráv získalo pod svoji petici proti odebrání stavební agendy obcím již 12 tisíc podpisů.
• Pochybnosti o směřování zákona má i Česká komora architektů: Rekapitulace vývoje rekodifikace veřejného stavebního práva 2017-2020 ke dni 20.05.2020
• Ministerstvo svěřilo přípravu zákona Hospodářské komoře, a ani za to nezaplatilo – důsledky jsou popsány v reportáži pořadu Nedej se.

Příprava i obsah stavebního zákona je jeden velký chaos. Místo jednoduchých pravidel je zákon plný výjimek a novotvarů. Kvalita rozhodování, ochrana práv občanů a životního prostředí byly odsunuty na poslední kolej. O ochraně půdy a vody, změnách v krajině i kácení stromů v ulicích měst už nemají rozhodovat odborná pracoviště znalá místních poměrů, ale stavební úřad, často vzdálený stovky kilometrů. Zelený kruh varuje: nový stavební zákon přinese organizační kolaps ve vydávání povolení, více soudních sporů a méně ohledů na životní prostředí.

Zelený kruh podporuje digitalizaci všech řízení; posílení pravomocí samospráv v územním plánování; efektivní vymáhání dodržování úředních lhůt, nezávislost a jasnou odpovědnost odborníků posuzujících dopady stavebních záměrů na životní prostředí a zachování práv občanů účastnit se řízení, ve kterých se rozhoduje o jejich okolí.

Zveme Vás na webinář „Nový stavební zákon – rychlost versus kvalita”, který pořádá místopředsedkyně Senátu Parlamentu České republiky Jitka Seitlová ve spolupráci s Asociací ekologických organizací Zelený kruh.

Webinář se bude konat ve čtvrtek 25. 2. 2021 od 13:00 on-line. 

Cílem webináře je diskutovat o obsahu jak vládního návrhu zákona, tak předložených komplexních pozměňovacích návrhů a upozornit na úskalí a rizika v nich obsažených. 

V panelu vystoupí:

• Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj
• Martin Kolovratník, místopředseda Hospodářského výboru PSP
• Marian Jurečka, místopředseda Hospodářského výboru PSP
• Petr Svoboda, Česká společnost pro právo životního prostředí
• Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje
• Stanislav Polčák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Sdružení místních samospráv
• Stanislav Štech, předseda České komise pro UNESCO

Podrobný program semináře naleznete zde. 

Pro účast na semináři je nezbytná registrace. Na seminář se registrujte nejpozději do pondělí 22. února 2021.

Na základě Vaší registrace Vám bude zaslán nejpozději 23. února odkaz a technické pokyny pro připojení k webináři.

Návrh stavebního zákona, který předložila do Sněmovny vláda, prošel do druhého čtení. Zelený kruh považuje návrh za legislativní zmetek, který zhoršuje ochranu půdy a klimatu, omezuje vliv samospráv na plánování rozvoje obcí, vyvolá chaos a na dlouhou dobu zcela zastaví rozhodování o stavbách. Špatnou práci vlády už parlament opravit nestihne, bleskové předělávání komplikovaného a rozsáhlého komplexu zákonů může obsah zákona spíše zhoršit. Naopak za realistické považujeme zapracování těch změn, na nichž je široká shoda, do současného zákona.

Hlavní výhrady vůči návrhu:

• Není shoda nad hlavními principy změn. To s sebou nese vysoké riziko řady nových zásadních úprav bezprostředně po schválení zákona (nestabilní systém) nebo zrušení celé nákladné reorganizace v následujících letech.
• Návrh likviduje ochranu veřejných zájmů založenou na odborném posouzení, které je doposud
  nezávislé na stavebním úřadu.
• V územním plánování jsou omezována práva samospráv.
• Byrokratický marasmus posílí. Návrh přináší další výjimky a dvojkolejnost v uspořádání orgánů veřejné správy i v částečném oddělení státní správy od samosprávy.
• Návrh zcela ignoruje potřebu nových nástrojů pro efektivní a rychlou adaptaci měst na klimatickou
  změnu.
• Veřejnost, dotčená stavebními záměry, bude mít ještě menší možnost se k nim včas vyjádřit. Více sporů tak nakonec skončí u soudu.
• V rozporu s věcným záměrem i standardní praxí v západních zemích EU zcela chybí zapojení ekonomických nástrojů do územního rozvoje.
• Lhůty zůstávají nevymahatelné. Krajské stavební úřady, které budou rozhodovat o všech větších stavbách, mají pro rozhodování stanoveny pouze pořádkové lhůty bez nástrojů pro jejich vymožení.
• Rozsáhlá reorganizace veřejné správy (přesun tisíců zaměstnanců) si vyžádá jednorázový výdaj v řádu miliard v období propadu příjmů veřejných rozpočtů.
• Dramatický propad v počtu vydaných povolení (nevyhnutelný průvodní jev rozsáhlé reorganizace) se bude časově krýt s hospodářskou recesí.

„Není realistické, aby takto rozsáhlý a důležitý zákon byl kompletně přepracováván pozměňovacími návrhy v Poslanecké sněmovně. Navíc se tak má dít za zavřenými dveřmi, neboť kvůli pandemii jsou
všechna jednání výborů neveřejná. Netransparentní proces projednávání u tak důležité normy je nepřijatelný,“ uvedla Petra Kolínská, vedoucí projektu Měníme klima v legislativě.

„V době, kdy potřebujeme kvalitnější rozhodování o stavbách, nové nástroje pro řešení klimatické krize a posílení důvěry občanů v rozhodování úřadů, přichází vláda se zákonem, který by naopak
přinesl chaos, byrokratickou dvojkolejnost, zhoršení ochrany klimatu, půdy či kvality života lidí ve městech,” uvedl Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu.

Zelený kruh apeluje na poslance, aby do současného zákona vložili změny, u kterých došlo při přípravě vládního návrhu k širší shodě. Jde zejména o dořešení digitalizace povolovacího procesu; zezávaznění lhůt pro rozhodování a sloučení stavebního řízení s územním řízením.

Společná tisková zpráva Frank Bold Advokáti a Zeleného kruhu

V rámci výzkumu zájmu obcí o prvky takzvané modrozelené infrastruktury oslovil celkem 250 obcí svým dotazníkem Zelený kruh ve spolupráci s advokátní kanceláří Frank Bold Advokáti. Cílem bylo zjistit, jaká je praxe využívání konkrétních opatření, jako jsou zasakovací plochy, sázení stromů či hospodaření s dešťovou vodou. Současně průzkum zjišťoval postoj obcí k soukromým investorům a nároky ohledně modrozelené infrastruktury na jejich projekty. Ukázalo se, že tyto nároky na investory uplatňuje jen menšina obcí.

Z 230 doručených odpovědí, mezi kterými odpovídaly především obce sdružené v Národní síti Zdravých měst a prostřednictvím Národní sítě Místních akčních skupin, vyplynulo, že téměř čtvrtina z oslovených obcí některá z modrozelených opatření z vlastní iniciativy realizovala a téměř polovina z nich se na jejich realizaci chystá. Pouze devět procent oslovených obcí však požadovalo vybudování této infrastruktury od soukromých investorů. Třetina respondentů nicméně uvedla, že považuje za vhodné od určité velikosti projektu stanovit soukromým investorům povinný příspěvek na budování modrozelené infrastruktury.

Táhne výsadba stromů, využívání dešťovky je problém

K nejvíce preferovaným opatřením v obcích patří výsadba stromů. Té ale podle obcí stojí v cestě řada překážek – kolize s inženýrskými sítěmi, nedostatek peněz na následnou péči nebo nedostatek vhodných pozemků pro výsadbu. Pouze čtvrtina obcí na překážky nenaráží.

Zachytávání a využívání dešťové a šedé (použité) vody často brání nedostatek osvícených projektantů a vyšší investiční výdaje. Podle odpovídajících obcí by pomohla přesná definice užitkové vody ve vyhlášce a stanovení jasných pravidel pro využití šedé vody a vody zadržené v opláštění budovy nebo na přilehlé zpevněné ploše.

Zařadit modrozelenou infrastrukturu do územního plánu se obce obávají kvůli riziku vysoké finanční kompenzace vlastníkům pozemků, které by tak byly převedeny na nezastavitelné. Potíže jsou i s rozdrobeným vlastnictvím brownfieldů a malou ochotou majitelů na takových pozemcích stavět.

“Vysokou míru shody ukázal průzkum v potřebě upravit nově vztah mezi technickou infrastrukturou a zelení. Technické řešení koexistence inženýrských sítí a kořenů stromů již známe, normy a legislativa jsou však pozadu. Druhá oblast, která je pro obce prioritní, jsou nové zdroje pro financování modrozelené infrastruktury. Transparentní zapojení soukromých investorů by se mělo propsat do legislativy co nejdříve,” uvedla Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

“U větších stavebních projektů je ideální, pokud se samospráva transparentně dohodne s developerem na spolupráci. Cílem by měla být dohoda na opatřeních, která zajistí kvalitní život lidem v obci i budoucím uživatelům stavebních projektů. Jedním z nástrojů mohou být zásady pro developery, s nimiž máme zkušenosti z Jihlavy či Svazu městských částí hlavního města Prahy. Také kvalitní zpracování regulativů v rámci územního plánování a transparentní vztahy na obci směřující k rychlému povolení záměru jsou pro pozitivní posuny ve stavebnictví zásadně důležité. Věřím, že brzy vytvoříme společenské klima podporující férovou spolupráci developerů a samospráv ku prospěchu nás všech,” uvedl Pavel Franc ředitel Frank Bold Advokáti, kteří se dlouhodobě zaměřují projekty z oblasti udržitelného stavitelství.

“Za zmapování překážek, problémů, ale i příležitostí, které z průzkumu vyplynuly, jsme velmi rádi. Právě v asociacích, jako je Národní síť Zdravých měst, mohou obce aktivně sdílet své zkušenosti a předávat dobré, ale i špatné příklady a jejich návazná řešení. S odborníky za zády, ať už to jsou experti a praktici na dané téma, jako je právě modrozelená infrastruktura, či zkušení a pro věc zapálení právníci, to jde vždy lépe,” doplňuje Petr Švec, ředitel asociace NSZM ČR.

“Obce v území Místních akčních skupin si většinou uvědomují důležitost lepšího hospodaření s vodou a péče o zeleň. I proto naše pracovní skupina pro životní prostředí vytvořila manuál, který pomáhá samosprávám realizovat projekty v souladu s aktuálními trendy a požadavky na modrozelenou infrastrukturu,” uvedl Marek Hartych z Národní sítě MAS ČR.

Shrnutí výzkumu:

• 230 obcí z celkem 250 oslovených na dotazník odpovědělo.
• 24 % oslovených už opatření modrozelené infrastruktury realizovalo, 47% je plánuje. Nejčastější opatření jsou: sázení stromů, zasakovací plochy, zařízení pro zadržování a hospodaření s dešťovou vodou, další městská zeleň.
• 9 % respondentů požadovalo prvky modrozelené infrastruktury v projektech soukromých investorů.
• 64 % obcí popisuje problémy ohledně výsadby stromů. Jde nejčastěji o kolize s inženýrskými sítěmi, nedostatek prostředků na následnou péči a nebo přímo nedostatek vhodných prostor pro výsadbu. 26 % na problémy nenaráží. V 10 % případů si výsadbu nepřejí obyvatelé obce, nejčastěji kvůli kolizi s parkovacími místy.
• S využíváním dešťové vody se pojí nejčastěji: kritika nedostatku poučených projektantů, vyšší investiční výdaje, chybějící definice užitkové vody v příslušné vyhlášce a doplnění územně analytických podkladů o podklady týkající se vodního režimu území.

Společná tisková zpráva Arniky – Centra pro podporu občanů, České společnosti pro právo životního prostředí a Zeleného kruhu

PRAHA – Sucho, neúnosná vedra nebo bleskové povodně trápí hlavně obyvatele ve městech a na vesnicích (1). Návrh nového stavebního zákona žádnou pomoc pro rychlejší a levnější adaptaci na změnu klimatu nenabízí. Spíše naopak. Nepodporuje rozšiřování zelených a zasakovacích ploch, neurychlí slibovanou revitalizaci opuštěných a zanedbaných brownfieldů a naopak má ulehčit výstavbu na zemědělské půdě. Pokud chceme mít ve městech méně tepelných ostrovů, více zeleně a dostatek vláhy, je nezbytné vládní návrh nového stavebního zákona přepracovat.

V říjnu jde návrh zákona (2) do prvního čtení v Poslanecké sněmovně.

”Hlavním problémem nově navrhovaného českého stavebního práva je až příliš jednostranné zaměření se na podporu ekonomického růstu a maximální urychlení všech řízení. To však bohužel jde poměrně velmi drasticky nejen proti celospolečenským zájmům environmentálním a sociálním, ale zejména silně zasahuje do ochrany práv občanů, obcí, spolků, ale i mnohých, zejména pak menších, podnikatelských subjektů či vlastníků půdy. Návrhu nového stavebního zákona také  v podstatě chybí hlubší a účinnější mechanismy (zvláště transparentnost a elektronizace) boje s korupcí a dalšími negativními jevy, které jsou na věci územní a stavební navázané,” upozorňuje prof. Milan Damohorský z České společnosti pro právo životního prostředí.

 “Výstavba významně ovlivňuje, jak budou města i krajina schopny čelit extrémním výkyvům počasí. Nový stavební zákon usnadňuje zástavbu volných pozemků na úkor zelených a vodních ploch. Bez nich přitom bude život ve městech a na vesnicích naprosto nesnesitelný. Vrácením návrhu k přepracování máme jedinečnou šanci maléru předejít,” říká Martin Skalský z Arniky.

“Prosazujeme takový stavební zákon, který podpoří efektivní́, hospodárné a rychlé realizace adaptačních opatření ve městech a na vesnicích. Dobrá zahraniční praxe ukazuje, že užitečná je dostatečná podrobnost v územním plánování, jedno povolení ke stavbě, které zastřešuje stanoviska všech dotčených úřadů, jež hlídají veřejný zájem nejen v oblasti životního prostředí. Český návrh zákona dává příliš velké pravomoce úředníkům stavebního úřadu a osekává pravomoce odborníků a radnic,” doplňuje Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

Vláda opakovaně přiznala (3), že česká města nejsou dostatečně připravena na klimatickou krizi. Návrh zákona řešící oblast stavebnictví však vůbec nepočítá s novými úkoly, které před nás staví klimatická změna. Zcela v něm chybí ekonomické nástroje pro přednostní zástavbu brownfieldů a ochranu dosud nezastavěných území. Opatření, které mají umožnit dohodu mezi developery a městy s cílem posílit finanční účast stavebníků na budování zelených a vodních ploch, jsou dobrovolná nebo zcela bezzubá (4). Hrozí také snadnější zábor zemědělské půdy, o kterém mají v řadě případů nově rozhodovat stavební úřady místo orgánů ochrany zemědělského půdního fondu.

Poznámky:

1) Hodnocení zranitelnosti České republiky ve vztahu ke změně klimatu: https://www.cenia.cz/publikace/indikatory-zranitelnosti/

2) Návrh nového stavebního zákona: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBJ9HX8DA

3) Problémy České republiky ve vztahu adaptace na klimatickou změnu z pohledu územního rozvoje popisují strategické vládní dokumenty:

• Zásady urbánní politiky: https://mmr.cz/cs/ministerstvo/regionalni-rozvoj/regionalni-politika/koncepce-a-strategie/zasady-urbanni-politiky-(1)
• Politika architektury a stavební kultury: https://www.mmr.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/koncepce-a-strategie/politika-architektury-a-stavebni-kultury-ceske-(1)
• Národní strategie regenerací brownfieldů 2019-2024: https://www.mpo.cz/cz/podnikani/dotace-a-podpora-podnikani/podpora-brownfieldu/narodni-strategie-regeneraci-brownfieldu-2019-2024–248322/

4) Návrh stavebního zákona a nástroje územního plánování:

• Regulační plán – beze změny oproti současnosti. V praxi se téměř nevyužívá.
• Dohoda o parcelaci – návrh tento nástroj ruší.
• Plánovací smlouvy – dobrovolné, nevyvážené závazky obce a investora, riziko „nákupu“ změn územního plánu od těch, kdo mají dostatečný kapitál.
• Náhrada za změnu v území – jen v případě snížení hodnoty. Při zvýšení hodnoty žádný odvod povinný není.

Návrh nového stavebního zákona, o kterém bude v pondělí jednat vláda, obsahuje vážné nedostatky a vláda by jej podle Zeleného kruhu měla vrátit k přepracování. Na zásadní rozpory a problémy upozorňuje jak stanovisko Legislativní rady vlády, tak přehled nevypořádaných připomínek, které jsou v podkladech pro vládu označeny jako zásadní rozpory. Návrh je navíc připravován v rozporu s pravidly, které si vláda pro přípravu zákonů stanovila.

Chaos v přípravě a absence shody nad základními principy zákona blokuje možnost poslat do Sněmovny návrh, který by skutečně snížil byrokracii, zlepšil kvalitu a zrychlil přípravu stavebních záměrů.

Hlavní výhrady Zeleného kruhu k aktuálnímu návrhu zákona:

• Rozhodování úřadů bude méně předvídatelné, méně transparentní a odborně oslabené. Odborná pracoviště veřejné správy v oblasti ochrany životního prostředí ztrácí důležité kompetence. Nově bude o kácení stromů nebo vyjmutí půdy ze zemědělského fondu rozhodovat pouze stavební úřad. Ten také místo specializovaného úřadu povede proces posuzování vlivů na životní prostředí. [1]
• Veřejnost bude mít ještě o něco menší prostor pro vyjadřování se ke stavbám, které bezprostředně ovlivňují kvalitu života.
• Právo samosprávy rozhodovat o výstavbě na svém území bude výrazně oslabeno.
• Kumulace rozhodovacích pravomocí do jednoho úřadu zvýší riziko korupčního chování.
• Fikce souhlasu přenáší odpovědnost za dodržování zákonných podmínek z úřadu na stavebníky.

„Aktuální podoba návrhu je zcela nepřijatelná. V době, kdy potřebujeme posílit ochranu půdy, lépe hospodařit s vodou a přednostně využívat tzv. brownfieldy ve městech, přichází ministerstvo s návrhem, který situaci neřeší, ale naopak zhoršuje. Odborná veřejnost požaduje přehlednější, srozumitelnější a stabilnější pravidla, kompletní digitalizaci rozhodování a důsledné vymáhání dodržování zákonných lhůt. Marně. Ministerský návrh jen dále omezuje práva samospráv i jednotlivců dotčených výstavbou. Ministerstvo se tak zřejmě snaží odvést pozornost od své neschopnosti řešit zoufale pomalé a nespolehlivé rozhodování úřadů,“ komentoval situaci ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.

„Tzv. integrace dotčených orgánů do stavebních úřadů fakticky znamená rezignaci na odbornou nezávislost při posuzování vlivů stavby na životní prostředí. Navíc nejde o sloučení úřadů, ale o jejich rozdělení, takže místo zjednodušení tu budeme mít dvojkolejnost a nepřehlednost,“ uvedl k návrhu expert na správní právo Petr Svoboda.

„Návrh zavádí do legislativy novotvary a experimenty, které ve výsledku poškodí i stavebníky. Navržený systém navíc nahrává korupci a netransparentnímu rozhodování. Je s podivem, že návrh nemá ambici nás přiblížit ke kultivované praxi zejména německy mluvících zemí,“ uvedla Petra Kolínská, vedoucí projektu Měníme klima v legislativě pro naše města a obce.

Vláda by v pondělí měla vrátit návrh k přepracování nejen kvůli množství přetrvávajících zásadních rozporů [2], ale také kvůli nerespektování Legislativních pravidel vlády. Jak upozornila ve svém stanovisku Legislativní rada vlády, ministerstvo porušilo pravidla, když „na základě výsledků připomínkového řízení došlo k podstatné změně obsahu návrhu zákona a návrh tak měl být znovu rozeslán do připomínkového řízení. Jestliže se tak nestalo a návrh zákona byl v rozporu s tím rovnou předložen vládě k projednání, došlo k porušení Legislativních pravidel vlády, která jsou jako usnesení vlády pro ministerstva závazná (§ 21 zákona č. 2/1969 Sb.).“ [3]

Poznámky/vysvětlivky

[1] Destrukce tzv. dotčených orgánů spočívá v tom, že specializovaná odborná pracoviště, která dosud chrání veřejné zájmy podle oborových zákonů (požární ochrana, památková ochrana, ochrana životního prostředí) přijdou ve velké míře o možnost vydat ke stavebnímu záměru své závazné stanovisko. Jak ukázala analýza Parlamentního institutu, tak v okolních zemích (Polsko, Slovensko, Německo) mají odborné orgány veřejné správy vůči stavebnímu úřadu dostatečnou autonomii.

[2] Návrh zákona je podle předkladatele předložen s 360 zásadními rozpory, a to s Ministerstvem vnitra, Veřejným ochráncem práv, Národním úřadem pro kybernetickou bezpečnost, hlavní městem Prahou, Jihočeským krajem, Jihomoravským krajem, Karlovarským krajem, Krajem Vysočina, Královéhradeckým krajem, Libereckým krajem, Moravskoslezským krajem, Olomouckým krajem, Pardubickým krajem, Plzeňským krajem, Středočeským krajem, Ústeckým krajem, Zlínským krajem, Asociací krajů České republiky, Sdružením místních samospráv České republiky, Svazem měst a obcí České republiky, Svazem průmyslu a dopravy České republiky a Českomoravskou konfederací odborových svazů. Obsah rozporů je popsán v podkladu pro jednání vlády – Předkládací zpráva.

[3] Celé stanovisko Legislativní rady vlády je přílohou tiskové zprávy.

Společná tisková zpráva Arniky – Centra pro podporu občanů, České společnosti pro právo životního prostředí a Zeleného kruhu

Nový stavební zákon ignoruje výzvy, kterým čelí společnost v době zásadních klimatických změn. Místo, aby novou výstavbu podmínil využitím dostupných inovativních postupů v oblasti úspor energie, hospodaření s dešťovou a šedou vodou a ochrany nezastavěných území, soustředí se výhradně na rychlost povolovacího procesu a odebírání práv účastníkům povolovacích řízení. Upozorňují na to organizace Arnika, Česká společnost pro právo životního prostředí a Zelený kruh. 

O nedostatcích a rizicích spojených s novým stavebním zákonem se bude diskutovat na semináři „Rekodifikace stavebního práva: Zrychlení výstavby nebo poškození životního prostředí a dalších veřejných zájmů?“, který se koná v Poslanecké sněmovně 2. července a který pořádá Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pod záštitou předsedkyně výboru Dany Balcarové, senátorky Jitky Seitlové a místopředsedy Ústavně právního výboru Parlamentu ČR Jana Chvojky.

Program semináře dostupný zde https://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=4606&td=19&cu=22   

„Pro úspěšnou adaptaci na změny klimatu potřebujeme změnit řadu zákonů a vyhlášek. Dobře připravená pravidla a předpisy mohou pomoci samosprávám připravovat a realizovat projekty, které budou účinně reagovat na projevy klimatické krize, jako je přehřívání měst, nedostatek vody či povodně, nevratný zábor zemědělské půdy či úbytek volné krajiny na okrajích měst. Nový stavební zákon se však vydal zcela opačným směrem,“ říká Petra Kolínská ze Zeleného kruhu, která na semináři představí hlavní nedostatky návrhu z pohledu ekologických organizací.

„Nový zákon vzniká bez jakékoliv analýzy současných problémů, proto legislativní paskvil napsaný pro developery skutečné příčiny zdržování neřeší. Namísto toho o pravomoci přijdou ti, kterých se negativní dopady výstavby dotknou nejvíce – samosprávy i dotčená veřejnost a vlastníci nemovitostí v okolí budoucí výstavby,“  upozorňuje Václav Orcígr z Arniky. Na semináři představí dílčí analýzu Dlouhé povolování výstavby v Česku – data, praxe a nová legislativa.

„Návrh zákona likviduje právní ochranu životního prostředí všude kromě chráněných území, tedy na 80 % rozlohy naší země. Stavebníci, inženýři a architekti nemohli od našeho zprivatizovaného státu dostat lepší dárek než ten, že o vynětí půdy ze zemědělského či lesního půdního fondu nebo o posuzování vlivů na životní prostředí mají do budoucna rozhodovat již jen samotné stavební úřady,“ hodnotí aktuální návrh Petr Svoboda, expert na správní právo z České společnosti pro právo životního prostředí. Během semináře návrh zákona okomentuje z pohledu ochrany veřejných zájmů a práva veřejnosti účastnit se řízení o projektech, které ovlivní životní prostředí.

Klíčem k lepšímu stavebnímu právu je podle ekologických organizací úplná digitalizace plánovacích a povolovacích procesů a především kvalitativní analýza současné praxe. Pokud si vláda neopatří informace o důvodech průtahů v řízeních a pro nové nástroje nezíská podporu všech klíčových subjektů, nevyhovující situace se ještě zhorší.

Základem hledání rovnováhy mezi soukromými a veřejnými zájmy při výstavbě má být transparentní proces, ve kterém stavební úřad posoudí připomínky všech dotčených subjektů. Návrh stavebního zákona však všechno posuzování koncentruje do rukou stavebního úřadu, který bude současně orgánem ochrany přírody, hygienikem i odborným garantem řízení o vyjmutí pozemků ze zemědělského fondu. V řadě případů bude v roli pouhých diváků nejen dotčená veřejnost, ale také místní zastupitelé, neboť vláda si do zákona vepsala mimo jiné pravomoc umístit do jakékoli obce jakoukoli stavbu dle své libosti.

Stanoviska Zeleného kruhu k přípravě nového stavebního zákona: http://zelenykruh.cz/tag/novy-stavebni-zakon/

Poslanecká sněmovna má v nejbližších dnech hlasovat o finální verzi rozsáhlé novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Návrh v případě přijetí radikálně omezí práva vlastníků nemovitostí a samospráv, a to nejen v oblasti infrastrukturních staveb. Radikální návrhy přitom nejsou opřeny o žádné relevantní analýzy. A to i přesto, že si takovou analýzu již před dvěma lety u Ministerstva dopravy objednala Evropská komise.

Zelený kruh považuje za nepřijatelné, aby se v rámci snahy urychlit výstavbu dopravní, energetické a vodní infrastruktury omezovala práva občanů a obcí v povolovacích řízeních, které s výstavbou infrastruktury nesouvisí.

Ministerstvo dopravy ani poslanci nevědí, proč výstavba silnic a železnic vázne, a tak experimentují na živých lidech. Výsledkem další vlny změn bude chaos na úřadech, právní nejistota žadatelů o povolení i dotčených obcí, vlastníků a sousedů. Mnohé změny se navíc netýkají jen veřejných staveb, ale i všech soukromých projektů.

 „Celková bilance směřování novely je velmi tristní: posilují se korupční příležitosti, vláda bude svoje projekty prosazovat na sílu bez diskuse s kraji a obcemi, a soukromí investoři budou muset suplovat práci úřadů, neboť fikce souhlasu je nezbaví povinnosti plnit povinnosti dané zákony,“ shrnuje hlavní rizika připravované novely Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

 „Novela by se neměla schvalovat dříve, než Ministerstvo dopravy dokončí a zveřejní analýzu skutečných bariér a doporučení na zjednodušení české legislativy v oblasti dopravní infrastruktury. Obojí si již v roce 2018 u ministerstva objednala a zaplatila Evropská komise, výsledek však stále není znám,“ uvedl ředitel Zeleného kruhu Daniel Vondrouš.

Hlavní výhrady k návrhu zákona a předloženým pozměňovacím návrhům

I) Územní rozvojový plán: do stavebního zákona se navrhuje zavedení nového závazného nástroje územního plánování na úrovni státu. Územní rozvojový plán bude schvalovat vláda a nemá podléhat přezkumu podle správního řádu. Umožní výstavbu nejen dopravní a technické infrastruktury bez ohledu na to, zda byl záměr zapracován do územně plánovací dokumentace kraje nebo obce.

II) Fikce souhlasu místo závazného stanoviska dotčených orgánů: novela navrhuje fikci vydání souhlasného závazného stanoviska v případě jeho nevydání ve stanovené lhůtě (standardně 30 dnů, s možností prodloužení na 60). Opatření se má týkat všech staveb, nikoli pouze těch, na které dopadá liniový zákon. Legislativní rada vlády ve svém stanovisku upozorňuje, že povolení vydaná na základě fiktivního souladu budou v případě soudního přezkumu rušena pro nepřezkoumatelnost.

Pozměňovací návrh poslance Martina Kupky (označen jako K5) jde v oslabení ochrany veřejných zájmů ještě dál. Poslanec navrhuje lhůtu pro vydání závazného stanoviska zkrátit na délku maximálně 30 dnů bez možnosti prodloužení a bez ohledu na složitost posuzovaného projektu. Fikce souhlasu by se podle něj měla vztahovat také na odvolací orgán a takto vydané stanovisko by nebylo možné již dále přezkoumávat podle správního řádu.

 „Pokud budou tyto návrhy přijaty, znamená to konec rovnosti účastníků v řízení, neboť stavebník bude mít vždy výhodu oproti sousedním vlastníkům pozemků či dotčené obci. Veřejný zájem, zejména v oblasti životního prostředí, bude možné chránit jen velmi obtížně, pokud budeme kombinovat nereálné lhůty s nemožností přezkumu a vyloučení veřejnosti. Veškeré spory se přesunou k soudům. Cesta k povolení se neurychlí, zbyde jen nedůvěra v soudnost úřadů a právní stát,“ uvedla k tomu Petra Kolínská.

Zelený kruh považuje účast spolků věnujících se ochraně životního prostředí v povolovacích řízeních za důležité protikorupční opatření a záruku transparentnosti při posuzování jednotlivých veřejných zájmů. Spolky mají evropskými předpisy garantované právo na soudní přezkum vydaných povolení. Jejich vyloučení z řízení, které vydání povolení předchází, znemožňuje úřadům vyřešit připomínky a návrhy dříve než u soudu, a předejít tak zbytečným průtahům. Proto považujeme za důležité, aby poslanci podpořili návrh poslankyně Dany Balcarové (označen jako E), který obnoví právo organizované veřejnosti účastnit se řízení, v němž je dotčena ochrana přírody a krajiny.

III)  Jednotné závazné stanovisko k zásahu do přírody a krajiny podle liniového zákona: Navržené znění předpokládá, že orgány ochrany přírody se budou vyjadřovat jen k velmi hrubé dokumentaci (viz bod níže) a navíc bude do tohoto posuzování zahrnuto i dosud samostatné řízení o povolení územních i druhových výjimek a stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků. V praxi to bude znamenat, že z rozhodování o udělení výjimek ze stěžejních zákonných zákazů podle zákona o ochraně přírody a krajiny (tedy například i ze zákazů v národních parcích a národních přírodních rezervacích) bude nově vyloučena veřejnost a bude zrušena možnost samostatného přezkumu nadřízeným orgánem ochrany přírody a krajiny.

IV) Zjednodušená projektová dokumentace pro velké stavby: Ve stanovisku Legislativní rady vlády se k tomuto nástroji uvádí „čím méně podrobná taková dokumentace bude, tím těžší může být posoudit, zda a jak bude v případě dané stavby zajištěna ochrana veřejných zájmů (…) ověřování souladu stavby s příslušnými právními předpisy proběhne až v rámci kolaudačního řízení, a stavebník tak ponese riziko, že pokud by stavba nebyla provedena v souladu s příslušnými právními předpisy, nebude zkolaudována a nebude tedy možné ji užívat. Pokud se ve prospěch zjednodušené varianty dokumentace argumentuje úsporou finančních prostředků, potom stav, kdy by nebylo možné užívat stavbu, na kterou byly vynaloženy náklady v řádu miliard Kč, je ještě mnohem horší.“

Podle Zeleného kruhu povede dokumentace v omezeném rozsahu k nehospodárnému zadávání veřejných zakázek, protože nebude dostatečně přesné zadání pro nacenění stavebních prací. Zavádění dvojího standardu, tedy jiná přísnost na soukromé stavebníky a jiná na stavebníky veřejné, navíc nesvědčí o kvalitním výkonu veřejné správy.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) v rozhovoru pro Deník N uvedla, že spolek Arnika jejímu ministerstvu nabídl zpracování kompletní analýzy příčin zdlouhavého povolování staveb za milion korun. Dokument měl sloužit jako podklad pro vypracování nového stavebního zákona. Pravdou je, že spolek žádnou nabídku nikdy neučinil. Arnika proto v otevřeném dopisu vyzývá ministryni, aby vše uvedla na pravou míru. 

Výrok Kláry Dostálové z rozhovoru pro DenikN.cz: „Arnika nám nabídla, že nám analýzu dat zpracuje za milion korun. Ani Arnika přitom nedostala od stavebních úřadů konkrétní informace. Oslovili 46 stavebních úřadů, odpovědi dostali ze 27, my jich ale máme v celém Česku 714. Naši analýzu, která byla podkladem RIA (povinná analýza dopadů nové legislativy, pozn. red.), zpracovával profesor Michal Mejstřík z Univerzity Karlovy, který oproti Arnice pracoval s 1,5 milionu datových položek ze softwaru stavebních úřadů. Arnika, stejně jako my, dospěla k tomu, že žadatel musí oslovit řadu dotčených orgánů. Těch bývá minimálně 40, jejich stanoviska jsou samostatně přezkoumatelná a řízení v mnoha případech překračuje maximální časový limit." 
Zdroj: DenikN.cz

„Paní ministryni jsme na společném setkání doporučili, aby nechala zpracovat analýzu délky stavebních řízení a příčin zdržování. To lze považovat za očekávanou a žádoucí součást přípravy legislativy, ale během příprav nového stavebního zákona se tak nikdy nestalo. Od stavebních úřadů jsme zjistili, kolik by si za shromáždění dat úřady naúčtovaly, a upozornili, že ministerstvo by vlastní analýza stála v řádech milionů korun. Nešlo v žádném případě o námi nabízenou službu,“ upozornil Václav Orcígr z Arniky. 

Ministerstvo pro místní rozvoj opakovaně odmítlo zpracovat vlastní analýzu důvodu neuspokojivého stavu v oblasti stavebního práva, aby stavební úřady nezatížilo. Chybějící data potřebná pro přípravu nového zákona ostatně vytýkala řada ministerstev a dalších subjektů v připomínkách k věcnému návrhu zákona. Analýza v rámci hodnocení dopadů legislativy RIA, kterou ministryně v rozhovoru zmiňuje, konkrétní nedostatky současné praxe nezkoumá. 

Arnika oproti tomu zpracovala dílčí analýzu příčin zdlouhavého povolování staveb z informací získaných od vybraných stavebních úřadů. Srovnání obou analýz je proto zcela irelevantní. Studie Arniky nemá nahradit práci veřejné správy. Jejím cílem je však poukázat na to, že bez komplexních rozborů příčin problémů stavebního práva nebude změna pravidel úspěšná.

Záznam z tiskového brífingu MMR ke stavebnímu zákonu ze 4. února 2020 v pražském CAMP naleznete na stránce Arniky.

Otevřený dopis ministryni pro místní rozvoj Kláře Dostálové

Vážená paní ministryně,

dovolte nám zareagovat na rozhovor, který jste poskytla Deníku N a který byl uveřejněn dne 5. 4. 2020. Jsme rozčarováni Vaším tvrzením „Arnika nám nabídla, že nám analýzu dat zpracuje za milion korun. Ani Arnika přitom nedostala od stavebních úřadů konkrétní informace. Oslovili 46 stavebních úřadů, odpovědi dostali ze 27, my jich ale máme v celém Česku 714. Naši analýzu, která byla podkladem RIA (povinná analýza dopadů nové legislativy, pozn. red.), zpracovával profesor Michal Mejstřík z Univerzity Karlovy, který oproti Arnice pracoval s 1,5 milionu datových položek ze softwaru stavebních úřadů. Arnika, stejně jako my, dospěla k tomu, že žadatel musí oslovit řadu dotčených orgánů. Těch bývá minimálně 40, jejich stanoviska jsou samostatně přezkoumatelná a řízení v mnoha případech překračuje maximální časový limit."

V reakci na otázku, na jakých datech je postavena změna (stavebního) zákona (i. e. současné změny připravované vrámci rekodifikace stavebního práva) nepochopitelně uvádíte, že jsme Vám nabídli zpracování kompletní studie příčin neúměrného protahování povolovacích procesů za milion korun. Proti tomuto tvrzení, které považujeme za účelově překroucené, se musíme ohradit a uvést jej na pravou míru. Arnika vydala dílčí analýzu příčin přílišné délky povolovacích procesů ve výstavbě 27. března a rozeslala ji dotčeným státním úřadům, zájmovým skupinám a jednotlivcům, včetně Vás. Naše studie ukazuje konkrétní příčiny zdržování povolovacích procesů na základě dat získaných od pražských a českých stavebních úřadů. Ty byly vybírány podle konkrétního klíče (úřady městských částí Prahy a statutárních měst ČR – tj. největší stavební úřady v ČR). Ačkoli analýzu otevřeně prezentujeme jako dílčí, jsme přesvědčeni, že poskytuje konkrétní vodítko, jakým způsobem získat chybějící data o příčinách zdržování povolování staveb v Česku.

Arnika Vám v žádném případě zpracování kompletní studie za konkrétní částku nikdy nenabídla. Předpokládáme, že jste tak usoudila na základě veřejné diskuse, která proběhla 4. 2. 2020 v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP), kde jsem Vám položil dotaz ohledně chybějících dat o příčinách zdlouhavého povolování staveb a doporučil chybějící komplexní data získat (tj. nejen data od stavebních úřadů, ale zahrnout i další aktéry figurující ve správních procesech, přičemž roli v povolování staveb hraje i nastavení územního plánování a další procesy). Pouze tak je možné připravit optimalizovanou legislativu, což uvádíme i v naší analýze. V rámci diskuse jsem Vás upozornil, že budemevydávat dílčí analýzu, ze které mimo jiné vyplývá, že pokud by se státní správa, respektive Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), rozhodla tato data od stavebních úřadů získat a zpracovat, náklady by činily řádově několik milionů korun.

Šlo o rámcové vyčíslení ceny práce stavebních úřadů nutné ke shromáždění potřebných dat, přičemž odhady nákladů nám poskytly samy oslovené stavební úřady. V kontextu nákladů rekodifikace, jež např. dopadová analýza Ministerstva vnitra ČR hodnotí v řádech miliard, lze hodnotit náklady na pořízení takové studie jako nepodstatné. Takto vynaložené prostředky lze naopak považovat za mimořádně účelné, jestliže povedou k přípravě takového stavebního práva, které bude reagovat na reálné a empiricky doložené nedostatky současného systému povolování staveb. V žádném případě se nejedná o cenu práce Arniky za zpracování analýzy pro MMR, ale o cenu za zpracování a poskytnutí informací stavebními úřady tomu, kdo by analýzu zpracovával. Získat a zpracovat data od všech stavebních úřadů každopádně není v silách žádné nevládní organizace; jsme přesvědčeni, že toto je právě úkolem Vámi řízeného MMR. K vytvoření analýzy jsme opakovaně vyzývali nejen my (konkrétně např. na schůzce s náměstkyní Marcelou Pavlovou, či v našich tiskových výstupech a na seminářích), ale i řada dalších subjektů v rámci připomínek k věcnému záměru nového stavebního zákona.

Vaše vyjádření pro Deník N vyznívá tak, že Arnika nejen nabízí zpracování analýzy za vysokou částku, ale navíc hotová dílčí analýza je nekvalitní a zbytečná.

Dovolujeme si také zpochybnit argumentaci analýzou pro posouzení RIA, kterou uvádíte. Analýza v rámci procesu RIA nedostatky současné praxe nezkoumá. Omezuje se na konstatování, která lze vyčíst z obsahu právních předpisů, a odkazuje na Analýzy stavu na úseku územního plánování a stavebního řádu (Analýza 2012-2014). Ta však zkoumá pouze omezený segment jevů (např. neměří délku řízení či délku přerušení a nezjišťuje poměry u dotčených orgánů) a pouze z pohledu kvantity. Jinými slovy, analýza, kterou používáte jako argument, se týká jiného problému. Naopak, ze strany MMR opakovaně zaznělo, že zpracování analýzy příčin dlouhého povolování nikomu nezadalo (viz např. vyjádření náměstkyně Marcely Pavlové v pořadu Nedej se odvysílaném dne 23.2.2020), vy sama jste pak v rámci výše zmíněné diskuse v centru CAMP explicitně uvedla, že tuto analýzu zadávat nebudete, protože by dále zatížila stavební úřady. Vyplývá z toho jediné – Ministerstvo analýzou příčin zdržení povolování výstavby nedisponuje a argument, že analýza pro posouzení RIA využívá 1,5 milionu datových položek ze softwaru stavebních úřadů, je zcela irelevantní. K tomu také podotýkáme, že z dotazníkového šetření MMR vyplývá, že stavební úřady software využívají nedostatečně a nezadávají do něj všechna data, protože jeho využívání není povinné.

Byli jsme rovněž přizváni, abychom závěry našeho zjištění prezentovali na setkání expertní skupiny k rekodifikaci stavebního práva vzniklé v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR pod vedením poslance Martina Kupky (ODS). Bohužel ve stanoveném termínu jsem se nemohl dostavit, a proto jsme vyslali prezentovat závěry analýzy našeho externího spolupracovníka. Vystoupení jste mu neumožnila s odůvodněním, že závěry analýzy by měl prezentovat výhradně zaměstnanec Arniky.

Protože se domníváme, že došlo knedorozumění a mylné interpretaci dotazu vzneseného na veřejné diskusi, vyzýváme Vás, abyste své vyjádření pro Deník N a celou situaci kolem analýz na úseku stavebního povolování uvedla veřejně na pravou míru, nejlépe formou tiskové zprávy MMR nebo vyjádřením přímo pro Deník N.

Věříme, že příprava nových pravidel výstavby si žádá odpovědný přístup, jehož implicitní součástí musí být zhodnocení současných problémů na základě jasných dat. K jejich pořízení a zhodnocení bychom Vás rádi závěrem tohoto otevřeného dopisu znovu vyzvali.

S pozdravem za Arniku

Mgr. Václav Orcígr
vedoucí kampaně Praha – město pro život

Zelený kruh dnes vyzval v otevřeném dopise vládu k urychlené digitalizaci všech procesů v územním plánování a povolování staveb. Ministerstva by naopak měla přestat ztrácet čas
přepisováním špatně připraveného návrhu stavebního zákona. V současné komplikované situaci nelze utrácet miliardy za přeskupování úředníků a paralyzovat rozhodování o stavbách radikální reorganizací. Rychlá digitalizace naopak zajistí, aby po úřadech obíhaly dokumenty a ne lidé. Digitalizace zrychlí rozhodování a lze ji financovat z prostředků Evropské unie.

V dopise zaslaném všem ministryním a ministrům Zelený kruh upozorňuje, že komplikované přepisování návrhu nového stavebního zákona ve světle událostí posledních týdnů ztrácí jakýkoliv
smysl. Návrh kompletní změny stavebního práva by si totiž podle analýzy Ministerstva vnitra vyžádal počáteční náklady v minimální výši 2,2 miliardy, maximální varianta počítá s 30 mld. Kč.
Především však analýza upozorňuje na přerušení či zpomalení rozhodování a následný propad ve stavební produkci, který bude logicky radikální změny v organizaci veřejné správy provázet.
„Ministerstvo vnitra odhaduje, že vyjmutím stavebních úřadů ze spojeného modelu by došlo k celkové paralyzaci systému na 12-18 měsíců. Velmi reálně tak hrozí propad v produkci, který v
případě potvrzení pesimistického scénáře může dosahovat výše -204 miliard Kč (3,5 % HDP v ČR roku 2018).“ (1)

„Je zřejmé, že náklady na chystané přeskupování státních úředníků a očekávanou paralýzu stavebnictví si naše země teď nemůže dovolit. Nejde však jen o ekonomické ztráty. Vyzývat tisíce
pracovníků veřejné správy v nejisté době ke změně pracovního místa je přinejmenším neetické,“ uvedl Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu.

„Vyhlášený stav nouze ukazuje, že pro zvládání obtížných situací je klíčová úroveň e-governmentu. Je proto urgentní, aby v případě stavebních řízení přestali obíhat lidé a začaly kolovat elektronické
dokumenty. Elektronická forma řízení včetně průběžné evidence, kdo měl podání jak dlouho na stole, přirozeně tempo vyřizování urychlí. Digitalizace se proto musí stát novou vládní prioritou,“
komentovala situaci Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

„Podle výpočtů MV ČR by náklady na připojení stávajících systémů k Portálu stavebníka byly 300 – 800 mil Kč. Tento projekt bude v následujících letech financován skrze fondy EU (OPPIK, IROP).
Samotný Portál stavebníka je řešen odděleně v rámci projektu Digitalizace stavebního řízení. Souvisí s ním ještě další náklady v řádu miliard Kč, které spadají pod rozvoj konektivity a centrálního
datového úložiště.“ (2)

Digitalizace stavebního řízení lze podle odborníků realizovat bez radikálních změn zákonů (3). Ministerstvo pro místní rozvoj by práce v této oblasti proto mělo maximálně urychlit.

Poznámky pro editory:

(1) a (2) – Citace ze studie Ministerstva vnitra DOPADOVÁ STUDIE: REKODIFIKACE STAVEBNÍHO PRÁVA INSTITUCIONÁLNÍ ZMĚNY
(3) Šéf ICT Unie: Digitální stavební řízení se dá rozjet za rok. Rozhovor se Zdeňkem Zajíčkem z 8. ledna 2019

Přílohy:

Dopis odeslaný členům vlády ČR

Odpověď Ministryně pro místní rozvoj (a předsedy vlády)

Odpověď Ministryně práce a sociálních věcí

Odpověď Ministra pro obchod a průmysl

Na programu aktuální schůze Poslanecké sněmovny má být zařazen vládní návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, který do již nepřehledné stavební legislativy vnáší další chaos. Nově by i větší stavby nepotřebovaly souhlas od orgánů životního prostředí či památkářů. Vybrané stavby podle zvláštního seznamu by bylo možné stavět bez standardní projektové dokumentace. Obce by navíc musely strpět výstavbu prosazovanou státem – i v rozporu s plánovaným rozvojem obce. Novela by dramaticky redukovala pravomoci samospráv i ochrany životního prostředí a dalších veřejných zájmů. Podle předsedkyně Legislativní rady vlády přitom nelze odhadnout, zda novela výstavbu opravdu urychlí.

Návrh novely zákona o urychlení výstavby infrastruktury [1] navrhuje mj.:

• Umožnit výstavbu silnic, železnic a dalších staveb bez standardní projektové dokumentace.

Případné nesrovnalosti s příslušnými předpisy se nově nemají řešit na začátku rozhodování o stavbě, ale až po dokončení stavby při její kolaudaci. Odpovědnost za případné následné sankce či nařízené odstranění stavby v případě porušení předpisů ponese stavebník [2]. 

• Umístit infrastrukturní stavbu na území obce bez jejího souhlasu, a to prostřednictvím tzv. územního rozvojového plánu připraveného MMR.

Obce plánují svůj rozvoj s ohledem na zájmy svých občanů prostřednictvím územního plánu. Nově by před plánovaným rozvojem obcí dostaly přednost stavby, které MMR napíše do státního plánu. Mohlo by se to týkat kontroverzních staveb, jako jsou úložiště vyhořelého radioaktivního odpadu, kanál Dunaj-Odra-Labe nebo velké přehrady [3]. 

• Návrh také zavádí automatické vydání souhlasného závazného stanoviska pro případ, že stanovisko státní úřad nevydá ve stanovené lhůtě 30 resp. 60 dnů. Fikce má platit pro rozhodování o všech projektech posuzovaných podle stavebního zákona [4].
• Nově zařadit mezi stavby, u kterých má dojít ke zjednodušenému povolování, paradoxně ty nejsložitější – nové jaderné zdroje v Temelíně a v Dukovanech. Dále pak vodní díla Nové Heřminovy, Skalička a Vlachovice.

Předsedkyně Legislativní rady vlády, Marie Benešová, ve svém kritickém stanovisku členy vlády přitom upozorňuje, že „Ze zprávy RIA nelze zjistit, ani přímo ani nepřímo, ani v kombinaci s dalšími dokumenty, jaké budou dopady navržené regulace, a to ani v hrubých rysech. Nelze odhadnout, zdali navržená novela přispěje k urychlení přípravy (a výstavby) liniových staveb“ [5].

Petra Kolínská ze Zeleného kruhu řekla:

„Tzv. fikce souhlasu znamená, že se stavebník nedozví, jaké zákonné podmínky musí splnit. Za jejich splnění ale zůstane plně odpovědný. Namísto toho, aby stát zajistil dostatek odborných a personálních kapacit a rozhodoval rychleji a kvalitněji, alibisticky přehazuje svou práci i odpovědnost na stavebníka.“

Daniel Vondrouš, ředitel Zeleného kruhu řekl:

„Dodatečné doplňování dokumentace, když už je stavba postavená, by učinila z naší země Absurdistán. Pokud navíc vláda namísto jednání se samosprávami o umisťování velkých staveb zvolí tuto cestu diktátu, stanou se občané a jejich místní volení zástupci pouhými diváky při zásadních zásazích do podoby své obce a jejího okolí.“

Poznámky pro editorky a editory:

[1] 162/19 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

[2] Pro vybrané infrastrukturní projekty se navrhuje zavedení možnosti vydání povolení na základě méně podrobné dokumentace s podmínkou dodatečného dodání podrobnější dokumentace stavebnímu úřadu pro účely dohledu nad průběhem realizace stavby.

[3] Územní rozvojový plán bude vydávat Ministerstvo pro místní rozvoj formou opatření obecné povahy. Územní rozvojový plán bude územně plánovací dokumentací a bude závazný pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území. Prostřednictvím územního rozvojového plánu budou v návaznosti na politiku územního rozvoje vymezovány plochy a koridory, které svým významem přesahují území jednoho kraje.

[4] Pokud je správní rozhodnutí podmíněno závazným stanoviskem a příslušný dotčený orgán toto závazné stanovisko nevydá ani ve lhůtě 60 dní od vyzvání stavebním úřadem, platí, že rozhodnutí není podmíněno tímto závazným stanoviskem a k případnému později vydanému závaznému stanovisku se nepřihlíží.

[5] Stanovisko předsedkyně Legislativní rady vlády k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony] ke stažení www.uschovna.cz/zasilka/SO3YW2CGNTBLMD8N-5D4