Poslanecká sněmovna dnes těsnou většinou 88 ku 79 hlasům schválila poslanecký návrh nového stavebního zákona a 41 dalších zákonů - včetně zákona o památkové péči a zákona o ochraně přírody a krajiny.

Opozice byla v odporu k zákonu jednotná. Předtím ale klub ODS pomohl vládním poslancům omezit ochranu přírody v ochranných pásmech národních parků či zařadit spalovny nebezpečného odpadu mezi vyhrazené stavby s jednodušším povolováním. Tyto pozměňovací návrhy předložili Motoristé a podpořili vládní poslanci. Bez hlasů ODS by ale žádný z nich neprošel.

Vládní koalice prosadila návrh těsnou většinou, ke schválení potřebovala 86 hlasů, měla jich 88. ANO, SPD a Motoristé tak přijali odpovědnost za chaoticky připravený a mnohokrát narychlo přepisovaný špatný návrh, který s nejvyšší pravděpodobností povede ke kolapsu rozhodování o běžných stavbách.  Zákon posiluje zvláštní výhody pro velké stavby a zvýhodňuje tak velké stavebníky před všemi ostatními. Namísto odborníků má o ochraně veřejných zájmů v oblasti zdraví, přírody, kulturních památek, půdy či požární bezpečnosti rozhodovat už jen stavební úřad.

Povolování staveb zároveň přechází pod nově vznikající státní stavební správu v čele s Úřadem rozvoje území. Z dnešních zhruba 638 stavebních úřadů má zůstat kolem 205 pracovišť a jen náklady na vznik nové soustavy se pro příští rok odhadují na 3,5 miliardy korun. Hrozí, že se rozhodování o stavbách zadrhne právě ve chvíli, kdy část zkušených úředníků odmítne přejít z obcí pod stát.

Opozici se nepodařilo prosadit žádnou podstatnou změnu tohoto návrhu. Developeři tak budou nově moci prosazovat změny územního plánu prostřednictvím rady obce — bez vědomí veřejnosti i opozičních zastupitelů. Složitá veřejná procedura schvalování územního plánu tím ztrácí smysl, protože ji bude možné snadno obejít.

Neúspěšná byla opozice také u paušální výjimky pro minulé i budoucí černé stavby. V zákoně zůstala formulace, podle níž se „odstranění černé stavby nenařídí a stavba se dodatečně povolí i při nesplnění všech podmínek pro dodatečné povolení, pokud by její odstranění bylo zcela zjevně nepřiměřeným zásahem pro povinného, jiné osoby nebo veřejný zájem…“.

Mezi takzvané vyhrazené stavby budou nově patřit i spalovny nebezpečných odpadů či úložiště radioaktivních odpadů. Jejich schvalování povede centrální úřad a proces bude jednodušší — s menším prostorem pro dotčené obce a jejich obyvatele.

Podél všech dálnic, silnic 1. třídy či vodních cest - v pásmu 500 metrů od silnic či řeky na každou stranu - zanikne ochrana nejcennější zemědělské půdy. 

“Věříme, že Senát tento škodlivý návrh zamítne. Vládní koalice jej protlačila těsnou většinou a je tedy možné, že následně nebude mít dost hlasů na přehlasování senátního veta,” říká ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.

“Hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích bohužel přineslo zhoršení již tak špatného návrhu novely. Novela vyřazuje orgány ochrany přírody z posuzování výstavby v zastavitelném území ochranných pásem národních parků. A schválením pozměňovacího návrhu z dílny Motoristů, pro který hlasovali i poslanci ODS, se k tomu přičte zcela nesystémově ještě dalších 150 metrů od hranice zastavitelného území. Dojde tak k ještě rozsáhlejšímu snížení ochrany v ochranných pásmech národních parků. Znamená to bezprostřední ohrožení přírody v Krkonoších a Podyjí,” říká Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA.

Hnutí DUHA ve své tiskové zprávě upozorňuje, že novela stavebního zákona „LEX Developer“ míří do třetího čtení ve Sněmovně a v současné podobě ohrožuje ochranná pásma národních parků, stromy ve městech i nejcennější zemědělskou půdu. O osudu klíčových pozměňovacích návrhů rozhodnou poslanci v nadcházejících dnech.

Do třetího čtení v Poslanecké sněmovně míří „LEX Developer“ (1), rozsáhlá novela stavebního zákona napsaná pro velké developery, která likviduje systém ochrany veřejných zájmů, rezignuje na ochranu životního prostředí a potlačuje občanská práva. Vládní koalici se jí ale pravděpodobně podaří protlačit. Hospodářský výbor PSP ČR na svém zasedání v minulých dnech rozdal karty a přidělil pozměňovacím návrhům nová čísla i stanoviska (2, 3). Výsledkem mohou být ochranná pásma v národních parcích ponechaná developerům, stromy ve městech bezohledně pokácené při opravách vodovodů či nejcennější zemědělská půda zastavěná logistickými centry. Poslanci a poslankyně ve třetím čtení mohou rozhodnout, jestli novela stavebního zákona bude hrozná, nebo ještě horší.  

Poslanecký návrh novely stavebního zákona drasticky zasahuje do mnoha složkových zákonů , včetně zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) nebo zákona o ochraně zemědělského půdního fondu (č. 334/1992 Sb.). 

V zákoně o ochraně přírody a krajiny, konkrétně v § 37, novela navrhuje, aby v zastavitelném území ochranného pásma národních parků nebyl potřeba souhlas orgánu ochrany přírody k povolování staveb, používání chemie, změnám vodního režimu či terénním úpravám. Ve druhém čtení navíc poslanci Vojtěch Krňanský (Motoristé sobě, předkladatel návrhu) a Boris Šťastný (Motoristé sobě, návrh načetl), destrukci ochranných pásem národních parků posunuli ještě dál. Pod čísly pozměňovacích návrhů D.1 a D.2 přicházejí s tím, aby se orgány ochrany přírody a krajiny v národních parcích nevyjadřovaly nejen v zastavitelném území ochranného pásma, ale nesystémově a účelově i v pásmu dalších 150 metrů od jeho hranice. To by znamenalo fatální zúžení zákonného standardu ochrany přírody a bezprostřední ohrožení NP Podyjí nebo KRNAP. Naopak pozměňovací návrh K.2  poslankyně Veroniky Kovářové (Piráti) a dalších, žádá zachovat a neoslabovat ochranu v ochranných pásmech národních parků.

V případě stromů se má změnit § 8 odst. 2, kdy nově nemá být třeba povolení „k odstraňování dřevin v ochranném pásmu vodovodu nebo kanalizace prováděném při provozování těchto zařízení“. To otevře cestu pro jejich kácení především ve městech, kde jsou stromy velmi potřeba. Snaží se tomu zabránit pozměňovací návrh O.2 poslanců Evy Fialové a Miroslava Žbánka (ANO), který chce ponechat stávající ochranu stromů ve městech. Ochranná pásma vodovodů a kanalizací přitom zasahují do rozsáhlých částí měst i krajiny. Právě tam stromy pomáhají ochlazovat ulice, zadržovat vodu, zachytávat prach, chránit půdu a poskytovat útočiště řadě druhů rostlin a živočichů.

Novela stavebního zákona rovněž otevírá možnost rozsáhlé výstavby na nejcennější zemědělské půdě I. a II. třídy. Bude-li schválena, budou se tam moci stavět obchodní centra, logistické haly, sklady i fotovoltaické elektrárny až do vzdálenosti 1 km od dálnic, silnic I. třídy, železničních tratí, leteckých staveb nebo vodních cest. To usiluje zvrátit pozměňovací návrh G.2 Davida Pražáka (ANO) a dalších poslanců Zemědělského výboru.

Pozměňovací návrh R.1 poslance Filipa Turka (Motoristé sobě, MŽP) chce přenést odpovědnost za úrazy na stezkách v národních parcích na vlastníky pozemků nebo věšet na každém kroku varovné cedule, což by je nutilo plošně kácet stromy kolem cest. Vstup do divoké přírody by měl však zůstat na vlastní nebezpečí. Naopak pozměňovací návrh H.3 poslance Petra Hladíka (KDU-ČSL) řeší problém systémově a chrání majitele lesů před nespravedlivým stíháním, pokud někoho v lese zraní například pád stromu či větve při silném větru. 

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, říká:
„Hlasování o novele  stavebního zákona ukáže, jestli poslanci dají zcela přednost bagrům a betonu před naším přírodním dědictvím a zdravým životním prostředím. Zda budou hájit zájmy velkých developerů před ochranou naší přírody i stromů ve městech a dalším veřejným zájmům. Novela je jako celek nepřijatelná a neopravitelná. Hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích může některé dílčí hrozby odvrátit - zachovat ochranu v ochranných pásmech národních parků, ochranu kvalitní zemědělské půdy před výstavbou obchodních center a skladovacích hal podél dálnic a silnic I. třídy či ochranu stromů ve městech. Nebo ještě zhoršit - jako třeba účelovým návrhem Motoristů na ještě rozsáhlejší snížení ochrany v ochranných pásmech národních parků v Krkonoších a Podyjí.”

Poznámky

1  Komplexní pozměňovací návrh poslanců Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny Schillerové, Zuzany Schwarz Bařtipánové, Radima Fialy, Borise Šťastného, Vojtěcha Krňanského a Marie Pošarové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?t=67 

2 Komplexní a další pozměňovací návrhy https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=277334 

3 Usnesení garančního výboru č. 86 ze dne 25. června 2026 k návrhu poslanců Andreje Babiše, Karla Havlíčka, Tomia Okamury, Petra Macinky, Aleny Schillerové, Zuzany Schwarz Bařtipánové, Radima Fialy, Borise Šťastného, Vojtěcha Krňanského a Marie Pošarové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony (67/13)

https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=277795

Akademici, právníci, ekologické organizace, zástupci samospráv i občanské veřejnosti se dnes sešli na Staroměstském náměstí před budovou Ministerstva pro místní rozvoj, aby protestovali proti novele stavebního zákona a 41 dalších zákonů – včetně zákona o památkové péči a zákona o ochraně přírody a krajiny –, které čeká třetí čtení ve Sněmovně.

Účastníci protestu varují, že návrh oslabuje práva občanů, obcí i ochranu přírody a památek ve prospěch velkých developerů a zásadně omezuje možnosti občanů ovlivnit rozvoj obce, ve které žijí.

Chaos v přípravě obsáhlé novely, která se dotkne každého, kdo chce stavět či je sousedem stavby, pokračuje. V rámci druhého čtení bylo načteno 130 pozměňovacích návrhů a největší z nich má přes 200 stran. Problém návrhu přitom nelze redukovat na jednotlivé sporné paragrafy – samotný koncept zákona považuje řada kritiků, včetně ekologických organizací, za chybný. Novela prohlašuje velké developerské stavby s převažující funkcí bydlení za veřejný zájem, významně omezuje procesní práva sousedů, ohrožuje národní parky i zeleň ve městě a jako přílepek přináší největší změnu systému památkové péče od sametové revoluce.

„Novela je prezentována jako úprava, která urychlí povolování staveb. Ve skutečnosti ale systematicky posiluje postavení velkých developerů na úkor ochrany přírody, památek, zdraví i práv obyčejných lidí. Pokud budou chtít lidé chránit svůj domov nebo místní přírodu, budou mít méně možností se bránit. A pro běžné stavebníky přitom není vůbec jisté, že se bude stavět rychleji. Naopak hrozí, že se povolování ještě více zkomplikuje. Podstatou novely není zrychlení výstavby pro všechny, ale umožnit developerům prosadit projekty, které by podle současných pravidel neprošly,“ říká Anna Vinklárková z organizace Arnika.

„Památková péče není zbytečná administrativní překážka, ale nástroj ochrany hodnot, které vytvářejí identitu našich měst a obcí. Bez odborné diskuse se jako přílepek ke stavebnímu zákonu připojuje největší novela památkové péče od sametové revoluce. V řadě případů ruší odborné posouzení zásahů do historického prostředí a pro odborné vyjádření k památkám stanovuje pouhou desetidenní lhůtu. To může mít nevratné důsledky nejen pro historické centrum Prahy, ale i pro další památkově cenné lokality včetně památek UNESCO,“ upozorňuje Richard Biegel, historik architektury a zástupce ředitelky Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Akademici z oborů dějin umění, památkové péče a architektury již dříve iniciovali otevřený dopis nejprve premiérovi a následně také poslancům ve věci ohrožení kulturního dědictví navrženou novelou stavebního zákona. Právní experti zároveň upozorňují, že omezení procesních práv nemusí vést ke zrychlení povolování staveb.

„Představa, že se výstavba zrychlí omezením možností odvolání a soudní ochrany, je projevem arogance. Dobře fungující systém potřebuje spravedlivá pravidla a právní jistotu. Pokud vznikne zákon, který bude vyvolávat pochybnosti o své ústavnosti a povede k novým sporům o výklad zákona, může výsledkem být přesný opak deklarovaného cíle – větší chaos a další zdržení,“ říká Petr Svoboda,  advokát, odborník na stavební a environmentální právo a pedagog Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Podle Jitky Jelínkové, expertky na správní a environmentální právo, novela obsahuje množství zásadních odchylek od standardní úpravy správního řízení, což zvyšuje riziko nezákonnosti rozhodnutí, a oslabuje důležité pojistky veřejného zájmu. „Stavební právo musí hledat rovnováhu mezi různými legitimními zájmy. Pokud se ochranné mechanismy systematicky oslabují ve prospěch rychlosti a ekonomických zájmů investorů, systém ztrácí svou vyváženost. Dopady takových změn se přitom mohou projevit až ve chvíli, kdy už je nebude možné napravit.“

Účastníci protestu varují také před větším prostorem pro netransparentní rozhodování na místní úrovni.

„Územní plán má představovat jasná a předvídatelná pravidla pro rozvoj města. Pokud budou rady obcí moci neveřejně udělovat individuální výjimky bez povinnosti své rozhodnutí odůvodnit, otevírá se prostor pro netransparentnost a oslabuje se důvěra veřejnosti v rozhodování samospráv. Rozhodnutí, která mohou zásadně proměnit charakter konkrétních čtvrtí, musí podléhat veřejné kontrole,“ říká Eva Tylová, zastupitelka hlavního města Prahy a městské části Praha 12 a místopředsedkyně Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj (STUŽ).

Dopady novely se podle účastníků protestu projeví i v oblasti ochrany zeleně a adaptace měst na klimatickou změnu.

„Předkladatelé pořád neřekli, kdo tak obsáhlý návrh psal a kdo tak objemnou práci zaplatil. Z obsahu je však zřejmé, že obrovské výhody mají mít velcí investoři, a to na úkor kvality života občanů i přírody. Tvůrcům návrhu vadí stromy v ulicích, vadí jim ochranná pásma národních parků, vadí jim ohleduplnost vůči lidem s pohybovými omezeními. Snaha urychlit rozhodování o stavbách nebude úspěšná, dokud si stát neudělá poctivou analýzu důvodů nejrůznějších prodlev,“ říká Petra Kolínská, ředitelka Zeleného kruhu.

Účastníci dnešního protestu na Staroměstském náměstí vyzývají poslance a poslankyně, aby novelu zákona v této podobě zamítli a aby při rozhodování zohlednili nejen zájmy investorů, ale také dopady na obce, kvalitu života obyvatel a ochranu veřejných statků. Podle nich nejde o novelu, která přinese zrychlení povolování staveb, ale o zásadní změnu pravidel ve prospěch velkých developerů na úkor veřejnosti, historických měst, přírody i ochrany zdraví.

Druhé čtení novely stavebního zákona a 41 souvisejících předpisů ukázalo, že reforma, kterou vláda slibuje jako zrychlení výstavby, hrozí pravým opakem – chaosem, právní nejistotou a ochromením povolování staveb.

Novela systematicky oslabuje ochranu krajiny, přírody, zemědělské půdy, památek i dalších veřejných zájmů. Ukazuje se však, že ani takto rozsáhlé zásahy nemusí přinést deklarovaný cíl v podobě rychlejšího povolování staveb.

„Druhé čtení odhalilo, že novela stavebního zákona připravená bez analýzy dopadů a bez standardního meziresortního připomínkového řízení, neřeší řadu zásadních praktických problémů spojených s plánovanou komplexní reorganizací stavebních úřadů. Ty jsou mnohem hlubší, než se původně zdálo, a nevyřeší je ani komplexní pozměňovací návrh – ten naopak některé z nich ještě prohloubí,“ upozorňuje Anna Vinklárková z organizace Arnika.

Tři různé systémy během dvou let

Novela zákona předpokládá vznik nové státní stavební správy. Dle komplexního pozměňovacího návrhu se mají problémy vyřešit tím, že bude vznikat postupně. Od 1. ledna 2027 má vzniknout centrální Úřad rozvoje území, který převezme povolování velkých dopravních a energetických staveb a také projektů s převažující funkcí bydlení nad 10 000 m². Od 1. ledna 2028 pak mají vzniknout nové stavební úřady na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností. Většina novely má však nabýt účinnosti již 1. července 2026.

V praxi tak hrozí, že během necelých dvou let budou vedle sebe fungovat tři různé režimy povolování staveb. Samotná povolovací řízení, přezkumná řízení, odvolání i navazující procesy tak budou probíhat podle několika verzí právní úpravy současně. Část řízení poběží podle stávajících pravidel, část podle novely, od roku 2027 přibude nový centrální úřad a od roku 2028 má být agenda přesunuta na nově vzniklé úřady.

„Namísto slibovaného zjednodušení a urychlení povolování staveb tak novela ve znění komplexního pozměňovacího návrhu vytváří riziko několikaletého přechodného období plného organizačních změn, personálních problémů a právní nejistoty. Výsledkem bude nejen oslabení ochrany veřejných zájmů, ale také další zpomalení a komplikace povolovacích procesů, které má novela údajně řešit,“ dodává Vinklárková.

Riziko zastavení rozběhnutých řízení

Zásadním problémem jsou také přechodná ustanovení. Podle současného návrhu dojde k tomu, že rozběhnutá řízení budou muset být při převodu agendy na nové úřady řešena znovu od začátku, což povede k dalším průtahům a právní nejistotě. Řada přechodných ustanovení navíc není dopracována a některá si vzájemně odporují.

„Na řadu těchto problémů jsme upozorňovali už při reformě v roce 2021. Místo aby je nový návrh vyřešil, znovu je odsouvá na úřady, které na to nebudou mít ani lidi, ani prostory. Přestěhovat a roztřídit archivy stovek úřadů jsou roky práce — a po tu dobu hrozí, že se povolování staveb spíš zadrhne, než zrychlí,“ říká Petra Kolínská, ředitelka asociace Zelený kruh.

Jedním z hlavních problémů současného systému je nedostatek kvalifikovaných pracovníků na stavebních úřadech. Novela přitom počítá s rozsáhlým přesunem agendy a zaměstnanců do nové státní struktury. Podle dostupných průzkumů však přibližně dvě třetiny současných úředníků o přechod do nového systému nemají zájem. Stát navíc nemá pro nové úřady a úředníky potřebné prostory.

Komplexní pozměňovací návrh tento problém fakticky obchází. Neochotu zaměstnanců k přechodu na nová pracovní místa „řeší“ tím, že je jednoduše převede. Absenci stovek budov pro nové úřady „řeší“ tím, že obcím nařídí poskytovat státu prostory za komerční nájemné po dobu pěti let. A to, že obce nemají peníze ani odborníky na územní plánování, které má nově kompletně přejít do jejich samostatné působnosti, „řeší“ tím, že jim krajské úřady budou zdarma poskytovat odbornou podporu při pořizování územních plánů. Žádné z těchto opatření ale nemíří na jádro věci – nedostatek lidí a odborných kapacit.

Více informací o novele stavebního zákona také v dalších tiskových zprávách Arniky a Zeleného kruhu.

Platný stavební zákon považujeme za nedostatečný a podporujeme změnu pravidel směrem k transparentnějšímu, předvídatelnějšímu a rychlejšímu rozhodování. Návrh nového zákona ale zhorší současný stav, oslabí ochranu přírody, kulturních památek, zdraví, práv vlastníků a veřejnosti. Vznikl způsobem, který je v demokratické společnosti nepřijatelný.

Sněmovní tisk 67 zahrnující komplexní pozměňovací návrh Hospodářského výboru se nedá opravit. Jeho problémy nejsou v detailech, ale v samotné koncepci. Návrh neférově zvýhodňuje největší developery před ostatními, zásadně zhoršuje schopnost úřadů rozhodovat o většině staveb, omezuje ochranu veřejných zájmů.

Potřebujeme reformu, která povede ke kvalitnějšímu, férovému a předvídatelnějšímu rozhodování. Její podoba musí vzniknout v řádném legislativním procesu – s analýzou dopadů, s účastí odborné veřejnosti a s respektem k právům občanů. Proto má být současný návrh přepracován na věcně příslušném ministerstvu.

Návrh likviduje systém ochrany veřejných zájmů

Ochrana veřejných zájmů bude zásadně oslabena. Dosud jsou garantem jejich odborného posouzení dotčené orgány nezávislé na stavebním úřadu. Nově mají být dopady projektů na přírodu, zdraví či kulturní památky posuzovány pouze v rámci stavebního úřadu. Stavební úřady budou samy (s výjimkou zvláště chráněných území) rozhodovat o záboru zemědělsky nejcennější půdy stejně jako o kácení stromů či výjimkách z ochrany ohrožených druhů rostlin a živočichů (s výjimkou druhů první kategorie). Stavební úřady rozhodnou např. o stavbách v přírodních parcích.

Stavební zákon přitom už v základních zásadách stanoví, že výstavba je ve veřejném zájmu a má mít přednost. Orgán, jehož hlavním úkolem je povolovat stavby, bude tedy zároveň rozhodovat také o náhradní výsadbě za kácené stromy a posuzovat její „ekonomickou přiměřenost“. Ve výsledku nemusí náhradní výsadbu vůbec uložit. Kácení v ochranných pásmech vodovodů a kanalizací navíc nově nebude vyžadovat povolení – postačí pouze oznámení.

Orgány památkové péče ztratí pravomoc vydávat závazná stanoviska ke stavebním zásahům do památkových rezervací a zón. Rozhodovat má stavební úřad. Ochranná pásma zůstanou, budou-li přehlášena do konce roku 2028. Krajské úřady ale na přehlašování nemají kapacity, řada ochranných pásem tak může zaniknout. Zkracuje se také maximální doba archeologického výzkumu na 6 měsíců, přitom ke všem zásadním objevům dosud dochází až po této lhůtě.

Novela stavebního zákona nově otevírá možnost rozsáhlé výstavby obchodních center, logistických hal, skladů i fotovoltaických elektráren až do vzdálenosti 1 km od dálnic, silnic I. třídy, železničních tratí, leteckých staveb nebo vodních cest. Zavádí totiž výjimku z ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy I. a II. třídy. Kvůli opravě vodovodu či kanalizace se mají kácet stromy bez povolení a bez náhradní výsadby. To by znamenalo rozsáhlou a trvalou likvidaci veřejné zeleně v obcích.
Omezení kontrolních mechanismů a odvolání, fikce souhlasu a rozpuštění odpovědnosti odborníků do společného rozhodnutí znamená větší prostor pro chyby i netransparentní rozhodování.
Návrh zvýhodňuje velké developery před ostatními

Největší stavby získávají procesní výhody, ostatní stavby nikoliv. To je nefér vůči menším developerům, investorům, podnikatelům ve stavebnictví, obcím. Centrální stavební „superúřad“ bude stavby nad 10 000 m² s převažující funkcí bydlením povolovat ve zrychleném režimu – bez možnosti odvolání. Pravidla neříkají, že má jít o dostupné byty k bydlení. Opatření tak podpoří spekulanty a stávající situaci na trhu s bydlením spíše zhorší.

Návrh omezuje práva vlastníků a místních obyvatel
Většina lhůt pro prostudování podkladů a podání vyjádření byla zkrácena tak, že mnohdy vylučuje plnohodnotnou účast v řízení. Zvyšuje se velikost projektů, u nichž se neprovádí posouzení vlivů na životní prostředí. Zpřísňují se podmínky pro účast spolků v povolovacích řízeních. U prioritních staveb se ruší možnost odvolání. U těch ostatních se bude možné odvolat pouze k vedoucímu soustavy stavebních úřadů, kterého jmenuje a odvolává vláda. Rada obce bude nově moct udělit konkrétnímu záměru výjimku z územního plánu. A to bez projednání s odbornými orgány, bez sousedů i bez veřejnosti.

Proces přípravy návrhu je netransparentní
Zásadní legislativní reformě s téměř tisícovkou stran měnící 42 zákonů nepředcházely analýzy fungování stávající legislativy. K návrhu chybí posouzení dopadů (RIA), neprošel meziresortním připomínkovým řízením ani kontrolou Legislativní rady vlády. Nevíme, kdo obsáhlý návrh připravil, ani kdo přípravu zaplatil. Z veřejných peněz to však nebylo. Návrh se ukázal jako špatně připravený, když jej samotní předkladatelé navrhují opravit ve Sněmovně souborem pozměňovacích návrhů o 1100 stranách, opět bez informace, kdo a za čí peníze takto rozsáhlý materiál připravil.

Není zajištěna kvalita a stabilita nových pravidel
K hlavním příčinám nedostatečně kvalitního rozhodování úřadů patří neustálé změny legislativních pravidel. Chaotický způsob přípravy návrhu a jeho zjevné (a skryté) chyby nutně povedou k další vlně novelizací a destabilizaci rozhodování. O chybách návrhu svědčí dlouhá řada nevypořádaných zásadních výhrad. Na nedostatky upozorňují například analýzy a argumenty Sdružení místních samospráv (Analýza SMS ČR: Reforma územního plánování 2026 očima obcí - Oficiální stránky Sdružení místních samospráv ČR), Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR, profesních sdružení (Česká komora architektů, ČKAIT), akademiků a odborné veřejnosti.

Infolist je dostupný ke stažení zde. 

Tisková zpráva Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ)

Diskusní seminář pořádaný Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý 5. května 2026 ve spolupráci s Komisí životního prostředí Akademie věd v prostorách Informačního centra OSN v Železné ulici 24 na Praze 1 se tentokrát věnoval novele stavebního zákona tzv. LEX Developer. Novela, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna, měla vyřešit krizi bydlení. Podle odbornic z vědecké, podnikatelské a nevládní sféry i zástupkyň samospráv i Poslanecké sněmovny a Senátu, které vystoupily v panelu či diskusi semináře STUŽ, však toto očekávání nesplní, ba právě naopak může výstavbu zablokovat. Přitom má výrazný korupční potenciál, omezuje ostatní veřejné zájmy a demokratické principy.

Novela neprošla standardním připomínkovým řízením. Kritizují ji experti, úřady, obce, nevládní organizace. Někteří ji přezdívají LEX DEVELOPER, protože ve jménu soukromé výstavby ruší takové demokratické instituty, jako je právo občana odvolat se k odvolacímu orgánu. Změny, které novela přináší, by podle odbornic mohly upřednostnit zájmy developerů na úkor veřejného zájmu, kvality životního prostředí, výstavby i kulturního dědictví.

Řada návrhů, jako je například možnost udělit záměru výjimku na neveřejném jednání rady, má výrazný korupční potenciál. Novela omezuje možnosti ochrany životního prostředí, památkové péče, dodržování hygienických norem, přístupnost budov, snižuje standardy výstavby atd.

Novela vytváří centrální stavební úřad, do kterého však dle dostupných informací úředníci ze stavebních úřadů většinově nechtějí přejít. Hrozí tedy spíše než zrychlení zablokování výstavby zvláště na nižších stupních centrálního úřadu.

Účastnice společně vyzvaly zákonodárce, aby novelu stavebního zákona nepřijímali v současné podobě a zohlednili hlas odborné i veřejné sféry, která dbá na udržitelnost a demokratickou kontrolu výstavby.

V panelu nebo v diskusi se vyjádřily:

• RNDr. Jitka Seitlová – senátorka, místopředsedkyně Senátu PČR,
• Ing. arch. Veronika Kovářová – poslankyně PSP ČR
• JUDr. Tereza Snopková, Ph.D. – členka Komise životního prostředí AV ČR, Ústav státu a práva AV, v.v.i.
• Ing. Renata Zdařilová, Ph.D. – členka představenstva ČKAIT
• Mgr. Jindra Tužilová – vedoucí legislativní analytička, Sdružení místních samospráv
• Ing. arch. Anna Vinklárková – architektka se specializací na územní plánování a dostupné bydlení, Arnika
• Ing. Jana Komrsková – náměstkyně primátora hl. m. Prahy
• Ing. Eva Tylová – místopředsedkyně STUŽ, zastupitelka hl. m. Prahy a MČ Praha 12
• Ing. Jana Dlouhá – místopředsedkyně České komise pro UNESCO
• Ing. Gabriela Lněničková, MBA – zastupitelka hl. m. Prahy a MČ Suchdol

Podrobná vyjádření a prezentace a videozáznam jsou dostupné na tomto odkazu.

Po schválení novely má být při plánování stavebních záměrů prioritou zachování stávajících vzrostlých stromů. Za každý vzrostlý strom, který bude pokácen kvůli výstavbě, pak musí být uložena náhradní výsadba (na rozdíl od současného znění zákona, kdy orgán ochrany přírody pouze může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu). Pokud náhradní výsadbu nebo její část nebude možné provést, zaplatí stavebník adekvátní finanční poplatek do účelově zřízeného fondu, odkud se z něj bude hradit zejména výsadba dřevin včetně pokrytí nákladů péče o dřeviny, nákup pozemků pro výsadby dřevin, nebo pro využití srážkových vod při podpoře péče o dřeviny. 

“Důsledkem novely by mělo být ekonomičtější plánování výstavby při zachování stávající zeleně. Vypěstovat vzrostlý strom je nejen nákladné, ale také časově náročné. Je nezbytné vnímat potřebu zdravého a atraktivního prostředí pro život. Města a obce bychom měli rozvíjet s respektem k už existující zeleni, nikoliv ji neustále nahrazovat novými výsadbami, které nikdy nenahradí plnohodnotně vzrostlé stromy. Pokud budeme pokračovat v přístupu, kdy revitalizace veřejného prostoru znamená jen výměnu mladých stromků za jiné, riskujeme, že ve městech brzy nezbude žádná kvalitní a hodnotná zeleň,” řekla Marcela Klemensová, vedoucí kampaně Arniky Zachraňme stromy. 

V současnosti chybí motivace k minimalizaci kácení při stavebních záměrech. Pokud už je stanovena náhradní výsadba, často se nerealizuje tam, kde by měla – tedy v místě kácení. Když nejsou k dispozici vhodné pozemky pro náhradní výsadbu, náhrada se vůbec nenařizuje. Výsadba stromů je přitom běh na dlouhou trať, nově vysazenému stromu trvá několik desetiletí, než může plně poskytovat přínosy, které od něj očekáváme. Vzrostlé stromy, ale také místo, na kterém mohou růst, je proto potřeba lépe chránit. Novela zákona zavádí jednoduchý systém pro stanovení hodnoty stromů navrhovaných ke kácení, ocenění náhradní výsadby a výpočet části ekologické újmy kompenzované poplatkem. 

Vztah mezi životním prostředím, zdravím a nemocemi je čím dál zřetelnější

Přínos vzrostlých stromů ve městech a obcích nabývá na významu – mikroklima, které vytvářejí, se v době klimatické změny stává životně důležitým. V přehřátých městech už nejde jen o krátkodobé nepohodlí, ale o reálná zdravotní rizika, která ohrožují stále větší část populace. 

Kvalitní zeleň ve městech prokazatelně zlepšuje zdraví – snižuje krevní tlak, posiluje imunitu a snižuje riziko vážných onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby či astma. Pobyt v přírodním prostředí navíc prospívá duševnímu zdraví, zmírňuje stres, zlepšuje náladu a podporuje kognitivní funkce i tvořivost. Podle studie z tohoto roku mohou do konce století předčasně zemřít až 2 miliony Evropanů, pokud se nebudou města adaptovat na klimatickou změnu.

Ochrana zeleně není luxus, ale nutnost

Náklady na zachování zeleně jsou ve srovnání s celkovou cenou výstavby zanedbatelné, zatímco její přínosy jsou nevyčíslitelné. Ochrana stromů není zbytečný výdaj, ale investice do zdraví a kvality života. 

„Zaznamenali jsme obavy, že tato novela prodraží bytovou výstavbu. Jde však o nedorozumění. V případě výstavby rodinných domů se poplatek vybírat nebude. V případě bytových domů, kde náklady spojené s náhradní výsadbou představují zlomek celkového rozpočtu, je především v zájmu nových obyvatel, aby byly ulice chráněny před účinky tepelného ostrova a předcházelo se tak ohrožení jejich zdraví,“ komentovala některé námitky proti novele Petra Kolínská, ředitelka Zeleného kruhu. 

“Argument poslanců zastupujících developery neobstojí. V celkových nákladech na výstavbu, kdy se cena bytů pohybuje v milionech, představuje odvod za kácení – obvykle v řádu desetitisíců za strom – zanedbatelnou částku. Povinný odvod do fondu by se navíc uplatňoval jen tam, kde musí dojít ke kácení a kde náhradní výsadba není možná. A pokud budou odvody za kácení motivovat stavebníka k úpravě projektu ve prospěch zachování stromů, tak to prospěje projektu, přírodě i klimatu. Jedinou situací, kde by odvody mohly výstavbu skutečně prodražit, je kácení parků či lesoparků – a to přece nikdo nechce," upřesnila architektka Anna Vinklárková z Arniky. 

Schválení novely zákona o ochraně přírody a krajiny by znamenalo důležitý krok k udržitelnému rozvoji našich měst a obcí. Zelené prostředí není jen estetický prvek, ale zásadní faktor ovlivňující kvalitu života a zdraví obyvatel. Je proto v zájmu všech, aby města neztrácela svou přirozenou zeleň a aby urbanistický rozvoj probíhal s ohledem na budoucí generace. 

Na evropské úrovni poutalo největší pozornost projednávání nařízení na obnovu přírody (Nature Restoration Law). Konečné znění schválil na konci listopadu Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu a Evropský parlament by nové nařízení měl definitivně schválit na konci února 2024. Nařízení na obnovu přírody je klíčová právní norma, která pomůže plnit závazky vyplývající z mezinárodních dohod o ochraně biodiverzity a klimatu. Obsahuje cíle pro zlepšení stavu řek a potoků, lesů i zemědělské krajiny – ekosystémů, které nejen zaručují pestrou a bohatou krajinu, ale jsou i klíčové pro adaptaci i zmírňování klimatické změny. Členské organizace Zeleného kruhu, které se tématu intenzivně věnují, se shodují, že norma prošla všemi dosavadními hlasováními i díky aktivní podpoře ze strany MŽP. „Ve Výboru pro životní prostředí dnes převládla zodpovědnost s velkou převahou. Pokud bude podobně hlasovat i celý Evropský parlament, opravdu se dočkáme zdravější a odolnější Evropy. Prospěch z toho nakonec budeme mít všichni,“ říká ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Zcela nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku, který nabývá účinnosti 1. ledna 2024, má zajistit účinnou ochranu veřejných zájmů v oblasti životního prostředí při povolování stavebních záměrů. Zákon vznikl v reakci na potřebu zmírnit byrokracii při povolování staveb a současně zachovat silné postavení orgánů veřejné správy chránících životní prostředí. „Od nového zákona si slibujeme především to, že vlivy stavebních záměrů na životní prostředí budou posuzovány ve vzájemných souvislostech a požadavky z jednotlivých oblastí si nebudou protiřečit,“ uvedla ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.

Významný pozitivní vliv si ekologické organizace slibují od dvou novel energetického zákona. Ty překládalo MPO, resort Ministerstva životního prostředí aktivně pomáhal odstraňovat pochybnosti a překážky, které projednávání a schvalování provázelo. Od konce ledna 2023 je účinná novela energetického a stavebního zákona přezdívaná Lex OZE I, která zjednodušuje podmínky povolování a výstavby obnovitelných zdrojů energie. Například fotovoltaické elektrárny na větších bytových domech již nebudou potřebovat licenci na výrobu elektřiny ani stavební povolení. Snadnější by měla být i výstavba velkých zdrojů OZE. 

Druhá novela, známá pod názvem Lex OZE II, byla v Senátu schválena těsně před Vánoci, účinnosti nabývá 1. ledna 2024. Novela umožní zakládat energetické komunity a jejich členové budou moci mezi sebou sdílet elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů. „Výsledná podoba předpisu se díky zapojení stakeholderů do celého procesu vyjednávání legislativy ubírá dobrým směrem a poskytuje českým obcím, domácnostem a firmám příležitost stát se v oblasti komunitní energetiky průkopníky, a to i v kontextu celé Evropy,” uvedla k zákonu Eliška Beranová, právnička Frank Bold a UKEN.

Mezi zákony z dílny MŽP, které Poslanecká sněmovna právě projednává, patří obsáhlá novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Zelený kruh podporuje hlavní cíle novely, kterými jsou ochrana nejkvalitnější půdy před zástavbou sklady a hypermarkety, zavádění agrovoltaiky a lepšího propojení pestré krajiny se zemědělskou produkcí. „Ekologické organizace navrhovaly v případě ochrany půdy před trvalým záborem ještě přísnější režim, ale pokud poslanci podpoří vládní návrh, bude to nepochybně krok správným směrem,“ uvedla k tomu Petra Kolínská. 

Novela přináší definici agrovoltaiky, tedy instalace fotovoltaických panelů na zemědělské půdě při současném zachování zemědělské produkce. Agrovoltaika je již v zahraničí vyzkoušenou cestou, jak citlivě sladit zemědělské hospodaření a výrobu čisté energie ze slunce. Třetí výrazná změna k lepšímu se týká zakomponování mezí, remízků, stromořadí nebo mokřadů do zemědělského půdního fondu. Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí DUHA, k tomu řekl: " jedná se jen o první krok, protože mnoho problémů stále zůstává a sám tento krok k plošnější obnově krajinných prvků nepovede. Klimatická změna postupuje rychlým tempem, a nemůžeme proto na nic čekat. Je potřeba začít odstraňovat další překážky a skutečně motivovat zemědělce i vlastníky půdy. Problematická je zejména tvorba krajinných prvků v rámci zemědělských dotací ze Společné zemědělské politiky, které jsou přitom jedním z hlavních faktorů, kterým se zemědělci v hospodaření řídí."

Zásadní změny liniového zákona zaměřené na plánování a výstavbu zejména dopravní a energetické infrastruktury byly připraveny netransparentně a v rozporu s programovým prohlášením vlády i jednacím řádem Poslanecké sněmovny. Jak upozornili experti Sítě k ochraně demokracie, zvolený postup přináší zásadní rizika. 

„Parlament schválil zásadní změny týkající se 17 různých zákonů bez jakéhokoli posouzení dopadů. K většině návrhů neexistuje ani důvodová zpráva, ani posouzení kompatibility s pravidly Evropské unie nebo dopadů na státní rozpočet. Většina návrhů přitom významně omezuje práva občanů i samospráv,“ uvedla ředitelka Zeleného kruhu Petra Kolínská.

Zelený kruh považuje za zvlášť problematické tyto schválené změny

Změny v zákonné úpravě těžby přináší možnost zrychleného vyvlastňování, omezení práv obcí i ochrany veřejných zájmů. Expert na právo životního prostředí a advokát specializující se na spory v ochraně přírody a krajiny Petr Svoboda k tomu uvádí „Formou věcně nesouvisejícího přílepku dojde k zásadní změně v zákonné úpravě těžby v oblasti vyvlastňování, omezení vlastnických práv k nemovitostem, práv obcí i ochrany veřejných zájmů. Vyvlastňovací účel ve prospěch těžby je krajním zásahem a neměl by proběhnout bez řádného projednání v souladu s legislativními pravidly vlády.  Způsob vymezování jednotlivých „ložisek strategických nerostů“ formou nařízení vlády a bez jakékoli úpravy řízení s dotčenými osobami, zejména s dotčenými vlastníky nemovitostí a obcemi, je v rozporu s čl. 78 Ústavy ČR a čl. 36 odst.1 a 2 Listiny základních práv a svobod.“

Rozsáhlá novela zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové ekonomice podstatně mění pravidla přímé podpory nových jaderných zdrojů. Opatření se velmi výrazně promítne do ceny elektřiny pro domácnosti i firmy a přinese závazky pro státní pokladnu, při projednávání však nebyla předložena žádná ekonomická analýza. Česká pravidla navíc předbíhají projednávanou legislativu EU, a mohou se dostat do kolize.

Novela zavádí nový nástroj územního plánování, tzv. dílčí územní rozvojový plán pro celostátně významné dopravní stavby.  Toto opatření je však v rozporu s obecnými cíli a úkoly územního plánování. Územní rozvojový plán má být celostátním plánovacím aktem, který vymezuje stěžejní celostátní záměry dopravní a technické infrastruktury a posuzuje je komplexně a ve všech potřebných souvislostech. Dílčí plán legalizuje salámovou metodu a znemožňuje posoudit kumulativní vliv záměrů a najít pro dané území vyvážené řešení.

Zcela nesouvisející s původním návrhem jsou přílepky týkající se České inspekce životního prostředí. ČIŽP byla odebrána kompetence řešit přestupky v oblasti ochrany přírody a krajiny s fyzickými osobami nepodnikajícími. V terénu je však téměř nemožné na začátku zjistit, zda přestupek páchá osoba podnikající nebo nepodnikající. To výrazně zkomplikuje počáteční fáze řešení přestupku. Kompetenci mají převzít obecní úřady. Ty však nemají žádnou zkušenost s komplikovanými případy a odbornost ČIŽP nebudou umět nahradit.

Inspekce také nebude moci vstupovat do procesu posuzování vlivů stavebních záměrů na životní prostředí. To mj. znamená, že přestane poskytovat investorům informační a metodickou podporu při přípravě jejich projektů.

„Nová vyhláška mohla a měla reagovat na nové poznatky ohledně přehřívání měst, sucha a dalších
negativních dopadů změn klimatu a stanovit pravidla pro výstavbu v souladu s doporučeními
adaptačních strategií. (1) Tvůrci vyhlášky se ale k tématu postavili zády, nevyužili existující dobrou praxi a ponechali většinu rozhodnutí na vůli jednotlivých investorů. Jde jednoznačně o ztracenou
příležitost,“ lituje Petra Kolínská ze Zeleného kruhu.

Česko má dlouhodobý problém s mobilitou a jak ukázal i poslední Světový Silniční Kongres, jízdní kola mají mít v ulicích všech obcí a měst své místo stejně jako motorová vozidla. Češi se ale díky absenci infrastruktury na kolo spíše bojí. Pro běžné účely ho také nepoužijí, pokud ho nemají kde bezpečně odložit. Přestože vláda ČR již v roce 2021 schválila Koncepci aktivní a městské mobility, tak k žádné implementaci potřeb parkování jízdních kol nedochází.

„Jakákoliv doprava vzniká u každého – ať už dítěte, pracujícího či seniora – hned ráno rozhodnutím, jakým způsobem se bude ten den dopravovat. Logicky se rozhoduje podle toho, jaké má podmínky. Právě proto je nezbytné, aby se v rámci budov řešily povinně kolárny v odpovídajících kapacitách a nejednalo se pouze o doporučené části stavby, které budou v rámci škrtů při přípravě stavby často
hned zrušeny,“ vysvětluje Květoslav Syrový, dopravní inženýr a spolupředkladatel návrhů na úpravu vyhlášky za Pěšky městem.

Parkovací stání pro jízdní kola by měla mít stejnou dostupnost jako parkování pro auta – s ohledem na možnost pravidelného dojíždění do školy, práce či jejich využití pro rekreaci. „Navrhli jsme realistický výpočet pro parkování jízdních kol a připravili znění využitelné do vyhlášky, nicméně parkování kol bylo zahrnuto pouze u škol, a to ještě s nejasnou formulací,“ upozorňuje Michal Kalina ze spolku AutoMat. Požadavky na parkování kol u bytových domů, kanceláří či obchodů nebyly do vyhlášky vůbec zapracovány. „Proč mají být nadále v tomto zvýhodňována auta, která zabírají 10krát více místa než jízdní kola? Pro řadu nám podobných zemí, jako jsou Bulharsko, Slovinsko, Maďarsko či Litva, nebylo již dávno zapracování takové úpravy problém,“ dodává.

Zároveň se nyní bude v Evropském parlamentu projednávat nová směrnice Evropské komise o energetické náročnosti budov (EPBD), která přímo obsahuje parkování pro jízdní kola v bytových i nebytových budovách a vyzývá k podpoře integrace politik bydlení s udržitelnou mobilitou a územním plánováním. Po schválení konečné podoby směrnice bude podle všeho muset Česko do legislativy parkování jízdních kol stejně nakonec začlenit.

„Je určitě skvělé, že se podařilo MMR přesvědčit, aby vyhláška nenařizovala dvě parkovací stání na běžně velký byt. (2) Ve smyslu udržitelné mobility ale mohla jít výrazně dál – např. umožnit redukovat parkování míst pro auta v případě realizace stání pro kola. Obcím také mohla dát třeba možnost slevit z požadavků na parkování pro auta v případech, kdy jde o centra s dobrou dostupností MHD či u specifických projektů bydlení, jako jsou projekty družstev nebo spolků se sdílenými auty či koly,“ upozorňuje architektka Anna Vinklárková z organizace Arnika.

Vyhláška o požadavcích na výstavbu je prováděcí vyhláška k novému stavebnímu zákonu (č. 283/2021 Sb.), mezirezortní připomínkové řízení probíhalo do 18. července. Následně MMR vypořádávalo došlé připomínky, z nichž některé zapracovalo, a probíhala jednání s připomínkovacími místy. MMR rozeslalo v první polovině října 2023 připomínkovacím místům finální verzi vyhlášky, kterou bude v blízké době vydávat. Vyhláška nabude účinnosti dnem 1. července 2024.

________________________________________________________________________________

(1) Ačkoli je v novém stavebním zákoně nově definována modrozelená infrastruktura, ve vyhlášce, která by měla řešit prováděcí podmínky, je toto téma řešeno jen velmi okrajově. Ministerstvo návrhy na zlepšení podmínek mj. pro stromy v ulicích do vyhlášky až na jednu výjimku nezapracovalo. Například požadavek, aby zařízení technické infrastruktury, garáže a další podzemní stavby byly v ulicích umístěny tak, aby umožňovaly vysazení stromů, odmítlo s tím, že „celostátně platným právním předpisem je třeba regulovat věci, které je nutné z hlediska veřejného zájmu jednotně upravit pro celé území. Takový požadavek ve smyslu uplatněné připomínky nebyl shledán potřebným.“

(2) V původním návrhu znění vyhlášky byl požadavek na povinné dvě parkovací stání na byt, který je větší než 70 m2. Podle Sčítání 2021 byly v Česku nejčetnější byty s rozlohou mezi 60 a 79 m2 a tvořily z celkového počtu více než jednu čtvrtinu. Přičemž rodinné byty o velikosti cca 60 a 70 m2 jsou výhradně v panelácích, zatímco v jiném druhu výstavby to je 70 až 80 m2, příp. i 90 m2.

Připraveny jsou trvalé změny zákonů, které jsou navrhovány jen kvůli úsporám. Úspory spojené s dočasnou redukcí činností však lze realizovat i bez redukce kompetencí inspekce, které existují řadu let a jsou důležité pro vymáhání práva v oblasti životního prostředí.

Neexistují analýzy dopadů plánovaných změn na životní prostředí. Činnost ČIŽP po redukci nebude nahrazena. Obce s rozšířenou působností, které by měly převzít část agend, na to nejsou připravené. Obce navíc nejsou nezávislé a mohou podléhat místním vlivům. Nemohou kontrolovat samy sebe jako vlastníky lesů či jiného majetku.

Navrhované změny jsou vnitřně rozporné. V některých oblastech zůstane působnost vůči fyzickým osobám, v jiných ne. To povede k problémům v aplikační praxi.

Specializovaný kontrolní orgán bude vždy neoblíbený, protože uděluje pokuty. Pokud ale začnou jeho kompetence slábnout, otevírá se prostor pro další redukce v budoucnu.

Celé stanovisko si můžete přečíst zde.

Záznam veřejné debaty organizované STUŽ k tématu 5.10. 2023 je dostupný zde. 

Pořad Nedej se o změnách v kompetencích a počtu zaměstnanců ČIŽP, shlédnete zde.

❗ Návrh hospodářského výboru zavádí privilegované právní režimy pro stanovení dobývacích
prostorů, povolování těžby a vyvlastňování nemovitostí ve prospěch těžby. Účelem je zrychlení a usnadnění těchto správních řízení a významné omezení procesní ochrany práv vlastníků, obcí i
dotčené veřejnosti na jedné straně a veřejných zájmů chráněných zvláštními zákony na druhé
straně.

Expert na právo životního prostředí a advokát specializující se na spory v ochraně přírody a krajiny
Petr Svoboda k tomu uvádí „Formou věcně nesouvisejícího přílepku dojde k zásadní změně v
zákonné úpravě těžby v oblasti vyvlastňování, omezení vlastnických práv k nemovitostem, práv obcí i ochrany veřejných zájmů. Vyvlastňovací účel ve prospěch těžby je krajním zásahem a neměl by
proběhnout bez řádného projednání v souladu s legislativními pravidly vlády. Způsob vymezování
jednotlivých „ložisek strategických nerostů“ formou nařízení vlády a bez jakékoli úpravy řízení
s dotčenými osobami, zejména s dotčenými vlastníky nemovitostí a obcemi, je v rozporu s čl. 78
Ústavy ČR a čl. 36 odst.1 a 2 Listiny základních práv a svobod.“

❗ Součástí novely je významné omezení kompetencí České inspekce životního prostředí. ČIŽP má podle návrhu přestat patřit mezi dotčené orgány v případě procesu EIA. ČIŽP se ročně vyjádří cca k 700 případům posuzování vlivů na životní prostředí. Při zapojení využívá své specifické znalosti místa, kde má být záměr realizován, neboť vyjádření zajišťují oblastní inspektoráty. Petra Kolínská ze Zeleného kruhu k tomu uvádí: „ČIŽP může rozsah zapojení do procesu EIA, s ohledem na dočasná úsporná opatření, omezit svým interním rozhodnutím, není potřeba kvůli tomu měnit zákon. V případě schválení návrhu dojde nejen ke ztrátě odborného vkladu ČIŽP, ale především investor ztratí možnost konzultovat s ČIŽP svůj záměr před podáním žádosti, resp. získat předběžnou informaci o požadavcích na údaje a podklady potřebné jak v procesu EIA, tak v řízení navazujícím.“

Další návrh ohledně ČIŽP předpokládá úpravu v zákoně o ochraně přírody a krajiny, a to
odejmutím kompetence ke kontrole, vedení správních řízení a přestupkových řízení s fyzickými osobami nepodnikajícími. V důvodové zprávě je odkaz na duplicitu v kompetencích s jinými orgány veřejné správy. Jiří Dlouhý ze Společnost pro trvale udržitelný život k tomu uvádí: „K zefektivnění činnosti ČIŽP toto okleštění pravomocí nepovede, protože na začátku případu není jasné, jaké osoby v jakém právním postavení jsou za hrozící či proběhlé protiprávní jednání odpovědné a ČIŽP bude nucena stejně šetření zahájit. V případě zásahů v lesích bude navíc ČIŽP část kompetencí mít podle lesního zákona a část nikoli, protože o ně tímto pozměňovacím návrhem přijde. Tzv. zefektivnění bude tedy probíhat tak, že podle jednoho zákona Inspekce případ vyřeší a řešení podle druhého zákona předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřady navíc nemají žádnou zkušenost s komplikovanými případy a odbornost ČIŽP nebudou umět nahradit.“

❗ Za ohrožení zájmů životního prostředí považuje Zelený kruh také návrh svěřující Ministerstvu
dopravy kompetenci pořídit dílčí územní rozvojový plán. Podle důvodové zprávy má: „přijetí
územního rozvojového plánu pouze pro část území, resp. pouze pro některé významné stavby
dopravní infrastruktury, za cíl zjednodušit a zefektivnit přípravu a povolování významných
dopravních záměrů, typicky vysokorychlostních tratí.“ Zelený kruh upozorňuje, že koncept „dílčího
rozvojového plánu“ je v rozporu s ideou „územního rozvojového plánu“ jako takového. Územní
rozvojový plán má být celostátním plánovacím aktem, který vymezuje stěžejní celostátní záměry
dopravní a technické infrastruktury a posuzuje je komplexně a ve všech potřebných souvislostech.
Dílčí plán legalizuje salámovou metodu a znemožňuje posoudit kumulativní vliv záměrů a najít pro
dané území vyvážené řešení.

❗ Omezení práv vlastníků nemovitostí, dotčených orgánů, obcí a veřejnosti má přinést návrh na
zásadní zjednodušení povolování staveb pro energetickou bezpečnost týkající se jaderných
elektráren, přičemž jejich okruh je potenciálně velmi široký a v případě dopravních staveb,
energetických sítí a dalších mohou být i stovky kilometrů vzdálené od reaktoru. Velmi
problematické je zrušení možnosti odvolání. Odvolací orgán tak přijde o možnost opravit případné
vady prvostupňového rozhodnutí. Přesun rozhodování, které přísluší správním orgánům, na soudy,
zvyšuje pravděpodobnost zrušení přijatého správního rozhodnutí soudem, což v důsledku
povolování neurychlí. Edvard Sequens ze sdružení Calla k tomu uvádí: „Poslanci hodlají dále
zjednodušovat povolování všeho, co se týká jaderné energetiky. Kde však mají dluhy, to je
komplikované povolování mnohem jednodušších obnovitelných zdrojů energie, například sedm let
na povolení větrné elektrárny je nesmyslné dlouhá doba.“

❗ S liniovým zákonem vůbec nesouvisí řada přílepků v oblasti energetiky, které prosazuje Ivan
Adamec z ODS. Jeho návrh na zavedení mechanismu rozdílové ceny (Contract for Difference) pro stavby jaderných reaktorů předložený bez dopadových ekonomických analýz se může výrazně promítnout do ceny elektřiny pro domácnosti a přinese závazky pro státní pokladnu. Spotřebitelé elektřiny i daňoví poplatníci budou totiž minimálně dalších 30 let platit ČEZu rozdíl mezi vysokou cenou z jaderné elektrárny a nižší cenou na trhu.

Poznámky:
1) Zelený kruh považuje za nepřijatelné, aby byly schváleny zejména návrhy týkající se nových
pravidel pro těžbu nerostů (návrhy A. 55-71); omezení kompetencí České inspekce životního
prostředí (A. 28–31 a C), zavedení dílčího územního rozvojového plánu (N1) či zjednodušené
postupy pro povolování staveb souvisejících s jadernou energetikou (A. 45-54). Naprosto
nekoncepční a řádně neposouzený je návrh E.5, který zavádí novou možnost rozsáhlé
veřejné podpory pro jaderné reaktory. Kompletní texty návrhů jsou k dispozici na stránkách
PSP.
2) Způsob přípravy a projednání pozměňovacích návrhů kritizují experti Sítě k ochraně
demokracie. Projednávání je v rozporu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.